TOPlist

eCesty Archív

Archív eCesty

Zpráva ze Sydney, Austrálie – 6. 4. 1999

Predstavte si uzemi 20× vetsi nez nase mala zemicka uprostred Evropy, kde ale zije min lidi nez treba v Brne; uzemi cervenych pisecnych dun a cervenych skal; uzemi, kde se svobodne prohaneji klokani a poust krizuji divoci velbloudi; uzemi odlehlych farem a mestecek vzdalenych hodiny a hodiny cesty od dalsich stejne odlehlych farem a mestecek; uzemi desitky tisic let starych skalnich maleb vytvorenych Aboriginals; uzemi posvatnych jeskyni, ktere smeji spatrit jen zasveceni. To je Northern Territory (NT), byvala soucast statu South Australia (Northern Territory of South Australia), dnes nezavisly clen Australskeho svazu.

Zpráva z Darwinu, Austrálie – 21. 3. 1999

Asi jsem se zamiloval!...do Indonesie! Australsti imigracni urednici na letisti v Darwinu se na nas, co jsme prileteli z Kupangu, usmivali, snazili se byt co nejprijemnejsi a cela vstupni procedura netrvala snad ani 3 minuty! Nejspis byli tak hodni, protoze si mysleli, ze jsme prave utekli z pekla (alespon podle toho, co se v Darwinu suska o problemech na Timoru ve spojitosti s podezrele vysokou aktivitou australskeho namornictva tady na severnim pobrezi Australie). Ja jsem ale mel v Kupangu pri nastupovani do letadla prave opacne pocity: opoustel jsem cestovatelsky raj.

10. zpráva z cesty kolem světa

Malajsie. Článek zde.

Zpráva z Ubudu, Indonésie – 8. 3: 1999

Byt v Indonesii Cinanem je dnes tezsi nez kdy jindy. Z Jakarty jsem odjizdel prave v obdobi cinskeho noveho roku, ale presto ze ma nezanedbatelnou cinskou populaci, zadne oslavy jsem nezaznamenal.

Zpráva z Jakarty, Indonésie – 16. 2. 1999

"Vitejte v Zemi destu" melo stat v sumaterskem pristavu Belawan misto obligatniho "Vitejte v Indonesii". Za ty 2 tydny, co jsem tady, totiz zatim skoro neprestalo prset - je obdobi destu. Alespon ze jsem mel stesti pri imigracni kontrole. Chteli sice videt zpatecni letenku i penize (povinnych 1000 dolaru), ale kdyz jsem jim nejdriv ukazal penize, uspokojilo je to a letenka je uz nezajimala. Nevim, co by nastalo, kdyby zjistili, ze ji nemam. Asi bych ted nesedel v Jakarte a nepsal tenhle dopis. Diky za drzeni palcu - pomohlo to.

9. zpráva z cesty kolem světa

Thajská kuchyně, Malajsie. Článek zde.

Zpráva z Georgetown, Malajsie – 1. 2. 1999

Podivate-li se pozorne na vlajku Malajsie, zjistite, ze se na ni opakuje cislo 14. Magie? Ne. Matematika? Ne. Nahoda? Ne. Tak co teda?...Historie...

8. zpráva z cesty kolem světa

Thajsko. Článek zde.

Zpráva ze Singapuru – 18. 1. 1999

Ach ta thajska kuchyne! Zruinuje moji penezenku jak pres zaludek tak pres fotak. Nejvic jsem si ji uzil behem svych odpocinkovych dni v Hua Hin a na mysu Laem Phra Nanag v Krabi. To uz ale trochu predbiham.

7. zpráva z cesty kolem světa

Bangladéš. Článek zde.

Zpráva z Hua Hin, Thajsko – 31. 12. 1998

Krungthep mahanakhon bowon rattanakosin mahintara ayuthaya mahadilok popnopparat ratchathani burirom udomratchaniwet mahasathan amonpiman avatansathir sakkathatitya visnukamprasit. Ne, to neni neuspesny pokus :-) o psani na thajske klavesnici, ale oficialni nazev thajskeho hlavniho mesta. Thajci sami si jej zkracuji na Krungthep (Mesto andelu) a pro nas farangy (tak Thajci rikaji belochum - jde o zkraceninu jejich oznaceni pro Francouze a cesky bych to prelozil asi jako "Frantik") je to proste Bangkok.

6. zpráva z cesty kolem světa

Nepál, Indie. Článek zde.

Zpráva z Bangkoku, Thajsko – 15. 12. 1998

Moje rozlouceni s Bangladesi, potazmo i s celym indickym subkontinentem, neprobehlo zrovna v nejvetsim klidku. Trochu to rozepisu, protoze jsem se pri tom opravdu nenudil.

5. zpráva z cesty kolem světa

Indie. Článek zde.

4. zpráva z cesty kolem světa

Pákistán, Indie. Článek zde.

Zpráva z Káthmándú, Nepál – 25. 11. 1998

Pred nekolika dny jsem (na strese autobusu) prijel do Kathmandu, pozitri uz z Kathmandu odjizdim. Nez jsem se ale na tu strechu dostal, musel jsem se z Bombaje, mista odkud jsem posilal posledni zpravu, proplahocit temer pres pulku Indie a pulku Nepalu. Stalo se toho hodne, vsak posudte sami.

Zpráva z Bombaje, Indie – 5. 11. 1998

V dopisech se me casto ptate, jak je to ve svete s pristupem k Internetu. Pred cestou jsem byl taky hrozne zvedavy a musim rict, ze jsem zatim celkem mile prekvapeny. Kdyz ma clovek dost penez, muze "skocit"na Internet v kazdem vetsim meste. Jak to tedy vypada detailne?

Zpráva z Dillí, Indie – 10. 10. 1998

Jsme v "zemi cistych", jak zni preklad jmena "Pak-i-stan", ale zatim jsem si toho nestacil vsimnout. Stejne jako pri navsteve pred tremi lety i ted mi to pripada trochu jako vtip. Vim, ze ten nazev nebyl minen fyzicky nybrz nabozensky, ale kdyz se clovek podiva kolem sebe, je tezke si to s fyzickym pojmenovanim nespojit.

Zpráva z Rawalpindi, Pákistán – 23. 9. 1998

Cesta pousti z Urumci do Kasgaru je neco, co jsem jeste (a Tana uz vubec) nezazil. Je to sice jeden z hlavnich tahu, ale vede pousti a to rozhoduje vic, nez ze jde o dulezitou dopravni tepnu. Cestou nas mijely desitky nakladaku a autobusu, ktere se stejne jako my brodily prachem a bahnem. Tech 40 hodin ale na druhou stranu ubehlo rychleji, nez bych rekl, protoze jsme jeli spacim autobusem. Mista malo (tak akorat pro Cinany), ale clovek si mohl delat co chtel: sedet, lezet, chodit, viset, proste cokoliv.

Zpráva z Urumqi, Čína – 8. 9. 1998

Tu tridenni cestu vlakem z Moskvy do Almaty jsme prezili celkem bez uhony, na konci uz se z nas skoro stali "vlakovi" lide, kterym uz pripadalo chozeni po zemi jako neprirozeny zpusob dopravy. Almaty je od Moskvy vzdalena 3 casova pasma a ve vlaku byl taky cele tri dny mirny "casovy" chaos. Vsechny jizdni rady v Rusku a i hodiny na vsech nadrazich (vcetne tech ve stredoasijskych republikach) jsou nastaveny na moskevsky cas. Tj. napr. kdyz nas vlak mel do Almaty prijet ve 3.40 moskevskeho casu, bylo uz 6.40 mistniho (almatskeho) casu, ale na nadrazi bylo 3.40. Behem cesty ve vlaku mel kazdy jiny cas, nekdo cas stanice kde nastoupil (jako treba ja), nekdo cas cilove stanice, nekdo si ho menil podle toho, v jake si myslel, ze je zone. Cha, cha, skvely chaos. Nemelo cenu se ptat kolik je hodin, protoze kazdy rekl ten svuj vlastni cas.