TOPlist

Ramadán (4. 8. 2014)

Právě máme za sebou islámský svatý postní měsíc Ramadán. Tady v Malajsii ho muslimové pečlivě dodržují. Od úsvitu do západu slunce není dovoleno nic jíst, pít, kouřit. Lidé by se měli zdržet světských radovánek a více se věnovat duchovním záležitostem, např. čtení Koránu… Výjimku v půstu mají děti do puberty, těhotné a kojící matky. Dále ženy v menstruaci či lidé na cestách, ti by si ale měli „zameškané“ dny nahradit… Život je i navenek omezen, spousta restaurací a jídelen je přes den zavřena, lidé vypadají tak nějak unaveněji, parky jsou prázdné… V Malajsii žije ale docela hodně Číňanů, Indů a dalších lidí jiných vyznání, kteří se řídí svými jinými pravidly, což taky znamená, že v indických či čínských jídelnách se najíst dá i v průběhu dne.


Ahoj kamarádi,

zdravíme z Malajsie :-).

Máme za sebou celé dva měsíce pobytu, tedy asi třetinu našeho plánovaného pobývání v této tropické zemi.

Teplíčka máme pořád dost :-), což je vzhledem k oblékání parádní, až je toho někdy moc, tělu se pak nechce do činnosti… možná to v letních měsících zná více lidí…

Časový posun +6 h jsme po příletu zvládli v průběhu asi deseti dnů, kromě Davida jsme neměli potřebu si nařizovat budík, takže tělo si mohlo zvyknout postupně.

Právě máme za sebou islámský svatý postní měsíc Ramadán. Tady v Malajsii ho muslimové pečlivě dodržují. Od úsvitu do západu slunce není dovoleno nic jíst, pít, kouřit. Lidé by se měli zdržet světských radovánek a více se věnovat duchovním záležitostem, např. čtení Koránu… Výjimku v půstu mají děti do puberty, těhotné a kojící matky. Dále ženy v menstruaci či lidé na cestách, ti by si ale měli „zameškané“ dny nahradit… Život je i navenek omezen, spousta restaurací a jídelen je přes den zavřena, lidé vypadají tak nějak unaveněji, parky jsou prázdné… V Malajsii žije ale docela hodně Číňanů, Indů a dalších lidí jiných vyznání, kteří se řídí svými jinými pravidly, což taky znamená, že v indických či čínských jídelnách se najíst dá i v průběhu dne.

Turtle Point • Pulau Perhentian Besar

Noční trhy v průběhu Ramadánu vypadají také jinak – alespoň u nás byl hodně omezen. Naproti tomu ale fungovaly trhy jiné, speciální, které jsou pouze v tomto měsíci a prodává se v nich všemožné hotové jídlo a pití, které si lidé koupí na cestě domů a sní hned po západu slunce (cca po 19:45 h). V průběhu tohoto období jsou také velmi oblíbené tzv. bufety, kdy restaurace předem nachystají ohromnou večeři formou bufetu. Zaplatí se jednotná částka a pak si z připravených jídel nakládáte, co se vám zlíbí a kolik váš žaludek unese. Když se tady mluví o pití, myslí se tím výhradně nealkoholické nápoje, alkohol islám přísně zakazuje a běžně ho v restauracích na jídelníčku nenajdete. V nákupních centrech jsou slevy a lidé nakupují, protože na konci Ramadánu se slaví Hari Raya (např. v Turecku je to Bayram), což tak trochu připomíná naše Vánoce. S blížící se Hari Raya lidé víc a víc nakupují, v obchodech se objevuje typické „cukroví“ a znějí nejrůznější melodie na téma Hari Raya. Lidé si o tomto svátku dávají dárky, děti dostávají sladkosti, odpalují se ohňostroje, všichni jsou slavnostně vystrojení v tradičních oděvech, rodiny jsou spolu, celá země má dva dny volna. Pokud svátek připadne na víkend, nahrazuje se v týdnu hned po něm, aby o volno lidé nepřišli (to ovšem platí pro všechny státní svátky). Ve vládním městě Putrajaya se tradičně na Hari Raya Festival otevírá veřejnosti kabinet ministerského předsedy a je prý nachystáno občerstvení, což každoročně přiláká tisíce návštěvníků. Tato akce byla letos výjimečně zrušena jako vyznání smutku truchlícím příbuzným a obětem sestřeleného letadla MH17 malajských aerolinek… (taky jsme to tady docela prožívali, noviny mají pořád o čem psát…)

My jsme konec Ramadánu strávili na krásných ostrovech Perhentian na severovýchodě Malajsie. Je tam nádherné moře i písek, velmi uvolněná atmosféra, jezdí tam hodně Evropanů. Poprvé v životě jsem zkusila šnorchlovat a byl to úžasný zážitek. Miki se taky nenechal pobízet :-). Navíc jsme tam potkali jednu příjemnou českou rodinku z Budějovic, tak byl výlet o to povedenější. A na rozdíl od našeho prvního pokusu s mořem u Kuantan před měsícem to bylo tentokrát naštěstí bez medúz a „sandflies“ (písečné kousavé mušky, jejichž kousance se léčily několik týdnů…). …jo a velmi bezpečně je možné se spálit, i když je zcela zataženo!

Pár dnů u moře nám přineslo příjemné zotavení po horečkách, kterými prošli všichni kluci týden předtím, naštěstí jen běžná viróza a byla tak hodná, že ustaranou maminku obešla :-)  (ustaranou natolik, že poslala tatínka na krevní testy, aby mohla vyloučit nejhorší obavy…)

V polovině července jsme se vydali do hor Cameron Highlands, abychom se nadýchali svěžího vzduchu a natrhali si pár lístků čaje z čajových plantáží BOH. V této oblasti se také hodně pěstují jahody (mimochodem výborný byznys – obchůdky nabízí motiv jahody jako polštářek, sponky, pantofle, hrnky, povlečení……). Nicméně i sem už masivně dorazila modernizace – hojně se využívá hydroponie – hlavně na ty jahody a také salát…

Výlety za poznáváním země nám vynahrazuji jinak trošku stísněné podmínky v našem malém a málo zařízeném apartmá. I když výhled z 21. patra nás uchvacuje pořád (tuhle kluci pozorovali z okna i dalekohledem), nicméně výběh na zahrádku docela chybí… bazén už pro kluky není tak veliká atrakce jako na začátku, i když pomáhá i nadále :-). Nově jsme objevili kouzlo sauny, což v tropickém podnebí může znít kuriózně, ale obměnu to občas chce i tady :-).

Sklizeň čaje • čajová plantáž Sungai Palas Boh • Cameron Highlands

Sice je v Malajsii teplo, ale neznamená to, že pořád svítí sluníčko. Občas taky zaprší, a to velmi vydatně. Evropský přívalový déšť je spíše deštíček vedle tropického lijáku. Taky se tady často tvoří opar, říká se, že je to „haze“ /hejz/. Vypadá to, jako by to byl smog, ale smog to úplně není, na vině je spíš kácení a pálení ze strany farmářů v Indonésii, hlavně na Sumatře, což má za následek znečištění ovzduší jihovýchodní Asie.

Ještě trochu počítání. Něco je tady levnější, něco dražší, celkově zde ale moc levno není. Benzín je tady asi o polovinu levnější, za to se ale na dálnicích platí mýtné, což při jízdě na sever země a zpátky může přijít třeba na 600,- Kč pouze za dálnici, kterou prostě použijete, protože je na úrovni (+ perfektní „motoresty“) a na bloudění po jiných silničkách nemáte pomyšlení. Mléčné výrobky jsou obecně dražší, např. litr mléka cca 35-45,-Kč; jogurt cca 450ml 30-40,- Kč; sojové výrobky jsou naopak levnější, např. tofu za 12,- (v ČR 30,-), tempeh 15,- (v ČR 50,-); kokosové mléko 500ml cca 25,- Kč; kilo kuřete cca 70,-; vepřové běžně pochopitelně nenajdete; ovoce a zelenina jak co, asi jak u nás, přestože jsme v tropech a mohlo by ho tady být přehrště… V Malajsii se ale hodně přirozeného prostředí vykácelo ve prospěch olejových palem, jejichž plantáže zabírají obrovská území, tak se zpětně hodně ovoce dováží, a tím prodraží…

Zdá se, že ekonomiku tady hodně drží malajští Číňané, jsou to holt dobří obchodníci… často za velkými stavbami stojí čínští developeři… za tou naší, kde bydlíme, také…

Naše adaptace na místní podmínky a prozkoumávání okolí probíhá svým způsobem pořád. Kluci už trošku víc jí (nejvíc jim ale chutná meloun, okurka, rambutan, polévka a palačinky od maminky a „roti číz“ od Inda :)).

Taky jsem si už docela zvykla na řízení vlevo, jen orientace na jejich silnicích propletených ala uvařené špagety mi pořád ještě dělá potíže…

Pár fotek:
http://ecesty.cz/cestopisy/2014-jihovychodni-asie
http://ecesty.cz/cestopisy/2014-jihovychodni-asie/foto-kuala-lumpur
http://ecesty.cz/cestopisy/2014-jihovychodni-asie/foto-batu-caves
http://ecesty.cz/cestopisy/2014-jihovychodni-asie/foto-pulau-ketam 

Přejeme vám teplé a povedené léto a dejte o sobě také vědět :),

Táni Lonika, David, Miki, Daník

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit