Miki mezi tygry (19. 5. 2008)
- Podrobnosti
- Vytvořeno 19. 5. 2008 •
- Aktualizováno 1. 11. 2015
- Autor David Kučera
- Zobrazeno 3098×
Jednou z atrakcí provincie Kanchanaburi, a to atrakcí kontroverzní, je lesní klášter Wat Pa Luangta Bua Yannasampanno, mezi turisty známý prostě jako Tiger Temple. Mniši v něm chovají 10 tygrů, které našli opuštěné v džungli. Kontroverzní proto, že za možnost vyfotit se s tygry vybírají poměrně velké peníze. V areálu kláštera sice staví pro tygry malou „džungli” a nově narozené tygry plánují vypouštět do džungle, ale není jisté, jestli je tento příjem spíše nemotivuje k tomu, aby si obstarali další tygry...
Náš čas v Thajsku převážně trávíme v Hua Hin, plážovém letovisku na pobřeží Thajského zálivu asi 200 km jižně od Bangkoku. Odhlédnu-li od skutečnosti, že tudy ročně projdou asi 2 miliony moře-lačných turistů a že zde několik měsíců v roce tráví i thajský král, tak jde o úplně obyčejné, tj. šíleně roztahané thajské město, které nemá žádné centrum ani jiné orientační body. Zajímavější je předměstí asi 5 km jižně, kde bydlíme. Na město je tu pěkný výhled z chrámové hory.
 |
| Hua Hin z chrámové hory v Takiabu |
V Takiabu je na tak malou vesničku dost přechrámováno. Kromě chrámové hory tu na kopci přímo u pláže stojí 12metrový buddha a pod chrámovou horou Wat Khao Ran Tom, který je jedním z mála městských chrámů v Thajsku, jež nemají bezprostřední okolí zohyzděné elektrickými dráty nebo kupami betonu.
 |
| Wat Khao Ran Tom v Takiabu |
Většinou vlastně nejsme v Hua Hin, ale v kondominiu, případně v Takiabu; Hua Hin je od nás dlooooouhých 5 km daleko. Pokud tam ale vyrazíme, tak na denní nebo noční trh, které nám ještě tak nejvíce připomínají, že jsme v Asii. Zbytek Thajska se pod nánosy betonu a coca coly postupně mění v evropsky konzumní společnost – k nadšení většiny Thajců.
 |
| Babička na malém nočním trhu v Hua Hin smaží banány |
Pár dní jsme strávili v provincii Kanchanaburi, kde jsem měl sjednané schůzky ohledně projektu. Kanchanaburi je jednou z „nejdivočejších” provincii Thajska – většina jejího území je pokryta národními parky a rezervacemi Západní pralesní oblasti. Z toho důvodu jsem ji vybral jako město, kde (vedle Bangkoku) proběhnou informační kampaně o Západní pralesní oblasti. Kanchanaburi samotné je příjemné město položené na řece Kwai, s atraktivními zalesněnými kopci v pozadí. A také má pěkný noční trh. Nachází se asi 2 hodiny cesty od Bangkoku a je z něj dobrý přístup dále do provincie plné národních parků s vodopády, jeskyněmi a vyhlídkami, takže je poměrně navštěvované turisty.
 |
| Starý volkswagen zkonvertovaný na pojízdný stánek s nápoji • noční trh v Kanchanaburi |
Jednou z atrakcí provincie Kanchanaburi, a to atrakcí kontroverzní, je lesní klášter Wat Pa Luangta Bua Yannasampanno, mezi turisty známý prostě jako Tiger Temple. Mniši v něm chovají 10 tygrů, které našli opuštěné v džungli. Kontroverzní proto, že za možnost vyfotit se s tygry vybírají poměrně velké peníze. V areálu kláštera sice staví pro tygry malou „džungli” a nově narozené tygry plánují vypouštět do džungle, ale není jisté, jestli je tento příjem spíše nemotivuje k tomu, aby si obstarali další tygry.
 |
| Miki jede na tygrovi - zatím ještě neumí sedět, takže s podporou opata Phra Acharna Phusita Kanthithara • Wat Pa Luangta Bua Yannasampanno Forest Monastery |
Pro generace mých rodičů a prarodičů je Kanchanaburi známé v jiném ohledu – aniž to ale vědí. Nachází se zde totiž most přes řeku Kwai, známý ze stejnojmenného filmu ze 60. let. Film vypráví napůl skutečný příběh stavby tzv. Železnice smrti, jíž v průběhu 2. sv. války stovky tisíc Evropanů a Asiatů v japonském zajetí spojili Barmu a Thajsko. Na thajském území byla od té doby velká část železnice rozebrána nebo zaplavena, ale úsek Kanchanaburi – Nam Tok se stále ještě používá.
 |
| Kopce podél řeky Kwai, skrz něž byla za 2. sv. války válečnými zajatci postavena smutně proslulá Železnice smrti spojující Barmu a Thajsko |
A teď se konečně dostáváme zase do přírody. Národní park Erawan 60 km od Kanchanaburi je jedním z nejznámějších v Thajsku. Jeho hlavní atrakcí je stejnojmenný sedmistupňový vodopád, jehož nejvyšší stupeň připomíná hlavu hinduistického boha Erawana. Erawan – tedy jeho první dva stupně - je o víkendech naprosto obležen Thajci. Stačí se však vydat k vyšším stupňům a počet lidí se ihned rapidně sníží. V Erawanu jsem byl i před deseti lety a udělal jsem tam fotografii kaskády nacházející se ještě před prvním stupněm. Teď po deseti letech jsem se snažil kaskádu najít a pro porovnání vyfotit. Ale nenašel jsem. Tedy myslel jsem si, že jsem nenašel. Doma při prohlížení fotek jsem zjistil, že jsem ji vyfotil, aniž jsem o tom věděl. Hledal jsem podle výrazné liány a není divu, že jsem nenašel – džungle se mění. Nová fotografie je dole, fotka z roku 1998 tady. Porovnejte sami.
 |
| Kaskáda vodopádu Erawan • NP Erawan |
Oblast kolem Kanchanaburi je nejen úrodná – pěstuje se zde například cukroví třtina –, ale i malebná. Krajina je poseta kopci a kopce zase chrámy. Jedním z takových kopcových chrámů je Wat Tham Seua 11 km od Kanchanaburi po polní cestě podél řeky Kwai. Jeho zvláštnosti je 18metrový buddha chráněný zdobenou střechou. Další zvláštností je pagoda, ze které je na buddhu a okolí překrásný výhled. A ještě jednou zvláštností je čínský chrám postavený na stejném kopci a přiléhající k tomuto thajskému chrámu.
Teď jsme opět v Hua Hin, na konci měsíce se chystáme do Bangkoku pro prodloužení víza (jedeme tak kvůli tomu už po páté) a pak znovu do národních parků v provincii Kanchanaburi.
 |
| Wat Tham Seua je důležitým poutním místem provincie Kanchanaburi. V pravém horním rohu je řeka Kwai. |
