 |
| Monumentální
tetrapylon je postaven na křižovatce důležitých ulic starobylé
Palmýry |
|
Další
fotografie ze Sýrie |
Sponzorované
odkazy |
|
|
Kvůli
své vládě je Sýrie v podobné situaci jako byl východní blok před
pádem železné opony. Lidé jsou vstřícní a příjemní, avšak země je na
„Západě“ vnímána jako jedno velké teroristické hnízdo. Podobně to bylo
v minulosti s námi. Podle západní propagandy byl u nás nedostatek
jídla, ale přebytek špiónů a ten, kdo se nás přeci jen odvážil navštívit, byl už
předem počítán mezi mrtvé. Všichni se pak divili, když je po návratu
přinutil úmrtnostní statistiku vrátit zpět. Možná proto mám k Syřanům
tak blízko. Díky své zkušenosti občana v minulosti stoprocentně
„zlého“ státu chápu jejich pocity. Jednou větou řečeno: zatím jsem na
Blízkém východě nepoznal příjemnější zemi.
Změny za 10 let
Při přejezdu z Turecka, Libanonu nebo Jordánska si nelze nevšimnout
změny v materiální vyspělosti. Sýrie je však dobrý příklad toho, že
majetek a peníze nejsou všechno. Hned na hranici s Libanonem, po
nasednutí do prvního mikrobusu, jsme dostali pozvání domů. To je v
Sýrii běžnější než běžné. A Syřané opravdu více než vykompenzují
materiální omšelost své země v porovnání se sousedy, obzvlášť ve
srovnání s relativně vyspělým Jordánskem. Během těch 10 let, jež dělí
moje dvě návštěvy Sýrie (1992 a 2002), však došlo k velkému pokroku i
v materiální oblasti. Dříve zoufale rozhrkaný vozový park je obnovený
a dnes už téměř na úrovni jordánského, hlavní silnice postrádají
ozdoby v podobě děr, výmolů a louží. Obchodně je však Sýrie stále
uzavřená, takže zapomeňte na kokta kolu, mekáče a podobné výdobytky
západní civilizace, kterých si jak v sousedním Libanonu tak v
Jordánsku užívají z plna hrdla. Avšak jakmile se hranice otevřou, a
tohle všechno do Sýrie vtrhne, nemám iluze. Syřané, dlouho nesmyslně
omezovaní v tom co mají dělat, si určitě nenechají ujít možnost okusit
zatracované satanovo zboží. Otázkou je kdy k nim ten satan vtrhne.
Mírní Syřané
Otevřenost a vstřícnost Syřanů může byt pro nás, uzavřené Evropany,
někdy až nepříjemná. Chyba je však na našem přijímači. Jsme zvyklí žít
ve své ulitě, do níž oni najednou začnou dloubat. Pozvání na čaj,
pokec nebo přespání jsou běžná a Syřanům vůbec neomezuje, že neznají
náš jazyk. Muslimská tradice ctít hosta je silnější než případný
ostych.
Syřané jsou jakýmisi arabskými gastarbeitery Středního východu.
Hospodářské potíže země nutí mnoho lidí odcházet za výdělkem do
zahraničí, kde často vykonávají méně kvalifikované práce. Samostatným
fenoménem jsou Syřané pracující v Libanonu. Jelikož Libanon je Sýrií
fakticky okupován (a považován ze její součást), mohou Syřané do
Libanonu volněji než Libanonci do Sýrie. Libanonci by do chudší Sýrie
pracovat nešli (vydělali by míň než doma), kdežto Syřanům se práce v
daleko vyspělejším Libanonu vyplatí. Samozřejmě že tím berou práci
Libanoncům, kteří tak vedle přítomnosti syrské armády mají (podle
svého názoru) další důvod proč nemít Syřany příliš v lásce. Muslim,
nemuslim, příslušnost k domovské zemi je důležitější než panarabská
jednota, takže zdaleka neplatí, že by všichni muslimové v oblasti
drželi při sobě.
Mezi baťůžkáři je pověstná syrská láce. Platilo to před deseti a lety
a platí to stále, snad s výjimkou vstupů na některá turistická
atraktivní místa, jež podražila na standardních 6 dolarů (což jsou v
Sýrii velké peníze). Navíc je zde ještě jeden příjemný fakt – Sýrie
není turistickou zemi, takže se v ní příliš nerozvinul ten vlezlý druh
lidí, kteří se za turisty táhnou jako ocásek ve víře, že turista přeci
jen rezignuje a dá jim vydělat. Většina pozvání je míněna upřímně, bez
postranních úmyslů cokoliv prodat.
Z pobřeží do pouště
Navzdory rozsáhlosti syrské pouště je Sýrie překvapivě rozmanitá.
Vlhký pobřežní pás s tabu bourajícími přístavy Latakija a Tartus je
vystřídán syrským pohořím Ansarija, které postupně přechází ve vyschlé
planiny a pouště. Pohoří je poseto kamennými křižáckými hrady, z nichž
mohutný Kala'at al-Hosn, Evropanům známý jako Krak des Chevaliers, je
nejlépe zachovaným křižáckým hradem na světě.
Klenotem mezi klenoty je určitě město Hama a jeho okolí. Jedinečný
zavlažovací systém, tzv. norie, jenž v minulosti rozváděl vodu na
políčka kolem města, je dnes už jen historickou atrakcí, i když určitě
přitažlivou. Antická města, nebo vesničky, kde se stále ještě žije v
tradičních domech tvaru včelího úlu jsou dalším plusem proč Hamu
zvolit jako základnu pro výlety do okolí.
Když už zmiňuju antická města, neměl bych vynechat ani zajímavý
fenomén tzv. „mrtvých“ měst. Na planinách jižně od města Halab, se
nachází kolem 600 opuštěných míst, od izolovaných staveb, až po celá
města, která jsou na své stáří 1500 let až výjimečně dochovaná. Jejich
náhlé vylidnění mohla způsobit změna karavanních tras, dokázáno to
však není.
Pokud člověk neuvidí Eufrat, respektive jeho vliv na přežití v horké
poušti, nebude jeho obrázek o Sýrii úplný. Kde je voda, je i život.
Podél Eufratu je i jen několikametrová terénní nerovnost rozdílem mezi
životem a smrtí. Nechali jsme se vysadit v poušti u zřícenin Dura
Europos, čnících přímo na Eufratem, kde jsme boj vegetace o život
mohli sledovat v „přímém“ přenosu.
Ve výčtu zajímavých míst bych mohl pokračovat dlouho. Nezmínil jsem
například takové stálice na syrském turistickém nebi jako pouštní oáza
Palmýra, Staré město v Damašku nebo jedinečný amfiteátr v Bosře, ale o
těch si přečtete v kterémkoliv průvodci, nebo i v mém deníku ze Sýrie.
Respekt
Sýrie jako země, kde jsou stále velmi ctěny tradiční muslimské
pořádky, je velmi citlivá na jakékoliv kulturní „boty“, jichž jsou
turisté schopni udělat víc než je zdrávo. Samozřejmostí je neodhalovat
ze svého těla víc než je zdrávo, což platí i pro muže. Že by ženy
neměly nosit krátké sukně, mít odhalené ruce a nebýt iniciativní ve
styku s muži (což neplatí, pokud cestují samy – to je ale trochu jiný
případ) je prostě fakt. Bohužel mnoho nadutých Evropanů povyšuje naše
mravy na mravy univerzální a respekt k tradičním hodnotám považují za
směšné zpátečnictví. Nezapomeňme, že to my jsme hosty, kteří přijeli
dobrovolně. Proto bychom to měli být mi, kdo se přizpůsobí. Pokud
budete tato jednoduchá pravidla dodržovat, stanete se miláčky Syřanů.
A oni si naopak snadno získají zase vaše srdce.
|
| Zajímavá
místa (klikací mapka) |
Více se o
Sýrii dozvíte z deníku a fotografií z cesty
Blízký východ 2002:
- jedinečná zavlažovací kola v
Hamě
- Kala'at al-Hosn (Krak des Chevaliers),
nejlépe zachovalý křižácký hrad světa
- ve vesničce S'rudž (Sarouj)
se stále ještě žije v tradičních „včelích úlech“
- římská Afamia
- Mrtvá města (al-Bara, Serdžíla, Bauda)
byla opuštěna před 15 stoletími, ale dodnes jsou nezvykle zachována
- Halab (Aleppo),
nejevropštější syrské město
- malebný Deir ez-Zor
na řece Eufrat
- Tell Salhije (Dura Europos),
ruiny kdysi velkého města na útesu nad Eufratem
- oáza Palmýra, ztracený klenot uprostřed syrské pouště
- Damašek s
inspirujícími trhy, uličkami, mešitami a dýmkárnami
- Bosra hostí nejlépe zachovalý římský amfiteátr na světě
|
| Finance |
Náklady
na cestování po Sýrii v USD (14denní pobyt v roce 2002)
| Položka |
Celkem |
Za
den |
Pozn. |
| Doprava |
19,5 |
|
|
| Strava |
35 |
2,7 |
|
| Ubytování |
25,5 |
2 |
|
| Vstupy |
39 |
|
|
| Internet |
|
|
1/hod |
Viz též
náklady
Blízký východ 2002.
Příklady cen v USD
| Položka |
Cena |
| levné
ubytování (noclehárna) |
2-3 |
|
faláfel |
0,2 |
|
kofta, šawarma |
0,6 |
|
čerstvý ovocný džus |
0,1-0,2 |
|
mezze |
2 |
|
láhev araku |
3 |
| vstup
do Umajadské mešity (Damašek) |
1 |
|
vstup do Azemského paláce
(Damašek) |
8 |
|
vstup do Belova chrámu |
8 |
|
vstup do hammamu |
3-10 |
|
bus Palmýra-Damašek |
4 |
|
bus Halab-Deir ez-Zor |
2,6 |
|
CD se syrskou hudbou |
1-2 |
|
diafilm Fuji Sensia 100 |
6 |
|
galabíja (tradiční košile) |
4 |
|
pohled |
0,2 |
|
|
|
| Cestovní
formality |
Turistické
vízum do Sýrie podražilo za posledních 10 let skoro na trojnásobek. Dnes
stojí jeden vstup 1100,- Kč a vízum dostanete na syrském velvyslanectví
v Praze do několika dnů. Platí se hotově na přepážce velvyslanectví. Na
rozdíl od minulosti není možné získat syrské vízum v jordánském Ammánu.
Když tedy pojedete ze Sýrie do Jordánska a zpět do Sýrie, musíte mít
vízum na dva vstupy (2200,- Kč). Syrské vízum není možné získat ani v
Libanonu, jelikož Sýrie považuje Libanon za svou součást, pročež v něm
nemá diplomatické zastoupení. Další informace viz internetové stránky MZV ČR v odkazech.
|
| Odkazy
(otevřou se v novém okně) |
|
|
|
|
Úvod |
|
Zajímavá místa |
|
Fotografie |
|
Finance
|
|
Cestovní formality
|
|
Odkazy
|
Články |
|
Recepty
|
|
| Základní údaje: |
jméno
al-Džumhurija al Arabia as-Suria |
krátké jméno a jeho
volný význam
Sýrie |
české jméno
Syrská arabská republika |
poloha
Asie |
rozloha
185 180 km2 |
počet obyvatel
18 017 000 (červenec 2004) |
národnostní složení
Arabové 90,3 %, Kurdové, Arméni a ostatní 9,7 % |
jazyky
arabština (úřední), francouzština, angličtina, arménština |
gramotnost
76,9 % (2003) |
náboženství
sunitští muslimové 74 %, ostatní odnože islámu 16 %,
křesťané 10 %, Židé (malé komunity) |
hlavní město
Damašek
– 6 mil. obyvatel |
HDP na obyvatele
(parita kupní síly)
USD 3300 (2003) |
inflace
1,5 % (2003) |
nezaměstnanost
20 % (2002) |
měna
1
libra = 100 piastrů |
mezinárodní
spory
> Izrael okupuje syrskou část Golanských výšin
>
přítomnost syrských jednotek v Libanonu (od roku 1976)
> Sýrie protestuje proti projektům upravujícím na turecké straně tok
Eufratu
> Sýrie si činí nárok na provincii Hatay, nyní součást Turecka |
| ZDROJ a více
info:
CIA |
|