| <<< Předchozí část deníku | | | | | | Den 52 • úterý 5. 3. 2019 • Rayong foto a Ko Chang foto | UBYTOVÁNÍ | Ranní procházka po pláži. Je tu klid, jsme tu téměř sami. V 10 h odjíždíme, cestou kupjeme už obligátní jasmín do auta (vydrží 2-3 dny). 11:35 – 12:05 zastávka na PTT benzínce u Chanthaburi pro občerstvení a kafe.
Po cestě začínáme míjet ukazatele ke kambodžské hranici a pickupy naložené ananasy. Dálnice je místy dvouproudá, jinde se opravuje, takže jednoproudá a se zácpami. Před městem Trat, asi 10 km vzdušnou čarou od thajsko-kambodžské hranice, odbočujeme po 300 km ze Sukumvith na Laem Ngop, molo pro trajekty na Ko Chang. Silnice je vlnitá a kopcovitá, místy prašná.
12:55 – 13:45 Laem Ngop – čekáme v přístavišti, je zde parkoviště pro cca 100, auta se zde řadí do vedle sebe do 9 řad. Molu vévodí betonový slon (Ko Chang znamená Sloní ostrov) s nápisem Welcome to Aothammachat Pier. Lístek pro nás 4 a auto stojí 390 THB, plavba trvá půl hodiny.
Ostrov je kopcovitý, a celý je národním parkem, včetně svého okolí. Zatáčky jsou prudké, stejně jako kopce, obzvlášť na severu, kde se vyjíždí z trajektu. Jezdí zde hodně skútrů, o to náročnější je tu řídit, zatím to ale j(e)de. V prvním městečku kupujeme Mikimi nové plavky. Cestou míjíme nejen obligátní 7-Eleven, ale i TESCO-Lotus a dokonce i Makro!
Ubytováváme se v dvoupatrové chatce v Siam Bay, pár kroků od krásné písčité pláže. Resort má dva bazény a nadohled malý ostrov Ko Man Noi. Obědváme v nejbližší vesnici Hat Kai Bae, severně od Siam Bay, v restauraci, kterou vlastní muslimska rodiny z Malajsie. V Hat Kai Bae je i Elephant camp, kde se každý po zaplacení tučného poplatku může zahrát na chovatele slonů: nakrmí je, a umyje.
I zde se setkáváme s ruštinou, která patří, spolu s angličtinou, mandarin a barmštinou (ano barmštinou, ne kambodžštinou), k nejvíce používaným jazykům v obchodech a restauracích.
Slunce zapadá přímo za ostrůvkem Ko Man Noi, krásné červeno-fialové divadlo na moři. Večeříme tentokrát jižně od Siam Bay, ve vesničce Hat Tha Nam. Ceny jsou zde ostrovní a západní (obojí je v Thajsku synonymum pro „drahé“). Místo 7-Eleven zde mají jeho kreativně nazvané kopie 7-Sea a 7-Day. | Siam Bay Resort • Ko Chang • 2720 THB / 1982 Kč | | | |  | | Siam Bay • Ko Chang | | | | | | Den 53 • středa 6. 3. 2019 • Ko Chang foto | UBYTOVÁNÍ | Náš poklidný pobyt u moře začíná v 8 hodin, kdy nás probouzí thajská hymna linoucí se z ampliónů (běžný zvyk po celém Thajsku, většinou ale není kvůli pouličnímu ruch slyšet).
Následujících pár dní bude odpočinkových, tedy hlavně o pláži a nicnedělání. Ubytování máme včetně snídaně ve velké otevřené, ale kryté jídelně. Je tu dobrý výběr jídla – od typických thajských polévek a nudlí, přes americkou snídani a müsli, až po čerstvé ovoce. Kluci samozřejmě sahají po americké s párky, volským okem nebo míchanými vajíčky a toasty, ale zaujaly je i lívanečky. K pití vše od čaje, kávy, mléka po ovocné džusy. Z jídelny je výhled na pláž, moře i bazén. Na snídani se seznamujeme s Markétou a Jaromírem a jejich třemi dětmi, kteří jsou zde na dovolené.
V Siam Bay Resort dávají důraz na působivé WC: v chatce máme i pisoár, a WC u bazénu má z pisoárů výhled na moře (okýnkem) a z mísy výhled na malé jezírko (je součástí WC).
Dopoledne koupačka v dolním bazénu – je chytře postaven na pobřežním výčnělku, s výhledem do tří stran na moře a pláž. Užíváme si jak bazénu, tak moře i houpačky na palmě. DNes nemusím řídit, takže je čas dát si po dlouhé době thajský rum Song Sam.
Obědváme opět v Hat Kai Bae (kale with salted fish, green curry, tom kha kai). V restauraci mají přidružený prodej – benzín v litrových lahvích. V Thajsku je to běžné. Skútry zde používá každý, ne každý má ale na to, aby měl neustále plnou nádrž, nebo aby se mu vyplatilo jezdít k benzínce vzdálené několik kilometrů. Benzín tedy kupují po decilitrech, zde z lahví od whisky Hong Thong. Whisky a benzín mají dost podobnou barvu, takže neznalý se může tázat proč na každém rohu prodávají whisky. To proto, že je to benzín.
Dopoledne byl příliv, navečer je odliv, který odhaluje kraby a mořské ježky skryté u kamenů. Někteří se promenádující i přímo na písku.
Po několika týdnech hektickýho pohybu po Laosu a Thajsku jsme se konečně zastavili, takže mám čas psát deník a dát si dohromady náklady. A další večerní červánky jsou k tomu dokonalá kulisa. | Siam Bay Resort • Ko Chang • 2720 THB / 1982 Kč | | | | | Den 54 • čtvrtek 7. 3. 2019 • Ko Chang foto | UBYTOVÁNÍ | V noci nás budí hlasitý gekon. Jakmile si chci jeho kuňkání nahrát a rozsvítím displej mobilu, gekon umlkne. Sakra!
Včerejší nicnedělání pro dnešek tak úplně neplatí. Chtěli bychom se podívat na ostrov Ko Man Noi, asi půl kilometru od břehu. Na dvě hodiny si půjčujeme dva mořské kajaky (150 THB/hodinu) a po 9. h vyrážíme.
Pro kluky je to velké dobrodružství, ještě víc vzrušující než kajak na řece Kwai. Po 20minutové plavbě přistáváme na pláži. Jsme zde téměř sami, dokonalý tropický ráj. V malém přístřešku mladý pár právě rozkládá věci na prodej – hlavně pití. Pláž je písčitá, za ní začíná palmový háj. Co ostrov skrývá nevíme. Kluci se cachtají ve vodě, tak se dávám na obhlídku.
Křoviny za pláží na pravé straně jsou s trochou námahy proniknutelné. Dostávám se do džungle, která mě přes palmový háj poměrně brzy přivádí na druhou stranu ostrova. Moře zde ale není dobře přístupné, skalnatá průrva je příliš vysoko nad hladinou. Vracím se zpět a tentokrát se vydávám džunglí nalevo od pláže. Procházím vysokými travinami a po pouhých 3 minutách chůze narážím na druhý břeh. Tentokrát je o mnoho zajímavější – jsou tu tísíce naplavených korálů. Nazval jsem jej Pohřebiště korálů.
Vracím se na pláž a termín Pohřebiště korálů kluky natolik zaulaj, že na další průzkum se vydávají se mnou. Pohřebiště pak asi čtvrt hodiny prozkoumáváme, tvary korálu jsou roztodivné a krásně symetrické, uplná umělecká díla.
Po dvou hodinách se vracíme zpět na pevninu. Před naší chatkou se promenáduje rezavá ještěrka se strašně dlouhým ocasem. Už je ale čas na oběd, pro který jsme si vybrali rybářskou vesnici Bang Bao na nejjižnější výspě ostrova.
V Bang Bao se za parkování platí 60 THB. Dnes je to stejnou měro turistické místo, jako rybářská vesnice. Molo se rozrostlo do délky půl kilometru a hlavně do šířky. Na konci stojí maják a kotví vyhlídkové lodě. Polovina mola je tak zastavěná, že ani nepoznáte, že jste nad vodu. Jsou zde obchůdky se suvenýr a restaurace. V jedné si sedáme na oběd. A když jsme v rybářské vesnici, tak co jiného, než čerstvou rybu: fried fish sweet and sour, som tam, combined salad. Příjemné prostředí, jídlo výborné, a ne úplně drahé.
Samozřejmě musíme dojít až nakonec mola, abychom se po okolí rozhlédli z majáku. Na břehu je obrovský hotel, který působí, jako naše velké hotely v Krkonoších. Molo se stále rozrůstá do šířky, hlavně díky novému a novému ubytování na vodě, pro návštěvníky velmi atraktivní volba.
Kolem šesté večer jsme zpět v Siam Bay. Západ slunce je opět impozantní hrou barev. Nemám nic vymyšleného k večeři, ale v 7-Eleven nás kluci upozorňují na hamburgery a hlavně sticky rice burgery. Znají je už z Hua Hin, kdy si je tam sami kupovali za kapesné když byli s kamarády. Nás zaujal především sticky rice burger, neboli burger ve dvou plackách z lepkavé rýže místo housek. Na večeři v Thajsku trochu netradiční, ale sticky rice burger si prostě nikde jinde nedáme, tak jdeme na to! | Siam Bay Resort • Ko Chang • 2720 THB / 1982 Kč | | | |  | | Červánky nad ostrůvkem Ko Man Noi • Ko Chang | | | | | | Den 55 • pátek 8. 3. 2019 • Ko Chang foto | UBYTOVÁNÍ | Ráno opět výborná snídaně, kluci jsou z ní stále nadšení. Pak koupání, plavání a nicnedělání – máme poslední den, tak je třeba si užít moře a pláž. Resort je moc pěkně udělaný, mají tu několik druhů chat a chatiček: dřevěné, zděné, malé, velké: Cestičky mezi chatkami jsou vydlážděné a v betonu otisknuté velké listy. V areálu je spousta strelicií a helikonií.
Na oběd jsme s Lonikou v Hat Kae Bai. Kluci nechtěli jet s námi, tak jsme jim každému vzali roti cheese, fruit smoothie a nakrájený ananas ovoce. Pak sedíme na verandě chatky, klucí jedí oběd tam.
Odpoledne další koupání. Po něm se domluváme s Markétou a Jaromírem na společné plavbě na kajacích k Ko Man Noi. Na ostrově znovu prozkoumáváme Pohřebiště korálů a Daník na pláží vztyčuje pomník z naplaveného polystyrénu za prababičku, která před týdnem zemřela.
Užíváme si poslední západ slunce. Nemůžu si pomoct jej nezmínit, protože jsem dosud nezažil tolik působivých západů slunce v řadě. Obě české rodinky se pak vydáváme po pláži do vesnice Hat Kae Bai. Jak máme auto, tak nás ani nenapadlo jít tam pěšky. Je to moc hezká procházka, a jelikož je odliv, dá se jít po pláži suchou nohou. Večeři si dáváme na místě, které Markéta s Jaromírem objevili. Dobré jídlo v živém (ale ne úříliš živém) prostředí: dušená ryba plná chilli, česneku a limetky, som tam, kluci špagety a fruit shakes.
Jelikož zítra odjíždíme, kluci jsou s dětmi v bazénu do půlnoci a my dospělí povídáme a povídáme. | Siam Bay Resort • Ko Chang • 2720 THB / 1982 Kč | | | | | Den 56 • sobota 9. 3. 2019 • přesun Ko Chang – Bangkok foto | UBYTOVÁNÍ
| Lučíme se s naší skvělou dvoupatrovou chatkou, pláží, bazénem.
10:55 odjezd z resortu. Po 5 minutách zastavujeme na vyhlídce nad pláží, odkud je pěkný rozhled na moře a „náš“ ostrůvek Ko Man Noi. V 7-Eleven v Hat Kae Bai jsme našli pytlíkované smažené brouky, které sháníme už od Hua Hin, kde jsme je viděli poprvé. Chceme je přivést domů k ochutnání pro rodinu a známé.
Ve 12:05 příjezd k trajektu. Fronta aut se táhne už od kopci nad vesnicí. Není zde ale široké parkoviště jako na druhé straně, proto se stojí daleko před vesnicí. Na trajekt najíždíme jako poslední a v 12:25 už jedeme. V jednu jsme na pevnině, 13:00 na druhé straně.
14:30 oběd v jídelně před Chanthaburi, 16:35 – 17:15 zastávka na odpočinek na PTT benzince. Dál jedeme po Highway 7 (poplatek 55 THB) a následně Expressway 50.
Do Bangkoku přijždíme už za tmy. Trochu bloudíme, protože Waze si neumí poradit se sitaucí, kdy jsou dvě silnice nad sebou (v Bangkoku často vede rychlá Expressway přímo nad běžnou ulicí) – jednu si vybere, i když my zrovna jedeme po druhé). Poslední míle je krušná, zácpy nekonečné a všude, až jsme se z toho s Lonikou pohádali. Nakonec vše končí dobře a parkujeme v hotelu na Sukumvith, nejdelší a asi i nejrušnější ulici v Thajsku. Při parkování jsem odřel zadní nárazník.
Miami Hotel je pár metrů od Sukumvith v Soi 13 (Soi – uličky – jsou číslované od centra směrem od západu na východ, liché jsou na sever od Sukumvith, sudé na jih). V hotelu je velký a hluboký bazén, kolem mrakodrapy a nikdy neusínající Bangkok – buď je slyšet doprava, nebo klimatizace... většinou obojí.
Z příjezdu jsme ještě nějakou dobu rozladění. Chceme se najíst, ale u hotelu není žádná vhodná restaurace. Ploužíme se tedy ve vlhku a smogu Sukumvith, až narážíme na čínskou restauraci Thong Kee Restaurant. Wonton nudle, khao pad kai, som tam with corn, thai milk tea a melounové smoothie nás zase dávají dopořádku.
Jelikož kolem hotelu není, kromě vozíků s čerstvým ovocem, žádné vhodné místo na snídani, kupujeme si v 7-Eleven (ty jsou díkybohu zase všude) jogurty a pečivo. Sukumvith je hlučná, uvidíme jak dlouho tu vydržíme. | Hotel Miami • Bangkok • 2250 THB / 1680 Kč | | | | | Pokračování deníku >>> | | |
