Durrësi (Durrës, Drač)
- Podrobnosti
- Vytvořeno 16. 3. 2009 •
- Aktualizováno 5. 11. 2015
- Autor David Kučera
- Zobrazeno 3721×
Živé ulice Durrësi ukazují, že jsme v dovolenkovém městě. Minisukně a šaty na ramínkách jsou zde ještě rozšířenější než v Sarandë, o Tiraně nemluvě. Pořád se mi nechce věřit, že jsme v muslimské zemi...
Durrësi je jedno z mála měst albánských měst, které má i slovanský název – Drač. Je to taky nejznámější albánské město, jež se při pádu železné opony ocitlo v západních novinách. Právě zde tisíce Albánců vyšplhalo na lodi směřující do Itálie a vytvořilo jakési obdoby indických vlaků ověšených hrozny cestujících. A dnes je to město, které na svoje pláže láká nejen albánské Albánce, ale i Albánce z Makedonie a Kosova, jak je poznat na značkách aut.
My jsme sem vlastně přijeli taky hlavně za mořským vzduchem. Proto se v centru moc neohříváme a nasedáme na bus MHD, který nás odváží na jih podél pobřeží.
Pláže Durrësi nejsou míněny pro ty, kdo hledá klidný odpočinek daleko od davů. Hotely se podél pobřeží táhnou n kilometry od centra a pláže jsou nacpané lidmi. Taky proto píšu, že jsme sem přijeli za mořským vzduchem a en za koupáním. To se tady prostě nedá. Ale klima je tu daleko příjemnější než ve vnitrozemí – což je to, co teď nejvíc chceme.
Pro koho jsou zdejší pláže hlavně určeny je ihned zřejmé jednak ze SPZ návštěvníků, ale taky ze jmen hotelů a restaurací. Několik z nich má v názvu Gjakova, Tetovo, či Prozřeni, což jsou největší města s albánskou většinou v Kosovu a Makedonii. A zdejší Albánci jim – bohatším bratrům – ve všem nadbíhají.
 |
| Prázdná pěší zóna (xhiro ještě nezačalo) |
Vystupujeme… někde. Opravdu nevím kde. Je to tu všude stejné, tak je celkem jedno kde se upíchneme. Hledáme hlavně levné ubytování kam se složíme a odkud budeme moci navštívit Durrësi. Jsme už na konci cesty, tak chceme odpočívat, na což si vyhrazujeme dva dny. Nakonec nám Táni sehnala pokoj v právě dostavěném domě s byty na pronájem, které tu rostou jako houby po dešti. Od pláže je to asi 30 metrů, z nichž těch posledních 10 se nedá překonat kvůli trochu velké hustotě hlav na metr čtvereční. Ale máme klid. A mořský vzduch.
Durrësi je přístavem již od 7. století př. n. l., má tedy svoji část antické historie, byť pro dnešní generaci se hmotně příliš mnoho nedochovalo: amfiteátr, římské lázně a zbytky obranných zdí. První město postavené na tomto místě se jmenovalo Dyrrhachion a vedla z něj jedna z větví Via Egnatia, cesty spojujících Řím a Byzanc.
Dnes je se 110 000 obyvateli Durrësi druhým největším albánským městem – po Tiraně se 600 000. Díky příjemné pobřežní promenádě, pěší zóně v centru a spletitým ulicím však naopak vede 6:1 (nebo spíš 0) nad Tiranou.
Živé ulice Durrësi ukazují, že jsme v dovolenkovém městě. Minisukně a šaty na ramínkách jsou zde ještě rozšířenější než v Sarandë, o Tiraně nemluvě. Pořád se mi nechce věřit, že jsme v muslimské zemi.
Pěší zóna Tregëtare je nově vydlážděná, plná upravených krámků a při pohledu od přístavu se v jejím čele rýsuje mešita, stolky před kavárnami jsou obsazené.
Z pěší zóny uhýbáme do postranní uličky. Mezi domy je tu skryt největší římský amfiteátr na Balkáně. Pochází z 2. století, měřil 40×60 metrů a zábavě se v něm mohlo oddávat 15 000 diváků. Odkrytý je pouze z části, protože na něm stojí domy. Přesto je poměrně snadné si udělat představu o jeho rozloze. Stejně tak jako o zázemí divadla – chodby a sklepení jsou přístupná. Z ulice nad divadlem je kontrastní pohled na jeho kruhové hlediště s novými paneláky v pozadí.
