TOPlist

eCesty Archív

Archív eCesty

Litva

Lotyšsko

Estonsko

Rusko

Francie 1992

V březnu 1992 se v Paříži konal jeden z mnoha AIESECářských seminářů pořádaných studenty a pro studenty ekonomických vysokých škol a univerzit. Z AIESECu Praha jsme se čtyři rozhodli, že si takovou příležitost poznat Paříž (a zároveň i Francouzky :-)) nenecháme utéct. Zdroje financí ale byly neustále vyschlé, což nás donutilo k použití ne příliš pohodlného, ale dokonale spolehlivého způsobu dopravy - autostopu. Co se dělo pak si můžete přečíst na těchto stránkách, nebo si alespoň prohlédnout pár fotek.

Fotografie

Deník

Jsme čtyři. Odjíždíme do Paříže na seminář, který pořádá jeden z pařížských AIESECů. Jak už to ale mezi studenty bývá, peněz není nazbyt a proto se chceme do Paříže a zpátky dopravit stopem...

Zpět do Čech

Metrem jsme za chvíli na autobusovém nádraží. Je něco po čtvrté, tak si necháváme věci v kumbále společnosti se kterou jedeme a jdeme do čekárny. Je tady televize a kulečníkový stůl. Už tu sedí několik Čechů. Jeden po druhém si jdeme koupit pití do autobusu a pak už jen vychutnáváme poslední minuty pobytu na Středním východě...

İstanbul

Hned vedle Hippodromu je Modrá mešita. Říká se jí tak podle vnitřní výzdoby, která je celá laděna do modra. Musíme chvíli počkat, protože je jedna hodina a právě v ní je modlitba. Ležíme tedy na trávnících Hippodromu a pozorujeme lidi kolem. Z nedalekého bistra k nám doléhá „Zombie” od Cranberries...

Ankara

Atatürkovo mauzoleum je vystavěno na kopci a obklopeno parkem. Je k němu velice důstojný přístup. Dole pod kopcem je strážní budka ve které hlídkují vojáci. Každý kdo přijde pěšky v ní musí nechat svoje věci a pak jít nahoru po asfaltce...

Východní Turecko

Za tu dobu co jsme tady nebyli se kurz turecké liry vůči dolaru změnil ze 44 000 na 47 500 lir za dolar – pokles téměř o 8 % za měsíc!! I tak mi ale turecké hospodářství připadá daleko úspěšnější než íránské nebo pákistánské. Vyrábí dokonce svoje vlastní auto...

Tabríz

Před Tabrizem zase nastupují hory, mezi kterými je uzavřen. Do Tabrizu přijíždíme asi po 22 hodinách v jednu odpoledne. Kupujeme si na zítra na 730 ráno jízdenku do Maku. Našli jsme si hotel. Je stejně drahý jako ostatní v Íránu. Má ale evropský záchod v koupelně, televizi i ledničku. Pohodlnější rozloučení s Íránem jsme si ani nemohli přát.

Šíraz a Persepolis

Jednou z opravdu unikátních staveb Šírazu je Boghe-ye Šah-e Čerargh – hrobka „Krále lamp”, kde je pochován Sayyed Mir Ahmad, bratr Imáma Rezy, který zemřel roku 835. Mauzoleum tu bylo poprvé postaveno ve 14. století a od té doby je to význačné poutní místo šíitů...

Zahedán

Zahedan se nám minule zdál jako strašná díra na konci světa, ale teď po příjezdu z Pákistánu je pro nás téměř kouzelně čistým městem. Je tu sice vidět vliv Pákistánců: hodně lidí v pákistánských „pyžamech”, občas bordel na ulicích, ale jinak je to OK.

Cesta přes poušť II. (zpět)

Poušť je tady úplně plochá, občas narušená nějakým keřem nebo domkem. V jedné z vesniček vidíme mezky a velbloudy. Když se tak na ně dívám, tak si říkám, že tyhle tradiční prostředky budou v téhle zemi ještě nějakou dobu spolehlivější než ty moderní – náš autobus totiž neustále stávkuje a něco se mu nelíbí...

Láhaur a Quetta

Letiště v Lahauru je zvenčí celkem malá budova, uvnitř vypadá jako přestavěný kravín. Není v ní klimatizace, jen les větráků visících ze stropu. Stěny natřeli na bílo, přibili na ně cedule PIA a hned je z toho odbavovací hala...

Péšavár

Po třech hodinách přijíždíme do Péšaváru, kde už snad zase bude levněji než v horách. Na druhou stranu jsme na severu měli alespoň klid a nikde nebyla ta hektika velkých pákistánských měst. Člověk si tam mohl krásně sednout a vypít čaj, aniž stále viděl neprostupnou clonu lidí a aut. To ale k velkým městům, a tedy i k Péšaváru, patří. Tak vzhůru do toho.

Mingora a okolí

K Butkaře 1 jsme dorazili celkem snadno (s menší pomocí jednoho dalšího nezávislého cestovatele). Je to místo se zbytky buddhistických stup (schránek na relikvie) ze 3. století př. n. l. až 10. století n. l. Dost mi to připomíná zříceniny majských observatoří na Yucatánu v Mexiku...

Dánsko

Celé odpoledne jsem si nechal na návštěvu kolonie Christiania. Kolonie byla založena v roce 1971 mladistvými osadníky v opuštěných kasárnách jako utopické „svobodné” město. Christiania je zdrojem neustále kontroverze – i dnes je v ní povoleno více než ve zbytku Kodaně, například ohledně drog...

Švédsko

Srdcem Stockholmu je roztomilá čtvrť Gamla Stan (staré město). Stojí na malém ostrově a s ostatními částmi města je propojena několika mosty. Stojí tady například Kungliga Slottet (královský palác), jenž má 608 komnat, a je tak jedním z největších na světě), 700 let stará stockholmská katedrála Storkyran a už vůbec nemluvím o všech těch malých klikatých uličkách, jimiž je Gamla Stan protkán...