Hama
- Podrobnosti
- Vytvořeno 10. 2. 1998 •
- Aktualizováno 13. 10. 2012
- Autor David Kučera
- Zobrazeno 2909×
V noci spíme na „naší“ střeše. je trochu chladno (asi 20°C), ale nebe je bez mráčků, takže je to bezmezná romantika pod širou oblohou v Sýrii.
Přijíždíme do Hamy, ubytováváme se v Cairo hotelu na střeše (je to spíš terasa a má i sprchu a záchod) – opravdu báječné místo na spaní, už se těším.
Jdeme se jen tak projít a prozkoumat zdejší vodní kola – největší atrakce ve městě. Některá mají až 21 m v průměru. Stále se ještě točí, ale už jen pro potěšení turistů (původně byla určena pro přečerpávání vody k zavlažování). Jsou celá ze dřeva (i osy a "ložiska"), takže pěkně vržou.
Večer si dávám k večeři šiš-kebab. Je to hromada jídla – chleba (=placky), karbanátky, humus, rajčata, papriky a pečené trubičky z mletého masa. Je toho strašně moc na jednoho člověka, ale nemá to chybu.
V noci spíme na „naší“ střeše. je trochu chladno (asi 20°C), ale nebe je bez mráčků, takže je to bezmezná romantika pod širou oblohou v Sýrii.
Den 15, čtvrtek 20. 8.
Vstáváme brzy ráno. Jdeme si ještě jednou prohlédnout vodní kola a pak už jen míříme na autobusové nádraží na bus směr Homs. V Homsu sice není nic zajímavého (kromě československé ropné rafinérie), ale je to důležitý dopravní uzel – přesedáme tu na mikrobus na Krak des Chevaliers (ohromná křižácká pevnost asi 40 km od moře a 5 km od libanonských hranic). Zatím jsem tady v Sýrii nepotkali moc turistů.
Autobusové nádraží je plné busů a mikrobusů, které jsou všelijak, někdy až neuvěřitelně, zdobené, popsané, ověšené květinami, barevnými šňůrkami, prostě pestrobarevné. Jedním takovým jsme přijeli do Homsu a teď i na Krak. Hodně busů má otevřené motory a také s nimi tak jezdí. Na silnici se řidiči busů navzájem předjíždějí, troubí na sebe, blokují se, prostě rallye. Je to něco úplně jiného než tichá a ničím nerušená jízda autobusu v Evropě.
