TOPlist

eCesty Archív Media

Media

Zlatokopem u protinožců

Obyčejnému smrtelníkovi se málokdy poštěstí vrátit se do 19. století a zjistit, jak v té době lidé žili. Prožít k tomu navíc zlatou horečku je ještě vzácnější, ne však nemožné. Stačí zavítat do malého městečka na jihu Austrálie, jen 100 km od moderní metropole Melbourne. O Sovereign Hill čtěte v týdeníku Mladý svět, číslo 5/2003.

Oranžová perla pouště

Mířily sem karavany velbloudů s hedvábím na cestě z Číny do Říma i se zlatem ze Sýrie do Jemenu. Po tisíciletí se v ní střídali vládcové i náboženství. Petra, proslulá nabatejská metropole uprostřed pouští Blízkého východu, dodnes vzdoruje času v moři písku a krunýři duhových skal... Reportáž z Petry čtěte v týdeníku Instinkt, č. 4/2003. Článek zde.

Duch Malajsie

Od samého založení Melaky v roce 1396 ji její poloha v Melacké úžině předurčovala stát se důležitým místem na mapě světa. Přes veškeré cizí vlivy je Melaka považována za základ moderní Malajsie. Zde totiž vznikly první malajské sultanáty, a jak říkají i místní obyvatelé, i duch Malajsie... O Melace čtěte v v týdeníku Instinkt, č. 4/2003. Článek zde.

Stezka inckou historií − díl 1.

Našim cílem je Machu Picchu, incké obřadní centrum posazené hluboko v Andách. Z Cuska, hlavního města Inků, se k němu dá dostat třemi způsoby. Nejrychlejší je půlhodinový let vrtulníkem, nejběžnější pětihodinová jízda vlakem a autobusem. Nejromantičtější je však třídenní túra vedoucí podél inckých ruin, jež návštěvníka pěkně pomalu připravuje na monumentálnost samotného Machu Pichu. Říká se ji Camino Inka – Incká stezka. Článek zde.

Opičí chrám

Nikdy nemrkne, hlásá vtipně turistický slogan o Swayambunathu, jedné z vůbec nejpůsobivějších buddhistických svatyň pod Himalájem... Nejen o opičkách praktikujících buddhismus čtěte v týdeníku Instinkt, č. 3/2003. Článek zde.

Posvátné údolí Inků

El Valle Sagrado, Posvátné údolí, je název horského údolí říčky Urubamby severně od hlavního města Inků Cuska. Inkové zde žili v několika vesničkách, z nichž nejzajímavější - Pisac - je dodnes směsí živého indiánského trhu, strmých zemědělských teras a vysoko na skalách čnících inckých ruin. Článek zde.

Svět 2003 aneb Nenechme se oblbnout

Jaké informace jsou nám o cizích zemích z medií podsouvány? Posuďte spolu s ufonem, který se snažil získat přehled o zeměkouli od Celosvětové informační agentury. Poslední článek pro Novinky.cz, které v dnešní podobě k 31. 12. končí. Článek zde.

Země světa: Jordánsko

V „Dobrém ránu" 13. 12. na ČT1 bych měl povídat o Jordánsku - v nekřesťanskou (v případě Jordánska vlastně nemuslimskou :) dobu kolem 6:15.

Plovoucí ostrovy na jezeře Titicaca

Když jsem poprvé slyšel o plovoucích ostrovech, vyrobených jen z rákosí, nějak jsem si nedovedl představit, že by to mohlo fungovat. Copak se neproboří? Rákos nenasákne? A jak udrží i celé domy, které na nich mají údajně stát? Čtěte o los Uros ve vodách peruánské části jezera Titicaca. Článek zde.

Naživo mezi muslimy III. − pouštěmi Jordánska

Ammán, sobota večer. Náš poslední den na Blízkém východě. Sledujeme zpravodajství katarské televize Al Jazira, která se po loňském září stala jakousi arabskou CNN. Jordánské pouštní paláce, skalní město Petra, Mrtvé moře, noci v poušti. To všechno, a ještě daleko víc, je za námi. Článek zde.

Machu Picchu: Svět posledního Inky

Malý indiánský kmen Inků vládne údolí kolem města Cuzco. Píše se rok 1200. Nikdo z indiánů netuší, že během tří století jeho potomci vybudují nejmocnější říši v Jižní Americe a v horách postaví obřadní centrum Machu Picchu. Místo tak tajemné, že se o něm španělští dobyvatelé nikdy nedozví... V týdeníku Instinkt, č. 33/2002, čtěte článek o mystickém Machu Picchu. Článek zde.

Naživo mezi muslimy II. − Sýrie, země 17 miliónů teroristů?

Onoho klidného pátečního podvečera, kdy jsme na prašné libanonsko-syrské hranici nasedli do první syrské dodávky, jsme ihned dostali pozvání k domorodcům. Syrská pohostinnost nás ale přivítala přesně taková, jakou jsem ji před deseti lety opouštěl. Článek zde.

Mozek uprostřed pouště

Ční z ploché pouště téměř uprostřed australského kontinentu. Výškou 348 metrů a délkou tři a půl kilometru jasně dominuje okolí. Vypadá jako bochník chleba, možná i jako obrovský mozek. Uluru, největší kámen na světě.... V týdeníku Instinkt, č. 32/2002, čtěte článek o posvátné skále domorodých Austrálců. Článek zde.

Naživo mezi muslimy I. − libanonský fénix

„Naživo mezi muslimy“, volné pokračování seriálu „Mezi muslimy“, jenž vycházel na Novinkách před rokem, je zkráceným záznamem naší nedávné cesty na Blízký východ. V první části se podíváme do Libanonu. Článek zde.

Setkání s anakondou

Volavky, kapybary, delfíny. Ale také krokodýli, pirani a anakonda. To vše nás potkalo v amazonské pampě na řece Yakuma. Článek zde.

Jak přežít v džungli

Probouzíme se do mlžného dne. Z kopců na druhém břehu řeky stoupá pára jak je džungle zahřívána. Rurre zmizelo za ohbím řeky Beni a loď našeho průvodce Hermana s námi míří proti proudu do nitra džungle. Jsme v bolívijské Amazonii. Článek zde.

Silnice smrti

Silnice smrti se říká poměrně krátkému úseku spojujícímu bolívijské hlavní město La Paz s městem Coroico na okraji amazonské džungle. Řada lidí po ní jede jen jednou. Směrem do džungle. Zpátky už raději letí letadlem. My jsme ji jeli oběma směry. Článek zde.

Sluneční ostrov

Isla del Sol (Sluneční ostrov) je tím místem, kde se podle Aymarů a Kečuů narodilo slunce, stejně jako i bůh Virakoča a první Inka Manco Capac. Proto je ostrov uctíván, proto je posetý spoustou památek připomínajících tyto události a vůbec význam ostrova v místní mytologii. Článek zde.

Ježíš na Šibenici Inků

Bolívijská Copacabana je městečko přímo na břehu jezera Titicaca. Představuje ideální základnu pro poznávání této pro Aymary a Kečuánce tak důležité oblasti. V jezeře se totiž podle jejich legend narodilo samo slunce. Článek zde.

Mikročip ze 13. století v Jižní Americe?

Jedním z kandidátů na pradávné hlavní město dnešní Bolívie je Tiwanaku. Zda Tiwanaku bylo, či nebylo hlavním městem, není dodnes jasné, pravděpodobně však bylo velkým obřadním centrem. Článek zde.