Finance

  • Vytisknout

Kolik peněz budu potřebovat na svoji cestu? V jaké formě si je mám vzít? Jak můžu na cestě ušetřit? Jak můžu svoje zážitky finančně zúročit? Tyto a spousta dalších otázek Vás určitě napadnou při přípravě Vašeho exotického dobrodružství.

Hodně nebo málo?

Pokud se vydáte na organizovaný zájezd, jsou vaše výdaje spočitatelné celkem lehce. Stačí vzít cenu zájezdu, k ní připočíst možné útraty přímo na místě a máte hotovo. Můžete se sice i tak dostat do finanční tísně (obzvlášť na konci, při kupování suvenýrů :), ale pokrytí základních potřeb budete mít zajištěno v každém případě.

Při nezávislém cestování je to složitější, avšak odměnou vám budou dvě skutečnosti. Jednak s velkou pravděpodobností zaplatíte daleko míň než kolik by vás stál organizovaný zájezd se stejným programem. Navíc budete mít možnost reagovat na nově vzniklé situace a program přizpůsobovat běhu událostí. Předpokladem samozřejmě je, že vás tento způsob cestování baví a nebudete při něm trpět :). V opačném případě je lepší koupit si zájezd.

Pamatuji si své cestovatelské začátky, kdy jsem se snažil své náklady srazit na minimum. Za každou cenu. Jsem rád, že jsem tou zkušeností prošel, protože mi to umožnilo vyrovnat se s velmi rozšířeným mýtem: nejlepší nezávislý cestovatel je ten, který utratí nejméně peněz.

Tento mýtus zasáhne velké množství nezávislých cestovatelů, protože většina začíná ve studentských letech, kdy nejsou peníze nazbyt. V pořádku je to do té doby, dokud se takový člověk nezačne povyšovat nad lidi, kteří utratí více než on. Myslí si, že když on utratí míň a vše si zařídí sám, je jaksi lepší, jeho zážitky jsou jaksi autentičtější. Prostě on je „jaksi“ geniální a ti „mastňáci“ jsou hloupí.

Přiznávám, že jsem si to kdysi taky myslel :). Ty doby jsou však už naštěstí pryč. Jednoduše jsme každý jiný a jsou pro nás důležité jiné věci. Pro někoho ušetřit, pro jiného zase mít vše zařízené. Nemá to nic společného s kvalitou člověka, ta se spíš pozná ze vztahu k té „druhé“ skupině. Nebo si myslíte, že tzv. „nezávislák“, který sice za cestu utratí směšnou částku, ale přímo z něj srší závist k těm co mají víc peněz (a ze svého nízkého rozpočtu tím automaticky dělá ctnost), se chová přirozeně? Stejně tak drahý zájezd nikomu nezaručuje větší spokojenost, než nezávislá cesta do stejné země, která bude stát třeba jen třetinu.

Kolik peněz?

Málo. K cestování po zemích „třetího“ světa stačí relativně málo peněz. Ve většině případů je sice nutné připočítat drahé letenky, ale to je fakt, se kterým se musíme vyrovnat. Anebo najít místo, kam není třeba letět.

V Evropě máme obrovskou výhodu v tom, že náš kontinent plynule přechází v Asii, kam se dá dostat po zemi. Proto většina lidí na své první cesty směřuje tam a tyto cesty mohou být opravdu hodně levné. Měsíční cesta na Blízký východ (Turecko, Kypr, Sýrie, Jordánsko) mě se vším všudy v roce 1992 stála asi 14 000 korun, podobná měsíční cesta přes Turecko a Írán do Pákistánu a zpět v roce 1995 asi 17 000 korun. Je sice pravda, že už je to nějakou dobu, ale jednak se ceny v těchto zemích ve vztahu ke „tvrdé“ měně příliš drasticky nemění a navíc u nás stoupají platy.

Pro toho, kdo je zvyklý cestovat po Evropě jsou ceny ve většině (avšak ne ve všech) zemích „třetího“ světa mírným šokem. Příjemným. Zjistíte, že bydlet se dá za dva dolary (často i méně), denně za jídlo utratíte třeba jen tři dolary (díky srdečnosti domorodců však někdy taky ani korunu :), doprava je také levná. A za to všechno dostanete daleko exotičtější zážitky, než na naše starém dobrém kontinentě. Nechci tím říct, že cestovat po Evropě nemá smysl. Má a je stejně krásná jako jiné kontinenty. Jen je strašně drahá a obzvlášť pro studenty je v ní poměr cena/zážitky hodně nepříznivý.

Pokud se podíváte do praktických tištěných průvodců (viz Rádce cestovatele − Jaké informace?), kde jsou uváděny ceny všeho možného, máte možnost si přímo spočítat náklady své cesty. Chcete-li již teď zjistit, kolik by vás vyšlo podobné cestování, podívejte se na tabulky s cenami a náklady mých cest: např. Indie, Indonésie, Thajsko, Austrálie.

Jaké peníze vzít sebou?

Otázka jaké peníze vzít sebou se vztahuje jak na měnu, tak na její formu. Nejčastější formy peněz, které můžete na cestách používat jsou hotovost, cestovní šeky a kreditní karty. Jakou formu si vybrat záleží hlavně na zemi kam jedete, délce cesty, vašich zvycích apod. Můžete vzít jen jednu, nebo třeba zkombinovat všechny tři.

Hotovost

Obecně je nejvšestrannější hotovost. Také je však nejzranitelnější a pokud vám ji někdo ukradne, můžete se s ní navždy rozloučit. Univerzálním světovým platidlem je dnes americký dolar. I když existují i regionální měny (např. francouzský frank ve frankofonní Africe, britská libra nebo německá marka v Evropě - teď však všechny nahrazené euro), s dolarem neprohloupíte skoro nikde.

Cestovní šeky

Určitou ochranu poskytují cestovní šeky, které vám v případě odcizení většinou budou nahrazeny vydavatelem. Musíte však mít poznamenaná jejich přesná čísla (což znamená vést si jejich seznam a vždy po výměně z něj příslušný šek vyškrtnout). V různých zemích tato procedura trvá různě dlouho (od 24 hodin až po týdny) a většinou za jejich výměnu zaplatíte malý poplatek. Nejrozšířenější vydavatelé jsou American Express a MasterCard, Thomas Cook a VISA. V zemích „třetího“ světa je použitelnost cestovních šeků omezená pouze na větší města, s čímž je dobré počítat.

Kreditní karty

Nejbezpečnější a nejpohodlnější formou přenášení financí jsou kreditní karty. Zároveň jsou však formou nejméně použitelnou, protože platit s nimi můžete jen v drahých hotelích, při půjčování auta, letenky apod. Z tohoto hlediska budou pro většinu nezávislých cestovatelů nepoužitelné. Jsou však šikovné v jiných případech. Např. když jste na delší (a tedy většinou i dražší) cestě a nechcete u sebe mít všechny peníze, ať již jako hotovost nebo šeky. Kreditní karty vám umožňují načerpat peníze z vašeho účtu, čehož se dá využít buď v bankomatech, nebo v bankách, které vám na ně vydají tzv. „cash advance“ (anglicky) či „avance en efectívo“ (španělsky).

V praxi to vypadá tak, že pokud nenajdete bankomat (nebo vám bankomat peníze nevydá), zajdete do banky, která na kartu vaší značky poskytuje cash advance. Vyplníte žádost, chvíli (raději se však vyzbrojte trpělivostí) vyčkáte, než banka ověří kartu a nakonec dostanete peníze. Hotovost, či šeky, v místní měně či ve „tvrdé“ měně – záleží na zemi a bance.

Tento způsob je poměrně spolehlivý, sám jsem jej vyzkoušel na cestě kolem světa. Vyrazil jsem s 1000 dolary v kapse (hotovost i cestovní šeky) a zbytek jsem na různých místech (Indie, Indonésie, Austrálie, Bolívie…) čerpal přes své karty VISA a EC/MC.

Jak na cestě ušetřit

Mějte informace

První velkou úsporou je vyhnout se zájezdům a celou cestu si organizovat sám. Další úsporu vám přinesou tištění praktičtí průvodci (viz Rádce cestovatele − Jaké informace?), v nichž většinou najdete ceny pro různé kategorie cestovatelů od nejlevnějších až po pětihvězdičkové. Tyto knihy jsou sice poměrně drahé (700-1000,- Kč), investice se však mnohonásobně vrátí, protože nebudete muset tápat a hledat levné ubytování, levné jídlo, dopravu atd. Samozřejmě, že ne vždy vám poradí nejlevnější varianty (např. místní lidé mohou mít lepší informace) ale v průměru se bohatě vyplatí.

Žijte jako domorodci

Poměrně hodně peněz ušetříte, když se budete snažit chovat jako domorodci. Tím míním používání stejných ubytoven, jídelen, stejné dopravy, místních trhů. Prostě snažit se alespoň v tomto směru žít jako oni. V některých ohledech je to i bezpečnější. Např. thajské a indonéske klimatizované (a tedy drahé) autobusy jsou notorický známé zloději, kteří vás třeba během noční jízdy okradou o batůžky, foťáky, kamery. Naopak v místních busech (neklimatizovaných, levnějších a méně pohodlných) se setkáte jen s úsměvy domorodců (případně s úsměvy jejich čuníků a slepic, v jejichž společnosti často cestují). Avšak v například pákistánském Láhauru je v okolí nádraží spousta opravdu levných hotýlků, kde vám během dne či noci přímo personál bez skrupulí odlehčí od vašich dokladů, peněz nebo vybavení. Nic není černobílé, chce to jen cit a otevřenost.

Budete-li dávat přednost využívání služeb místních lidí a firem, místo služeb firem mezinárodních, nejen že ušetříte, ale přímo uděláte něco pro příslušnou zemi, zjistíte jak se v ní žije a daleko více se dostanete do kontaktu s místní kulturou. Vámi vydané peníze neskončí na nějakém tučném kontě ve Švýcarsku, ale dostanou se přímo k lidem, kteří je potřebují daleko víc.

Naučte se smlouvat

Využívat místních služeb se snadno řekne, ale někdy již hůře udělá. Jedním s rysů těchto zemí jsou smluvní ceny, což znamená dohodnutí ceny až při prodeji. Týká se to všech běžných nákupů od jídla, přes ubytování, suvenýry a leckde i dopravu.

Valnou většinu Evropanů smlouvání odrazuje a rozčiluje, považují jej za způsob jak okrást turistu a nikdy se s ním nesmíří. Domorodci jej však takto nevnímají. Především proto, že smlouvání neberou jako boj, ale jako hru. Jako způsob komunikace. Dobrou cestou je inspirovat se u nich, vzít smlouvání také jako hru a prostě si hrát :). Smlouvání je skvělý způsob jak se leccos dozvědět o zemi, jak si vyzkoušet svou diplomacii a psychologii, ale hlavně jak alespoň trochu pochopit místní lidi.

Jak peníze vydělat

Málokomu se poštěstí, aby měl své cestování placené. Ani ti ostatní však nemusí ztrácet naději. Existuje řada způsobů, jak si na své cesty alespoň přivydělat.

Známou formou je samozřejmě sponzorování. Dnes však cestuje skoro každý a skoro každý by chtěl sponzora, takže ti si vybírají jen nejzajímavější akce. Pravděpodobnost že jej seženete je nenulová, ale velmi nízká. Sám jsem sponzora nikdy nepoužil. Jednak proto, že jsem nechtěl trávit čas zbytečným chozením z místa na místo a navíc dávám přednost nezávislosti před nutností plnit sponzorské povinnosti.

Daleko větší obzor se naskýtá v oblasti zprostředkovávání vašich zkušeností dalším lidem. Ať již jde o různé přednášky, promítání diapozitivů, články, výstavy fotografií. Záleží především na vaší kreativitě a většinou nepotřebujete téměř žádný vstupní kapitál (neplatí pro výstavy fotografií, které vás pár tisícovek stát budou).

Pokud chcete uspořádat promítání svých diapozitivů, zkuste se obrátit na čajovny, které tato promítání pořádají nebo zkuste promítání navrhnout čajovně, která podobný program ještě nemá. Dnes i na Internetu najdete stránky, které vám za vaše cestopisné články zaplatí.

Kde hledat informace

Praktické rady ohledně financí na cestách

Cestovní šeky

Joomla SEF URLs by Artio