Rumšiškės

Skanzen je vybudován na ploše zhruba 2 km² a je rozdělen do čtyř částí podle hlavních litevských regionů – Aukštaitija, Dzūkija, Suvalkija a Žemaitija. Z každého regionu je ve skanzenu vybudovaná malá vesnička a mezi vesničkami jsou různě roztroušeny další stavby...

Kaunas

Kaunas je jiný než Vilnijus. 90% kaunaských obyvatel jsou etničtí Litevci a o Kaunasu se tak říká, že je více litevský než Vilnijus. Je centrem litevského podnikatelského ducha, ale bohužel i postsovětské mafie...

Vilnijus a Trakai

Trakai se zdá být celkem příjemné městečko. Leží na dlouhém poloostrově, obklopeno třemi jezery. Ta nás vítají už když vystupujeme z vlaku. Jezera inspirovala i některé místní legendy. Jezero Galvé (Hlava) například získalo jméno podle hlavy sťatého křižáckého bojovníka, kterou do jeho vod hodil velkovévoda Gedimino...

Vlakem do Litvy

Trasa Varšava-Vilnijus vede asi 60 km Běloruskem, kde se mění nejen čas (SEČ+1h – stejně jako v celém Pobaltí a ve Finsku), ale i rozchod kolejí. S hodinkami je to jednoduché – ty se posunou dopředu a je to. S rozchodem podvozků vlaku je to trochu složitější...

Fotografie

Deník

Pobaltí 1997

V Litvě se stále mluví rusky. V Lotyšsko se stále ještě mluví rusky. V Estonsku se taky stále mluví rusky. V Rusku - tam se samozřejmě pořád mluví rusky. Jaký je tedy mezi těmito zeměmi, kromě jejich jmen, rozdíl? Dívám-li se na tuhle a podobné otázky s dnešní zkušeností měsíčního pobytu v Pobaltí, zdá se mi hloupá, ba až ignorantská. Před onou cestou tomu tak, přiznávám bez bázně a hany, nebylo. Co jsme zažili a o čem si přečtete?

Rozpočet

Původní rozpočet byl příliš velký vzhledem k financím, které mám k dispozici. S bolestí v srdci jsem tak zkrátil itinerář a výsledkem je tento nový rozpočet. Směšně vypadající nezaokrouhlená čísla s přesností na koruny neznamenají, že bych měl vše tak superpřesně spočítané, ale spíš jsou důkazem moji lenosti. Tabulku se mi prostě nechtělo zaokrouhlovat na nějaká "rozumná" čísla, tak jsem ji zkopíroval v původní podobě:

Itinerář

Z rozsáhlého Babylónu míst, kam hodlám vkročit, jsem vybral ta, která považuji za nejzajímavější. Chtěl jsem zahrnout něco z každé země, proto jsem výběr omezil na 3, výjimečně 4 místa na zemi. Někde byl opravdu problém z těch desítek vybrat pouze 3 reprezentativní (některá z nich ani nemohu, vzhledem k omezeným finančním prostředkům, navštívit...).

Litva

Lotyšsko

Estonsko

Rusko

Francie 1992

V březnu 1992 se v Paříži konal jeden z mnoha AIESECářských seminářů pořádaných studenty a pro studenty ekonomických vysokých škol a univerzit. Z AIESECu Praha jsme se čtyři rozhodli, že si takovou příležitost poznat Paříž (a zároveň i Francouzky :-)) nenecháme utéct. Zdroje financí ale byly neustále vyschlé, což nás donutilo k použití ne příliš pohodlného, ale dokonale spolehlivého způsobu dopravy - autostopu. Co se dělo pak si můžete přečíst na těchto stránkách, nebo si alespoň prohlédnout pár fotek.

Fotografie

Deník

Jsme čtyři. Odjíždíme do Paříže na seminář, který pořádá jeden z pařížských AIESECů. Jak už to ale mezi studenty bývá, peněz není nazbyt a proto se chceme do Paříže a zpátky dopravit stopem...

Zpět do Čech

Metrem jsme za chvíli na autobusovém nádraží. Je něco po čtvrté, tak si necháváme věci v kumbále společnosti se kterou jedeme a jdeme do čekárny. Je tady televize a kulečníkový stůl. Už tu sedí několik Čechů. Jeden po druhém si jdeme koupit pití do autobusu a pak už jen vychutnáváme poslední minuty pobytu na Středním východě...

İstanbul

Hned vedle Hippodromu je Modrá mešita. Říká se jí tak podle vnitřní výzdoby, která je celá laděna do modra. Musíme chvíli počkat, protože je jedna hodina a právě v ní je modlitba. Ležíme tedy na trávnících Hippodromu a pozorujeme lidi kolem. Z nedalekého bistra k nám doléhá „Zombie” od Cranberries...

Ankara

Atatürkovo mauzoleum je vystavěno na kopci a obklopeno parkem. Je k němu velice důstojný přístup. Dole pod kopcem je strážní budka ve které hlídkují vojáci. Každý kdo přijde pěšky v ní musí nechat svoje věci a pak jít nahoru po asfaltce...

Východní Turecko

Za tu dobu co jsme tady nebyli se kurz turecké liry vůči dolaru změnil ze 44 000 na 47 500 lir za dolar – pokles téměř o 8 % za měsíc!! I tak mi ale turecké hospodářství připadá daleko úspěšnější než íránské nebo pákistánské. Vyrábí dokonce svoje vlastní auto...