Zdraví

  • Vytisknout

Jsme-li zdraví a v pohodě, vnímáme stejnou cestu úplně jinak, než když námi cloumají zdravotní potíže. Proto není od věci dobře se připravit a během cesty si zdraví dál opečovávat. Jak na to se dočtete v tomto článku.

Náchylnost

Nižší hygienický standard, spojený se stresem z neznámého prostředí zemí „třetího“ světa, dokáže s našim tělem pěkně zahýbat. Po fyzické i psychické stránce. Zcela určitě jde o prostředí, kde na naše těla čeká více nástrah a potíží, než v prostředí domácím. To však neznamená, že jim musíme podlehnout. Se střízlivou přípravou před cestou a obezřetným pozorováním během cesty je možné vše překonat bez větších problému. Nebuďme paranoidní, to nás dostane na kolena daleko častěji, než samotný zdravotní problém.

Jak se připravit před cestou

Kromě zdravého životního stylu (který by ale měl být samozřejmostí nejen kvůli potenciálnímu cestování :) – a tedy stavu našeho těla – ovlivní naše cestování nejvíce zdravotní příprava. Co všechno do ní patří? Celkem široký záběr záležitostí, z nichž nejdůležitější jsou čtyři:

  • předcestovní zdravotní prohlídka
  • očkování
  • zdravotní pojištění
  • obstarání základní zdravotní výbavy

Předcestovní zdravotní prohlídka

Projít předcestovní zdravotní prohlídkou je vhodné ze dvou důvodů:

  • měli bychom vědět, jestli neodjíždíme s nějakou počínající nemocí, případně komplikacemi, které cestování úplně vylučují
  • znát svůj zdravotní stav se může hodit i pro snadnější určení původu případných zdravotních problémů po návratu

Pro většinu lidí jde o formalitu, kterou se příliš nezabývají. U kratších cest se nic moc neděje. Co se však nevyplatí zanedbat v žádném případě je prohlídku zubů. Nepřejte si vidět ta „přenosná“ zubařská pracoviště, sestávající s deky, několika prorezlých nástrojů a velkých kreseb chrupu, které jsme v Indii potkávali na každém kroku. Jedinou alternativou k nim bylo drahé ošetření u soukromého zubaře.

Prozřetelné je také nechat si od svého lékaře předepsat léky, jež pravidelně užíváte (lépe předpis s obecným označením účinné látky, protože stejné léky se ve světě prodávají pod různými názvy). Předpis (samozřejmě v cizím jazyce) se hodí i pro případné šťouraly na hranicích, kteří by vás chtěli obvinit z převážení drog.

Očkování

Přestože očkování znamená pro organismus velkou zátěž, vyplatí se některá z nich podstoupit. Dnes již je dokonce možné užívat „očkování“ homeopatické. O očkování více v článku Informace, část „Mezinárodní očkovací průkaz a jiná zdravotní potvrzení". Proto jen zopakuji, že očkování provádí hygienické stanice v krajských/okresních městech, které vám zároveň vypracují „očkovací“ kalendář podle vaši cílové země.

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění, jako každé pojištění, oceníme až v případě, kdy se nám něco stane. V zemích „třetího“ světa je však situaci komplikovanější. Bez ohledu na typ pojištění se vám může stát, že budete nuceni na místě zaplatit v hotovosti, a pak se doma dohadovat s pojišťovnou o proplacení. Jeden můj pracovní kolega v Ghaně to skvěle vystihl větou „Black man wants cash“. Hotovost, které je v zemích „třetího“ světa kritický nedostatek, však nechtějí jen v Africe, ale i v Asii a Jižní Americe. Není kvůli tomu třeba panikařit, je však dobré být připraven.

Jednotlivá zdravotní pojištění se liší na základě krytých výdajů. Není špatné mít v pojištění pokrytu případnou zpáteční cestu letadlem, ať už v leže za živa (kdy zaberete dvě sedadla, normálně by to tedy byly dvě letenky) nebo za mrtva (převoz v zinkové rakvi). Zdá se to morbidní, ale i takový může být život. My jsme však připraveni, takže zinková rakev se nás netýká :).

Zdravotní (respektive cestovní) pojištění je přidruženo i k některým kreditním kartám a cenově vychází celkem výhodně. Toto pojištění však bývá omezeno na souvislou délku pobytu za hranicemi 60 dní, po kterých pojištění přestává platit (můžete se však vrátit domů a ihned začít dalších 60 dní – pokud je to možné a smysluplné).

Základní sazby zdravotního pojištění začínají na 20,– Kč/den, při více dnech placených v bloku (měsíc, půl roku, rok apod.) je sazba výhodnější. Zvláštní aktivity, jako nebezpečné sporty, v základním pojištění nebývají zahrnuty a musí se připlácet.

Pokud odjíždíte za hranice alespoň na půl roku, můžete zrušit platby zdravotního pojištění tuzemské zdravotní pojišťovně. Po návratu však musíte prokázat, že jste měli jiné pojištění (mě k tomu stačila kreditní karta s cestovním pojištěním).

Základní zdravotní výbava

Pro někoho je základní (a často i jedinou) zdravotní výbavou láhev whisky, pro jiného taška naditá prášky, obvazy a příručkami. Následující seznam je blíže maximální než minimální výbavě:

  • léky
  • > proti bolesti (Paralen, Traumeel*)
  • > úžeh (Phosporus*)
  • > nastydnutí (Belladonna*)
  • > chřipka (Oscilococcinum*)
  • > malárie (Lariam, China*)
  • > zácpa (Gutalax)
  • > průjem (Carbocit – černé uhlí)
  • > střevní infekce (Endiform)
  • > antibiotika (Deoxymikoin, Zinnat)
  • > opruzeniny (Canesten)
  • střevní dezinfekce (whisky)
  • repelent
  • krém na opalování
  • elastický obvaz
  • náplasti
  • stříkačky a jehly
  • chlorové tabletky a jód na čištění vody
  • krátká zpráva o zdravotním stavu od lékaře, včetně předepsaných léků

* homeopatika

Jak si užívat pohody během cesty

Teprve když vyrazíme na cestu zjistíme, že ke zdraví patří i psychická pohoda. Především na ní záleží jak se nám bude dařit. Bohužel právě ji nemůžeme nijak natrénovat. Co však můžeme natrénovat snadno je několik hlavních zásad, které minimalizují riziko napadení našeho organismu.

  • přizpůsobte svůj denní režim dennímu režimu domorodců, protože oni nejlépe vědí jak bezproblémově zvládat místní klima. Proto také často zjistíte, že ruch na ulicích v parnu uprostřed dne mírně ustává a v plné síle se obnovuje až o pozdním odpoledni. Je pravdou, omezení některých aktivity z našeho hlediska může vypadat jako ztráta. Každý se však může rozhodnout, jestli „ztratí čas“, nebo se vyčerpá k smrti.
  • při zdravotních potížích nepodlehněte panice. Zabývejte se každým malým problémem. V tropech jde vše rychleji a i malé škrábnutí může být daleko nebezpečnější než u nás. Nejste však první ani poslední, kdo má podobné problémy a většinou se dají vyřešit klidem, odpočinkem, tělu odlehčující dietou, případně podpůrnými léky. Kam se obrátit v případě zdravotních problému píšu ve zvláštním odstavci dole. Většinou vás však potrápí jen pár průjmů. Neberte je jako něco nepříjemného. Jde jen o přirozenou čistící reakci těla, takže za ně spíše děkujme.
  • dávejte si pozor na stravu. O hygienických rizicích stravy jsem psal v článku o stravě na cestách, proto připomenu jen nejdůležitější zásady:
    > co nejdříve přejděte na místní stravu
    > jezte tam, kam chodí hodně domorodců,
    > dávejte si pozor na jídla, která byla ohřívána, případně udržována teplá po delší dobu – jsou nejlepším prostředím pro množení bacilů
    > snažte se vyhnout neošetřené vodě, což se týká i čerstvých salátů, omytého ovoce a nápojů s ledem (tato zásada se v praxi někdy těžko dodržuje, sám jsem však nikde neměl problémy s pitím místní vody)
    > pálivá jídla nejen urychlují trávení (a tedy zkracují dobu, po kterou jídlo, případně bacily, působí na vaše tělo), ale zároveň slouží i jako desinfekce
    > jako vnitřní desinfekce může sloužit i denní mírná dávka alkoholu
  • denní hygienu neberte jako dogma. Na vnější hygienu těla (na rozdíl od hygieny vnitřní) jsme my běloši až přecitlivělí. V zemích „třetího“ světa se v tomto ohledu dostaneme do zcela jiného světa. Pro většinu šokujícího, pro někoho až nesnesitelného. Jsou-li však špinavá koupelna a turecký záchod faktem, přestávají být problémem. Smiřte se s tím, případně si připlaťte za lepší ubytování.

Kam se obrátit v případě větších zdravotních problémů

Na cestě vás můžou potkat i vážné zdravotní problémy. S velkou pravděpodobností se to nestane, je však třeba vědět co děla, pokud se jim přeci jen neubráníme.

Z uplynulých 10 let jsem v zahraničí strávil 2 roky, z toho drtivou většinu v zemích „třetího“ světa. Během nich byla „nejvážnější“ malárie. Nejvážnější v uvozovkách proto, že malárie je velkým zdravotním problémem jen z pohledu bělochů. Avšak množstvím výskytu a snadností léčby (ne ovšem příčinou nemoci) jde o jakousi obdobu naší chřipky. Nebezpečná je jen proto, že mnoho lidí nemá peníze na léky.

Když tedy odmyslím i malárii, za celou dobu mě potkalo pár střevních podráždění, úžehu, asi jedna salmonela, nějaké odřeniny a další drobnosti. V podstatě tedy nic, co by stálo za řeč.

Jak se však zachovat, když větší problém přeci jen přijde? Pokud nedůvěřujete prvním zdravotnickému zařízení, na které narazíte, je nejlepší obrátit tam, kde sami mají zájem, aby znali spolehlivá zdravotnická zařízení. Dobrým zdrojem informací jsou zahraniční velvyslanectví, drahé hotely, případně zastoupení velkých zahraničních firem. Samozřejmě že doporučují zařízení s odpovídajícími cenami, ale v případě vážných potíží si asi nebudete vybírat. Ostatně bylo by nevědomé šetřit penězi jen proto, abych z nich v té zinkové rakvi už nic neměl.

Může se stát, že v celé zemi nebude možné sehnat odpovídající zdravotní ošetření. V takovém případě přichází na řadu zdravotní pojištění, které vám usnadní zařízení odletu domů. To je však již extrémní případ, jemuž se s velkou pravděpodobností vyhnete.

Na co nezapomenout po návratu

Šťastně jste dorazili domů a plni dojmů se oddáváte vzpomínkám na právě prožité zážitky. Fyzický návrat je celkem rychlý, avšak jak tělo tak mysl mají jistou setrvačnost a celkový návrat je postupný. Asi nejznámějším projevem je tzv. jet lag, neboli únava organismu po rychlém překonání více časových pásem (např. při návratu letadlem z druhé strany zeměkoule, užijete si ho však i v případě, když na druhou stranu zeměkoule odlétáte).

Jet lag se týká jen omezeného počtu cestovatelů, nikdo se však nevyhne jakémusi obrácenému kulturnímu šoku. Buď „kladnému“, tzn. že z vás spadne stres, tíha a nepohodlnost života v zemích „třetího“ světa. Nebo „záporném“, kdy vás překvapí jak jsou lidé doma najednou jiní než před vašim odjezdem, nejsou tak otevření, na tvářích mají „podkovičky“ (stačí se podívat na lidi v Metru a víte co tím myslím), prostě ač hmotně blahobytný, život vypadá depresivní. Kulturnímu šoku budu věnovat zvláštní díl, kde si o všem povíme podrobněji.

Zdravotní prohlídka po návratu by měla být samozřejmostí. Nikdy nevíte co se do vás dostalo, ať již z jídla, přes pokožku (např. chození naboso), intimních chvilkách s místním krasavicemi/krasavci atd. Většina problému je malých a dá se snadno vyřešit (například při návratu ze západní Afriky jsem musel asi měsíc užívat léky na odstranění parazitů ve střevech).

Pokud však malý problém zanedbáte, může se za pár měsíců/let vyvinout v problém velký, případně i neléčitelný. Nesnažím se vás strašit, jen připomenout, že zodpovědnost za své zdraví má každý sám. Žádný lékař není věštec a nebude se vás sám ptát, jestli jste náhodou nebyli v Keni, dokud mu to sami neřeknete, případně se nesvěříte se zdravotními problémy.

Kde hledat informace

Joomla SEF URLs by Artio