TOPlist

eCesty Archív

Archív eCesty

Šiauliai a Kryžių kalnas

Jedna z legend o vzniku tohoto místa hovoří o sedlákovi, kterému se rozstonala dcera. Na její nemoc nepomáhala žádná medicína, zaříkávání ani rady nejlepších místních doktorů. Jednou v noci měl sedlák vidění, ve kterém se mu zjevil bůh a řekl mu, aby z nejlepšího stromu udělal kříž a postavil jej na kopec...

Klaipėda

Celá kosa je pokryta lesem a asi po tři a půl hodině autobus končí ve Smyltiné, vesnici úplně na „vrcholku” kosy, asi 10 minut přívozem od Klaipėdy na druhé straně zálivu. Přeplavujeme se přívozem a za 10 minut už jsme v hotelu...

Kaliningrad

Konečný výsledek sovětské snahy může každý dnes posoudit sám – šedivě naplánované, postavené a vypadající město, které nemá už téměř nic společného se starým Königsbergem, zato hodně vypovídá o svých nových budovatelích...

Plány

Nejeden člověk zajímající se o cizí kultury zjistil, že pokud by místa, která chce poznat vyznačil na mapě, mohl by je spojit v jeden dlouhý řetěz obepínající zeměkouli. Proč se tedy toho řetězu nechytit a nejít podél něj? Tuto cestu jsem začal plánovat na jaře roku 1996.

Rumšiškės

Skanzen je vybudován na ploše zhruba 2 km2 a je rozdělen do čtyř částí podle hlavních litevských regionů – Aukštaitija, Dzūkija, Suvalkija a Žemaitija. Z každého regionu je ve skanzenu vybudovaná malá vesnička a mezi vesničkami jsou různě roztroušeny další stavby...

Kaunas

Kaunas je jiný než Vilnijus. 90% kaunaských obyvatel jsou etničtí Litevci a o Kaunasu se tak říká, že je více litevský než Vilnijus. Je centrem litevského podnikatelského ducha, ale bohužel i postsovětské mafie...

Vilnijus a Trakai

Trakai se zdá být celkem příjemné městečko. Leží na dlouhém poloostrově, obklopeno třemi jezery. Ta nás vítají už když vystupujeme z vlaku. Jezera inspirovala i některé místní legendy. Jezero Galvé (Hlava) například získalo jméno podle hlavy sťatého křižáckého bojovníka, kterou do jeho vod hodil velkovévoda Gedimino...

Vlakem do Litvy

Trasa Varšava-Vilnijus vede asi 60 km Běloruskem, kde se mění nejen čas (SEČ+1h – stejně jako v celém Pobaltí a ve Finsku), ale i rozchod kolejí. S hodinkami je to jednoduché – ty se posunou dopředu a je to. S rozchodem podvozků vlaku je to trochu složitější...

Fotografie

Deník

Pobaltí 1997

V Litvě se stále mluví rusky. V Lotyšsko se stále ještě mluví rusky. V Estonsku se taky stále mluví rusky. V Rusku - tam se samozřejmě pořád mluví rusky. Jaký je tedy mezi těmito zeměmi, kromě jejich jmen, rozdíl? Dívám-li se na tuhle a podobné otázky s dnešní zkušeností měsíčního pobytu v Pobaltí, zdá se mi hloupá, ba až ignorantská. Před onou cestou tomu tak, přiznávám bez bázně a hany, nebylo. Co jsme zažili a o čem si přečtete?

Rozpočet

Původní rozpočet byl příliš velký vzhledem k financím, které mám k dispozici. S bolestí v srdci jsem tak zkrátil itinerář a výsledkem je tento nový rozpočet. Směšně vypadající nezaokrouhlená čísla s přesností na koruny neznamenají, že bych měl vše tak superpřesně spočítané, ale spíš jsou důkazem moji lenosti. Tabulku se mi prostě nechtělo zaokrouhlovat na nějaká "rozumná" čísla, tak jsem ji zkopíroval v původní podobě:

Itinerář

Z rozsáhlého Babylónu míst, kam hodlám vkročit, jsem vybral ta, která považuji za nejzajímavější. Chtěl jsem zahrnout něco z každé země, proto jsem výběr omezil na 3, výjimečně 4 místa na zemi. Někde byl opravdu problém z těch desítek vybrat pouze 3 reprezentativní (některá z nich ani nemohu, vzhledem k omezeným finančním prostředkům, navštívit...).

Litva

Lotyšsko

Estonsko

Rusko

Francie 1992

V březnu 1992 se v Paříži konal jeden z mnoha AIESECářských seminářů pořádaných studenty a pro studenty ekonomických vysokých škol a univerzit. Z AIESECu Praha jsme se čtyři rozhodli, že si takovou příležitost poznat Paříž (a zároveň i Francouzky :-)) nenecháme utéct. Zdroje financí ale byly neustále vyschlé, což nás donutilo k použití ne příliš pohodlného, ale dokonale spolehlivého způsobu dopravy - autostopu. Co se dělo pak si můžete přečíst na těchto stránkách, nebo si alespoň prohlédnout pár fotek.

Fotografie

Deník

Jsme čtyři. Odjíždíme do Paříže na seminář, který pořádá jeden z pařížských AIESECů. Jak už to ale mezi studenty bývá, peněz není nazbyt a proto se chceme do Paříže a zpátky dopravit stopem...