TOPlist

eCesty Archív

Archív eCesty

Tabríz

Před Tabrizem zase nastupují hory, mezi kterými je uzavřen. Do Tabrizu přijíždíme asi po 22 hodinách v jednu odpoledne. Kupujeme si na zítra na 730 ráno jízdenku do Maku. Našli jsme si hotel. Je stejně drahý jako ostatní v Íránu. Má ale evropský záchod v koupelně, televizi i ledničku. Pohodlnější rozloučení s Íránem jsme si ani nemohli přát.

Šíraz a Persepolis

Jednou z opravdu unikátních staveb Šírazu je Boghe-ye Šah-e Čerargh – hrobka „Krále lamp”, kde je pochován Sayyed Mir Ahmad, bratr Imáma Rezy, který zemřel roku 835. Mauzoleum tu bylo poprvé postaveno ve 14. století a od té doby je to význačné poutní místo šíitů...

Zahedán

Zahedan se nám minule zdál jako strašná díra na konci světa, ale teď po příjezdu z Pákistánu je pro nás téměř kouzelně čistým městem. Je tu sice vidět vliv Pákistánců: hodně lidí v pákistánských „pyžamech”, občas bordel na ulicích, ale jinak je to OK.

Cesta přes poušť II. (zpět)

Poušť je tady úplně plochá, občas narušená nějakým keřem nebo domkem. V jedné z vesniček vidíme mezky a velbloudy. Když se tak na ně dívám, tak si říkám, že tyhle tradiční prostředky budou v téhle zemi ještě nějakou dobu spolehlivější než ty moderní – náš autobus totiž neustále stávkuje a něco se mu nelíbí...

Láhaur a Quetta

Letiště v Lahauru je zvenčí celkem malá budova, uvnitř vypadá jako přestavěný kravín. Není v ní klimatizace, jen les větráků visících ze stropu. Stěny natřeli na bílo, přibili na ně cedule PIA a hned je z toho odbavovací hala...

Péšavár

Po třech hodinách přijíždíme do Péšaváru, kde už snad zase bude levněji než v horách. Na druhou stranu jsme na severu měli alespoň klid a nikde nebyla ta hektika velkých pákistánských měst. Člověk si tam mohl krásně sednout a vypít čaj, aniž stále viděl neprostupnou clonu lidí a aut. To ale k velkým městům, a tedy i k Péšaváru, patří. Tak vzhůru do toho.

Mingora a okolí

K Butkaře 1 jsme dorazili celkem snadno (s menší pomocí jednoho dalšího nezávislého cestovatele). Je to místo se zbytky buddhistických stup (schránek na relikvie) ze 3. století př. n. l. až 10. století n. l. Dost mi to připomíná zříceniny majských observatoří na Yucatánu v Mexiku...

Dánsko

Celé odpoledne jsem si nechal na návštěvu kolonie Christiania. Kolonie byla založena v roce 1971 mladistvými osadníky v opuštěných kasárnách jako utopické „svobodné” město. Christiania je zdrojem neustále kontroverze – i dnes je v ní povoleno více než ve zbytku Kodaně, například ohledně drog...

Švédsko

Srdcem Stockholmu je roztomilá čtvrť Gamla Stan (staré město). Stojí na malém ostrově a s ostatními částmi města je propojena několika mosty. Stojí tady například Kungliga Slottet (královský palác), jenž má 608 komnat, a je tak jedním z největších na světě), 700 let stará stockholmská katedrála Storkyran a už vůbec nemluvím o všech těch malých klikatých uličkách, jimiž je Gamla Stan protkán...

Norsko

V Trondheimu se poprvé setkávám s norskými oblíbenými skřítky – Trolly. Trollové jsou tak trochu symbol Norska s Norové si velice zakládají, že něco takového mají. Před některými obchody mají Trolly ze dřeva a slámy v životní velikosti (tj. asi do 1,5 metru vysoké)...

Finsko

Moje dny v Turku se celkem pravidelně dělily na dny pracovní a víkendové. Práci nemá cenu moc popisovat. Pro mě sice byla hodně zajímavá, ale to hlavní co jsem z ní získával bylo „nasávání” atmosféry firmy. Takže snad nějaké postřehy z firmy...

Skandinávie 1991

V létě roku tisícíhodevítistéhodevadesátéhoprvního jsem měl možnost 10 týdnů pobývat ve Skandinávii. Většinu času jsem strávil ve finském Turku, kde jsem pracoval jako AIESECářský praktikant na zahraniční stáži, zbytek pak potloukáním se po Finsku, Norsku, Švédsku a Dánsku.

Fotografie

Deník

Gilgit a Kargahský buddha

Po chvíli uhýbáme z prašné cesty a přicházíme ke skále, kde ho konečně spatřujeme – buddhu vytesaného ve skále vysoko nad námi. Pochází možná až ze 7. století. Pod ním je val z kamenů a studánka s vodopádem, stíněná stromem. Je to místo jako stvořené pro rituál, který tu chceme vykonat...

Karakoram Highway

Za městem Havelian už začíná Karakoramská dálnice (KKH – Karakoram Highway). Je to silnice spojující Pákistán s Čínou, procházející napříč horskými masívy Pákistánu a Číny...

Rawalpindi a Islámábád

Islamabád začal být stavěn asi před 40 léty jako náhrada za Karáčí, bývalé hlavní město Pákistánu, které je svou polohou na pobřeží příliš daleko ode všeho v Pákistánu. Navrhl jej architekt Konstantinos Doxiades a rozdělil do sektorů. Každý ze sektorů má mít vlastní obchody, parky a obytné plochy...

Láhaur

Vstup do Starého města poznáme ihned – právě procházíme jednou ze třinácti vstupních bran, za níž se najednou objevují úzké uličky s domy, které se od doby vlády Mogulů asi příliš nezměnily. Za branou se prudce zvyšuje koncentrace odpadků. Vše se tu prodává na ulici – od jídla, přes oblečení až po náhradní díly na motorky...

Quetta

V Quettě žije asi 350 000 lidí, z nichž 70 % jsou Paštuni. Jméno města je odvozeno od slova kwatta, což v jazyce paštu znamená pevnost. Většina města byla poškozena při velkém zemětřesení v roce 1935, které tak umožnilo znovu celé město naplánovat a postavit budovy, které do teď odolávají zdejším zemětřesením...

Cesta přes poušť I. (tam)

Chlupi asi začíná blouznit. Pořád vykřikuje něco jako „Maminko já už budu hodný.” v narážce na ne zrovna ideální cestovní podmínky a v domnění, že to dostal od maminky za trest...