TOPlist

eCesty Cestopisy Itálie 2017 Deník Apulie a Basilicata

Apulie a Basilicata

Z plážového městečka San Menaio v Apulii, kde jsme vegetili v Citrónovém domě, přes Materu v Basilicatě, kde jsme vegetili v jeskyni, do Letojanni na Sicílii, kde jsme vegetili v plážovém kempu mezi olivovníky.

Ceny ubytování uvádím za celou rodinu (2 dospělí a děti 7 a 9 let).

     
Den 3 • pondělí 4. 9. 2017 – San Menaio • Apulie foto a Matera • Basilicata foto UBYTOVÁNÍ DOPRAVA
Náš Citronový dům (Casa dei Limone) stojí přímo u pláže. Proto jsme si jej pronajali – přerušit cestu napříč Itálii, odpočinout si, vycachtat se v moři. K tomuto účelu je naprosto famózní.

Od pláže nás dělí jen málo frekventovaná ulice. Od naší zkušenosti v Řecku, kde jsme bydleli stále u pláže, už bychom si těžko zvykali na cokoliv jiného.

Máme za sebou 1600 km, takže kluci se hned vrhají do moře. Pláž je zde pro děti dokonalá – několik kilometrů jemného písku, pozvolný vstup do moře, vlny tak akorát, málo lidí. Ani se nechce věřit, že jejich kamarádi jsou dnes už ve škole.

Škoda, že jsme zde jen na krátké zastávce. Dokázal bych si představit pár dnů tady jen tak vegetit. Dům je na to zařízený – včetně kompletně vybavené kuchyně, nádobí, na jedné straně výhled na plážm na druhé straně zahrada s olivovníky a opunciemi. Majitel, kterému kolem poledne vracíme klíče, nám jich pár trhá na cestu.

Do Matery přijíždíme po zhruba 4 hodinách jízdy. Důvod proč jsme tady je jediný: přespat v jeskyni. Nebo tedy v domě, který vytesaný do skály.

Matera je světoznámá je jediným místem na světě, kde se lidé můžou pochlubit, že žijí ve stejných domech jako jejich předci před 9000 lety – jsou totiž vytesány do skály. Ještě v 80. letech 20. století byla Matera zapomenutým městem, kde živořila chudina. Dnes je chráněnou památkou UNESCO a noc v jeskyni je stejně plnohodnotnou atrakcí jako zdejší křivolaké uličky a kamenné kostely. Díky podobě se starobylými místy z okolí Jeruzaléma se zde natáčely filmy jako Umučení Krista nebo Ben Hur.

Náš dům se jmenuje Inmedio (Uprostřed), což je trefné – jsme přímo v centru města. Kdybych šel kolem vchodu, myslel bych si, že je za těmi otlučenými dveřmi skladiště. Jenže kolem toho vchodu bych náhpdně nejspíš nikdy nešel, protože stojí v naprosto zapomenuté uličce, stranou všeho zájmu a hluku turistů.

Nicola na nás čeká na rohu ulice, kde nám svým autem blokuje parkovací místo. Zaparkovat v blízkosti historického centra, je šílenství, zaparkovat v centru pak zhola nemožné. Parkovat 300 m od domu je tedy vlastně luxus.

Nicola nám v domě vysvětluje vše co bychom mohli navštívit a jeho povídání pokračuje i cestou do centra. Slíbil totiž našim klukům koupit kakao poté, co jeho mašinka na kávu/kakao vypověděla poslušnost.

Dům je poměrně malý: jedna podlouhlá místnost slouží jako kuchyně, obývák a ložnice, jedna navazující okrouhlá místnost, dříve sklad, může sloužit jako meditárna, a příslušenství. Jde vlastně o dům pro chudé, z nouze vytesaný ve skále, ze kterého se po staletích stala dojná kráva. Jsme z něj nadšení, vždyť v jeskyni jsme ještě nespali.

V centru, po kakaové zastávce, nás Nicola opouští. Jelikož se schyluje k západu slunce, vydáváme se na obhlídku křivolakých uliček a náměstíček. Uličky nejsou jen křivolaké, ale i strmé – Matera leží nad kaňonem říčky Gravina di Matera.

Historická Matera je rozdělena na dvě části nazývané sassi: Sasso Caveoso a Sasso Barisano. Charakteristickým rysem obou jsou právě skalní obydlí jako je Inmedio.  

Jak se smráká, začíná být procházka pro kluky dobrodružnější, až se najednou rozhodli, že nás městem provedou oni. Následuje chození horem a dolem, křížem krážem, tam a zpět. Je to fascinující procházka historií a vlastně to nejlepší co se v měste plném křivolakých uliček dá dělat – prostě chodit kam nás nohy zavedou.

A tak míjíme podzemní vodní cisternu Palumbaro, kostel svatého Františka z Assisi, kostel svatého Petra a Pavla nad propastí, katedrálu, nespočet obchůdků, restaurací, uliček. Mezitím se setmělo a  světla luceren osvětlující kamenné domy vytvářejí z města jednu velkou oranžovou symfonii. A naše jeskyně už čeká.
Inmedio • Matera, Basilicata • 154 euro 1619. km • 12:30 • odjezd San Menaio
1652. km
• tankování Cagnao Varano • 38,93 Kč/l (N95)
1909. km • 17:50 • Matera
     
San Menaio • Apulie
     
Den 4 • úterý 5. 9. 2017 – Matera • Basilicata foto a Letojanni • Sicílie foto UBYTOVÁNÍ DOPRAVA
Matera stojí v kopcovité vyprahlé krajině, vysoko nad řekou, jež si během ve skalním podloží vydobila hluboký kaňon. Pohled je to spektakulární, obzvlášť z protějšího okraje kaňonu, kdy se město tyčí vysoko nad úzkým rozeklaným tokem říčky. Zásadní nevýhodou je však absence jakéhokoliv spolehlivého tekoucího zdroje vody. A zde přichází do hry lidský um.

Palombaro Lungo je gigantická vodní cisterna, přístupná z hlavního náměstí Piazza Vittorio Veneto – nachází se totiž přímo pod ním. Dnes se již nepoužívá, což ji však neubírá na monumentálnosti. Spíš naopak – dnes je v ní většinou kolem 2 metrů vody, takže při celkové výšce cisterny 16 m je nad průměrně vysokým člověkem stále ještě více než 12 m volného prostoru.

Cisterna je dlouhá 50 metrů a pojmula 5 miliónů litrů vody – dešťové. Na první pohled je zvláštní, že všechny její stěny jsou naprosto hladké. Není to však tím, že by si kopáči v 16. století dali za úkol vytvořit mistrovské umělecké dílo. Důvod je jiný: skalní podloží je plné prasklin, kterými by voda snadno odtekla pryč. Proto musel být každyčký kousek povrchu vymazán nepropustným jílem. I dnes je voda na dně cisterny tak čístá, že klame tělem – co vypadá jako pár desítek centimetrů vody (na dně jsou poházené mince) jsou ve skutečnosti celé 2 metry.

Palombaro není jedinou přístupnou částí materského podzemí. Hned za rohem od náměstí je v jednom z domů v uličce Recinto XX Settembre nenápadný vstup do místa zvaného Ipogeo Materasum. Nejde o nic menšího, než o celou jednu městskou čtvrť, ale pod zemí. Místo je to rozsáhlé – na 1200 m2 najdete domy, sklady, obchody, kostel –, ale evidentně málo známe, protože jsme jej měli celé pro sebe.  

Matera stojí na západním okraji kaňonu, východní okraj, za řekou Gravina di Matera je pustý. Včera jsme tam však viděli lidi a jelikož nám zvědavost nedá, vydáváme se tam taky.

V minulosti bylo možné sejít na dno kaňonu, přejít po visutém mostě přes řeku a vyškrábat se na druhý okraj. Dnes už to nejde, stezka je zavřená, a jediná možnost jak se dostat na druhou stranu kaňonu je 7km objížďka autem.

Je kolem poledne, slunce praží, a tak jsme na místě téměř sami. Jsou zde jeskyně, poustevny a stezky, dalo by se tu chodit hodiny. Výhled na město je nádherny – máme ho celé jak na dlani. Zcela vlevo (jižní konec města) je mnoho zabarikádovaných a opuštěných jeskynních obydlí, jež zatím čekají na opravu a své první návštěvníky. Uprostřed, na okraji kaňonu, vidíme kostel Petra a Pavla. Protejší svah kaňonu, kde stojíme je, vysoko nad jeho úrovní, takže, ač kostel ční nad propastí, mi jej máme hluboko pod nohami. Město se táhne dál doprava, na sever, kde mizí v jednom ze záhybů kaňonu.

Zhruba hodinu po odjezdu z Matery se zastavujeme na oběd v městečku Borgata Marina. Jsme na břehu Jénského moře, přímo na „podrážce“ italské „boty“, mezi podpatkem a špičkou. Už jsme v Kalábrii, která je známa svými čili paprikami a sladkou červenou cibulí. Později jsme byli rádi, že jsme neodolali a cibuli si koupili. Tak sladkou a lahodnou jsme nikdy před tím nejedli, a na zpáteční cestě Kalábrii jsme si další koupili i domů.

Z Matery jsme přes „podrážku“ jeli po okreskách a teprve před Cosenzou znovu najeli na dálnici. Zde na jihu se už neplatí mýtné, které jinak umí v Itálii dost citelně ukrajovat z peněženky (celkem 3700,-). Osvobozeným od mýtného se nám jelo o něco lehčeji, a cestu nám ozvlášťňovaly stovky mostů a tunelů, jimiž je hornatá „špička boty“ Itálie poseta.
 
Plavba trajektem z městečka Villa San Giovanni do Messiny na Sicílii (40 euro), trvá necelou půl hodinu. Vyloďujeme se a co nejrychleji projíždíme dopravně naprosto chaotickou Messinou. Inu, Sicílie. Na dálnici Messina – Catanie se počet tunelů exponenciálně znásobil, takže než se dostáváme do 50 km vzdáleného Letojanni, jsme zcela „utunelováni“. Krajina je tu ale moc hezká, částečně i díky tomuto kopcovitému terénu.

2342. km a jsme na místě – v našem prvním plážovém kempu na Sicílii. Stan stavíme mezi olivovníky a po rychlé večeři v restauraci na pláži padáme únavou do bezvědomí, v čemž nám vydatně pomáhá šum mořských vln.
Camping Paradise • Letojanni, Sicílie • 39,50 euro 1909. km • 12:30 • odjezd z Matery
2023. km • tankování  • 40,26 Kč/l (N95)
2294. km • 17:20-17:45 • trajekt Villa San Giovanni-Messina
2342. km • 18:45 • příjezd Letojanni
     
Noc v jeskyni • Inmedio • Matera • Basilicata