Bangkok

  • Vytisknout

Bangkok (Banglamphu • Chinatown • trh Chatuchak • ICONSIAM • Phu Khao Thong • Sukhumvit • Wat Arun • Wat Pho • Wat Phra Kaew • Wat Mangkok Kamalawat)

Ceny ubytování a dopravy uvádím za celou rodinu (2 dospělí a děti 9 a 11 let).


<<< Předchozí část deníku    
     
Den 57 • neděle 10. 3. 2019 • Bangkok foto UBYTOVÁNÍ DOPRAVA
Během dneška máme vrátit auto na letišti Don Muang, tak ho chci využít pro návštěvu míst na trase. Plán je jednoduchý: v centru dojet k Bayioke Tower II, třetí nejvyšší budově v Bangkoku a podívat se na město z výšky, cestou na letiště pak vysadit rodinku na víkendovém trhu Chatuchak, vrátit auto, a ten kousek zpět na trh dojet taxíkem. Plán je to skvělý, akorát že zcela ztroskotal...

Bayioke přece nemůžu minout. Je skoro nejvyšší ve městě, takže ji odevšad vidím, ale... nejsem schopen se k ní dostat. Ať jedu kudy chci, značky mě vždy svedou jinam, jako by k ní žádné ulice nevedly. Samozřejmě že vedou, ale ani po hodině ježdění v bangkokské šílené dopravě jsem je nenašel.

S Chatuchakem to bohužel není o nic lepší. Waze opět není schopen rozlišovat dvě silnice nad sebou, takže se mi 2× nepodaří sjet z Expressway na Chatuchak. Nakonec to vzdávám a jedeme všichni až na letiště. Kleju jak dlaždič, což není nejlepší vzor pro kluky, ale nemůžu pomoct – netrefit se do dvou tak velkých a známých cílů v Bangkoku, to už je opravdu umění. Na letišti si dokupuju 1 GB internetu, Waze mi ho dost vycucal.

Na Chatuchak se vracíme autobusem, cesta trvá asi 20 minut. Mikimu ale není moc dobře. Chatuchak je obrovský, chodit tu v tom vedru je únavné. Tisíce stánků, rozdělených do sekcí, a desetitisíce lidí. Daník si kupuje slušivé brýle á la Minecraft, Loni zase nakupuje květinové spony do vlasů jako dárky. Nakonec si sedáme na oběd v sekci s jídlem a po obědě se vracíme zpět do hotelu. Mrazivé klima ve Sky trainu Mikimu moc nepřidává.

Dnešek nedopadl úplně podle našich představ. Alespoň, že máme k dispozici velký bazén – Miki odpočívám, my s Daníkem se ale jdeme navečer vykoupat.
Hotel Miami • Bangkok • 2250 THB / 1680 Kč vrácení auta • Don Muang Airport • Bangkok
     
Lodí po khlong Saen Saep • Bangkok
     
Den 58 • pondělí 11. 3. 2019 • Bangkok foto UBYTOVÁNÍ  
Vstáváme pozdě – až v 9 h. S Daníkem jdeme pro ovoce a jogurty a snídani si dáváme v pokoji. Mikimu už je líp, můžeme tedy vyrazit do města, budeme se snažit omezit chození.

Chceme klukům ukázat asi nejtradičnější dopravu Bangkoku – khlong taxi. Tato oblast Thajska je od nepaměti protkaná vodními kanály (khlong), které sloužily jako dopravní tepny – lidí i zboží. Asi nejznámější jsou plovoucí trhy, které jsme před pár dny navštívili. Už méně se ví, že zasypáním některých bangkokských kanálů vznikly současné hlavní ulice. Z těch nezasypaných je nejdůležitější 72 km dlouhý khlong Saen Saep. Pro dopravu se používá jen malá část, ale díky bohu za ni. Je-li vaš místo zájmu blízko něj, jde o bezkonkurenčně nejrychlejší způsob dopravy.

Někteří lidé se dopravě po kanálech vyhýbají, protože poměrně rychlá plavba znamená mokrý cestující –  tedy pokud se nechráníte igelitovými závěsy, které jsou na všech lodích instalované. Když o závěsech člověk ví, je při plavbě legrace. Jen pozor při vystupování/nastupování. Vše se děje hodně rychle a je tedy možné snadno přijít k úrazu nebo něco utopit v kanále.

Ke khlongu se přepravujeme Skytrainem ze stanice Nana na centrální stanici Siam. Odsud je to jen kousek pěšky na molo Hua Chang, pak počkat na člun (pozor, jako všechna doprava jezdí vlevo, takže čekejte na správně straně kanálu!) a jedeme!

Kanálem frčíme kolem domů, kde na dvorcích a balkónech visí prádlo. Podél velké části khlongu jsou chodníky, a čas od času lávka přes khlong pro pěší. Dvoukilometrová plavba trvá 7 minut a stojí pár fufníků (36 THB pro všechny 4). Vystupujeme na konečné zastávce Phanfa Saphan (most Phanfa), pár minut chůze (150 m) od našeho cíle Phu Khao Thong (Zlatá hora) v areálu chrámu Wat Saket.

Hora měla být původně monumentálnější než dnes, ale stavba se zřítila, a teprve později byla dokončena ve skromnější podobě. Po 10 letech od poslední návštěvy jsem zde zaznamenal několik nových věcí. Jednak u schodiště nahoru jsou rozmístěny rozprašovače vodní mlhy (ve zdejším vedru dar z nebes). Další novinkou je kavárna před první plošinou. Je takové vedro a navíc se plahočíme do schodů, že si musíme dát osvěžení: thajský čaj, káva a kluci kakao, vše ledové. Alespoň že je schodiště obklopené zelení a stíněné od slunce. Podél něj jsou rozmístěna umělá jezírka, jeskyňky, sošky a další rozprašovače vodní mlhy.

Na první plošině kluky zaujala řada modlitebních zvonů a velký gong – hned zkouší jaké údery vydrží. Schodiště od první plošiny výš už není ve stínu stromů, stoupáme s krásným výhledem na Bangkok. Svatyně na vrcholu má vyhlídkovou střechu s dalšími zvony a obrovskou zlatou stupou (odtud Zlatá hora). Skvělý výhled jak na Rattanakosin (starý Bangkok, kde se nachází Velký palác s chrámem Smaragdového buddhy), tak i na moderní mrakodrapy kolem Sukumvith.

Schodiště dolů vede kolem soch znázorňujících epidemii cholery z počátku 19. století za vlády Rámy II. Dole se setkáváme s poslední věcí, která zde před 10 lety nebyla: umělou jeskyní zasvěcenou zničeným bámjánským buddhům z Afghánistánu. Interiér je navržen jako jeskyně, je zde model jednoho z vytesaných buddhů, ve výklencích sošky s buddhy, a v nekonečné smyčce promítany audiovizuální pořad o Bámjánu. Ze spodu, od bámjánské jeskyně, se Zlatá stupa jeví jako plovoucí na bílém oblaku nad skalou. 

Od chrámu přecházíme na Worachak, kde chvíli čekáme na autobus. Vystupujeme v Chinatown, abychom se vzápětí ponořili do Soi Sampheng, krytého pouličního trhu táhnoucího se napříč celou Čínskou čtvrtí. Hned u vstupu si kupujeme roztomilé mini-ananásky. Sampheng je živý trh pro Thajce, kde se dá koupit vše od nádobí, oblečení, textilu, přes hračky, boty, bižuterii po ovoce, zelenina, jídlo a vše další co si jen dokážete představit. V oblasti dnešní Soi Sampheng se usadila čínská komunita koncem 18. století, když se museli přestěhovat z Rattanakosin, kde se začínal stavět Velký palác.

Miki není po včerejší slabosti ještě úplně fit, tak si v jednoduché jídelně sedáme na oběd (green curry, 2× khao pad kai, pad thai). Po obědě se noříme do labyrintu krásného čínského chrámu Wat Mangkon Kamalawat zasvěceného mahajánskému buddhismus (většina buddhistů v Thajsku vyznává théravádskou větev). U vchodu stojí mohutné sochy čtyř králů-strážců. Právě je zde bohoslužba s mnoha mnichy, takže zůstáváme přes půl hodiny (dobře pro Mikiho, alespoň si odpočine).

Pěšky se přemisťujeme k metru u nádraží Hualampong. Na ulicích je rušno. Tu páni hrají čínské šachy, tu obchodníci sedí před svými krámky a pijí čaj, nebo míjíme stolek s právě rozříznutým jackfruitem, z nějž paní doluje velké pecky. Cestou zastavujeme u chrámu Wat Traimit s 3metrovým zlatým buddhou. Chrám je postaven na vyvýšenině, takže okolní ulice vidíme z nadhledu. Před chrámem je velká pozlacená mísa kam si může každý pro štěstí hodit mince – pokud se trefí, je to hod na zři metry. S kluky tak zábavnou formou přispíváme chrámu na údržbu.

Metro je nacpané až k prasknutí. Výhodou je, že nemusíme přestupovat. Vystupujeme na stanici Sukhumvit, u nákupního centra Terminal 21. Není tu moc kam jít na jídlo, tak si v Tops market kupujeme snídani na zítra a v 7-Eleven opět naše oblíbené sticky rice burgery na večeři, Miki hamburger ve tvaru srdce. Plus na ulici mango sticky rice jako zákusek.

Zde na Sukhumvit se mi teď moc nelíbí. Je tu hluk, drahé restaurace, sexturisti. Před deseti lety, ještě s Mikim v kočárku, to bylo to dobré. Pro větší dětí už to ale není. Pokusím se poohlédnout po jiném bydlení. Původně jsem si myslel, že být na Sky trainu bude výhoda, protože je vše dosažitelné – khlong taxi, Chaopraya express na řece, metro. Cesta za zajímavými místy ale trvá dlouho a v překlimatizované dopravě to není úplně nejpříjemnější. Hledám na inernetu a zajímavé ubytování se zdá být na Soi Rambutri v Banglamphu, které je víc ve středu dění. Už jsme tam taky bydleli, ztítra se tam zajedeme podívat.
Hotel Miami • Bangkok • 2250 THB / 1680 Kč  
     
Novicové ve Wat Mangkon Kamalawat • Bangkok
     
Den 59 • úterý 12. 3. 2019 • Bangkok foto UBYTOVÁNÍ  
Hlavním dnešním cílem je odstěhovat se ze Sukhumvit. Teď ještě vědět kam. A to právě jedeme zjistit do Banglamphu. Takže opět Skytrain Nana-Siam, pak khlong taxi ke Zlaté hoře, a nakonec bus A4 na Khao San road, která sousedí s Rambutri. Mám zde několik tipů. Nakonec vybíráme Mango Lagoon Place. Je to v tišší části ulice, a je zde bazén, navíc se slanou vodou.

Dobře naladěni, že zmizíme ze „studené“ Sukhumvit se busem 15 vracíme na Siam, kde se chceme podívat do megaobchoďáku MBK. Slíbil jsem klukům, místo, kde se budou moct podívat na nějaké doplňky k mobilům - a na to v Bangkoku není lepší místo, než 8patrový Mahboonkrong, kterému nikdo neřekne jinak než MBK.

MBK je fenomén, který byste neměli vynechat, i když neplánujete nic kupovat (doporučuji se zde alespoň najíst ve food courtu – viz níže). Několik pater je věnováno elektronice (jen mobilních telefonů je skoro jedno celé patro!). Kluci jsou u vytržení ze všech těch obalů, kabelů, nabíječek a podobných maličkostí k telefonům. Nakonec si kupují obaly na mobily, dlouhé nabíjecí kabely a USB větráčky, které v točících se vrtulích promítají čas. Je to i dobré místo pro suvenýry, nejspíš sem zavítáme i poslední den, zatím kupujeme klukům trička.

MBK má velký a výborný food court. Najdete zde všechny možné kuchyně, nejen asijskou, ale i evropskou (provedenou trochu po thajsku), což kluci hned využívají a k obědu si dávají hranolky s řízkem a špagetami (ano, opravdu). V thajských food courtech mě snad nikdy nepřestanou fascinovat atrapy jídel, dovedené do dokonalosti. Není možné je popsat, to se musí vidět. Jejich realističnost je dechberoucí. Poprvé jsem atrapu viděl před 10 lety v Hua Hin, kde byla jen na jednom místě. Dnes už jsou všude, protože prostě prodávají: polévky, curry, smažené krevety, rýže s řízkem, saláty, omelety, dokonce nudle, z nichž ve vzduchu tyčí jídelní hůlky, jakobyste jídlo právě nabírali. Dávám si vepřovou polévku a pak všichni Nam Khaeng Sai, různé sladké přísady (ovoce, želé, nudle) a sirupy na nakrouhaném ledu – neskutečný výběr. 

Pro podrobnější popis MBK doporučuji přečíst tento příspěvek na Trip Advisor

Sky trainem se v 16:30 vracíme na Sukhumvit, balíme a chceme odjet. Získat taxíka v půl šesté večer ale není vůbec jednoduché. Personál hotelu se nejprve pokouší přímo v naší Soi 13, ale nikdo nás tam nechce vzít jako regulérní (metered) taxi, každý nabízí pevnou (a samozřejmě přemrštěnou) částku. Nakonec nám s batohy pomáhají přímo na Sukhumvit, ale ze slíbeného slibu sehnat taxíka skutek utek. Takže se ocitáme se sami s hromadou zavazadel na ucpené Sukhumvith, a navíc v přesně opačném směru, než potřebujeme jet. Zkouším přemluvit několik taxikářů, ale všichni chtějí od 400 THB nahoru, metered taxi by bylo tak 200 THB. Dostáváme se k nejbližší lávce přes Sukhumvit a na druhé straně se opět zkouším několik taxíků. Nakonec se nám daří získat jeden za 300 THB. Taxikář se samozřejmě kroutí, že je to částka, která ho přivede na mizinu, ale ani bych nečekal, že by nějaký taxíkář v Bangkoku říkal něco jiného. Nakonec jsme za 25 minut na Rambutri.

Po vybalení se jdeme projít a dát si večeři. Banglamphu je daleko živější a zajímavější než Sukhumvit, všichni jsme rádi, že jsme se přestěhovali, a to i přesto, že jsme v Miami měli zaplaceny noci až do konce pobytu 16. března. Klukům ukazujeme Khao San road, která je neskutečně hlučná a ne-thajská. Ale batůžkáři to milují a Thajci se pro výdělek rádi přizpůsobí. Všude karaoke, živá hudba, taneční hudba, stánky s jídly, bankomaty, masáže, suvenýry, tetovací salóny... co chcete to tu najdete. I když je to pro kluky fascinující jsou rádi, že nenocujeme tady.
Mango Lagoon Place • Bangkok • 1650 THB / 1232 Kč  
     
Neskutečný výběr Nam Khaeng Sai • MBK • Bangkok
     
Den 60 • středa 13. 3. 2019 • Bangkok foto UBYTOVÁNÍ  
Budí nás kokrhani kohouta – uprostřed Bangkoku!

Včera jsem narazil na aplikace ViaBus, která umožňuje zjistit spojení veřejnou hromadnou dopravou z bodu A do bodu B v Bangkoku i dalších velkých městech Thajska. V digitální věk miluju, jak usnadňuje každodenní záležitosti, které dříve zabraly hodiny.

Snídáme na pokoji a ubytování platím za další dva dny. Zůstaneme zde až do konce. Vzhledem k tomu, že letadlo nám letí po půlnoci, poslední den se rozhodneme, jestli zaplatíme polovinu denní sazby a checkout budeme mít v 18 hodin místo ve 12, nebo za celou celou noc, abychom s nemuseli omezovat, protože na letiště budeme odjíždět až ve 21 h.

Apple na podzím 2018 otevřel první Apple Store v Thajsku, samozřejmě v Bangkoku. Slíbil jsem klukům, že se do něj podíváme... a teď ten den nastal.

Apple Store je ve zcela novém obchoďáku ICONSIAM. Odcházíme v 10 h, do ICONSIAM se nejlépe dostaneme po řece za použití Chaopraya Express z mola Phra Arthit v Banglamphu (60 THB za všechny). Chaopraya Express však staví na druhém břehu naproti ICONSIAM. Je tedy třeba vystoupit, přejít kus zpět po nábřeží a nastoupt na přívoz. Celkem nám doprava zabrala 10:35-11:40.

Mezitím začalo něco lézt na Daníka. Po vystoupení z Chaopraya Express se stavujeme v lékárně. Navíc jsem v hotelu zapomněl celý batoh včetně průvodce a záložního disku se všemi daty – teda doufám, že jsem ho zapomněl v hotelu, a ne na lodi. Zkrátka se nám v Bangkoku zatím moc nedaří. Schválně jsem na něj vyhradil týden, abychom měli dost času na všechna zajímavá místa roztahaná po celém tomto megaměstě. Ale zdá se, že nám to zatím nesedlo. S Táňou se často hádáme – že by kluci byli nemocní z toho? 

Plavba přívozem je asi nejzajímavější část cesty. Jednak při čekání máme možnost vidět kolik různých druhů lodí se po řece plaví: dlouhoocasé čluny, turistické čluny v podobě starodávných dřevěných džunek, dlouhé trailery převážející zboží (stejné jsme viděli v Ayutthayi, kudy Chaopraya taky protéká).

ICONSIAM je luxusní nákupní centrum, jedno z největších v Asii. Jeho součástí je i Magnolias Waterfront Residence, s 318 m aktuálně nejvyšší budova Thajska. Luxusní je i zdejší food court, kam se dostáváme téměř ihned po vstupu. Je úplně jiný, má atmosféru starého tržiště, prodejci jsou oblečeni v tradičních oděvech, a vše je tu patřičně drahé. Převládá zde hravost. V jednom rohu si například můžete zahrát virtuální hru na obrazovce. Celý roh je snímán kamerami a obraz promítán na obrazovku. Po obrazovce létají sovy, které když zaznamenají člověka, pustí na něj virtuální klobouk. Klobouk na hlavě zůstává i když se pohybujete. Na zub si kupujeme atraktivní pudingové košíčky a brouzdáme se kolem obchodů. Jsou jich zde stovky, například včetně vystavených luxusních Bentley, ale kvůli tomu zde nejsme.

Tak tedy Apple Store. ICONSIAM zaujímá prominentní místo na břehu řeky Chaopraya a Apple Store zase zaujímá prominentní místo v ICONSIAM – je situován směrem k řece, takže z protejšího břehu je dobře vidět nakousnuté jablko. Uvnitř je prostorný, s velkou promítací stěnou uprostřed sloužící k sezením Today at Apple, novému formátu akcí, který Apple nedávno zavedl. U jednoho stolu právě probíhá školení jak používat iPhone – zrovna ukazují jak do jedné panoramatické fotky zaznamenat vícekrát jednu osobu (s tímto jsme sí s kluky minulé léto na návštěvě jejich babičky na Slovensku). Kluky samozřejmě zajímá úplně všechno a chtěli by úplně všechno. Jejich zvídavost je nekonečná, Miki mě třeba zaměstnal tím, abychom se personálu zeptali jak je to s podporou Apple Pencil na iPadu. Personál je skvěle vyškolen a hlavně vládně dokonalou angličtinou, což je v k cizím jazykům rezistentním Thajsku nevídané. 

Z ICONSIAM odjíždíme ve 14 h, zdrželi jsme se déle než jsme očekávali. Po cestě máme atraktivní Wat Arun, jeden z nejproslulejších chrámů v Bangkoku. Vystupujeme přímo u něj (molo Wat Arun Ratchawararam). Daníkovi ale není dobře, tak další lodí pokračujeme dál. V hotelu jsme v 15:20.

Oběd máme bez Daníka, který odpočívá v hotelu. Alespoň mu kupujeme malt candy, které si objednal.

Loni si jde před večeří zaplavat a já fotím Bangkok z 5. patra hotelu. Kluky necháváme na pokoji, jsou unavení, dávají si čerstvé ovoce a pudingové košíčky z ICONSIAM. My jdeme ven – najíst se a i na první před-odjezdové nákupy. Dnes plavky pro Loni. Odjezd se nám blíží, za dva dny touto dobou už budeme v taxíku na letiště.
Mango Lagoon Place • Bangkok • 1650 THB / 1232 Kč  
     
Trh Sampheng v Chinatown • Bangkok
     
Den 61 • čtvrtek 14. 3. 2019 • Bangkok foto UBYTOVÁNÍ  
Daníkovi už je líp. Snídáme v sousedním guesthouse – tom kha kai a smažená rýže, takže slané vařené jídlo, pro Evropany snídaně nezvyklá, pro Thajce běžná.

10:00 odchod do Velkého paláce. Zkoušíme jet podle aplikace Via bus, není úplně přesná, bus 82 nejede přesně před Velký palác (ale za to máme jízdu busem zdarma – nevím proč, asi jen tak, že se průvodčímu chtělo, nebo se mu líbili kluci).

Vstup do areálu Velkého paláce a chrámu Smargadového buddhy je za nás čtyři 2000 THB (1500 Kč), na Thajsko závratná suma. Nerozlišují dospělé a děti, alespoň, že můžu platit kreditní kartou, tolik v hotovosti nemám.  

Wat Phra Kaew (chrám Smaragdového buddhy) je nejposvátnější místo dynastie Chakri, a tedy i dnešního Thajska. Smaragdový buddha je součástí thajské historie od poloviny 15. století. Jedna z verzí o jeho objevení hovoří o roce 1434, kdy jednoho dne udeřil blesk do chrámu Wat Pa Yia v Chiang Rai, hlavním městě království Lan Na (dnešní severní Thajsko), a odhalil hliněnou sošku buddhy. O něco později si opat všiml zelené barvy pod oprýskanou hlínou. Po odstranění hlíny se objevila 66cm soška ze zeleného nefritu. Chrám byl později přejmenován na Wat Phra Kaew.

Soška během následujících staletí putoval po mnoha místech, včetně Luang Prabang, hlavního města laoského království Lan Xang. Se vznikem současné dynastie Chakri našel Smaragdový buddha permanentní místo ve Wat Phra Kaew v nově vznikajícím hlavním měste Bangkoku. Zde je uložen dodnes, „hlídán“ 112 zlatými garudy po obvodu chrámu, a 6m obry (yaky) rozestavěnými kolem chrámu.

Součástí areálu chrámu jsou desítky malých stup, svatyní a pomníků králů dynastie Chakri. Areál je obestavěn krytým podloubím, jehož jedna část slouží jako galerie pro fresky z Ramakien, thajské verze hinduistické epopeje Rámajána, popis putování Rámy, jednoho z vtělení hinduistického boha Višnu.

Kolem Velkého paláce jen procházíme. Přístupné prostory nejsou pro nás tak zajímavé a exteriéry jsou dostatečně opulentní pro procházku. Bohužel nemůžeme z areálu vyjít postraním vchodem, i když je otevřený. Stráž nás vrací, musíme hlavním vchodem, i když je to ve vedru zbytečné zacházka. Ale proces je prostě proces.

Obcházíme celý areál palác zabírající plochu 200 000 m2, s celkovou délkou zdí 1900 m. Na ulici ve vedru nemůžeme odolat sice jedovatě barevným, ale chladivým ovocným nápojům, než se dotáváme k Wat Pho, naší další zastávce. Nejdřív si ale v restauraci dáváme oběd (modrá rýže, 2× tom kha kai, green curry, passion fruit juice, butterfly pea juice) a pak si sedáme do ledově vychlazené kavárny Gloria Jeans Coffee o pár krámků dál.

Wat Pho je fantastickým místem nejen svým gigantickým zlatým ležícím buddhou (s perletí vykládanými chodidly), ale hlavně vysokými štíhlými stupami z barevnách kachlíků, z nichž každá je dedikovaná jednomu z králů Ráma I až IV.

Wat Pho je kousek od řeky Chaopraya a téměř naproti přes řeku dalšímu atraktivnímu chrámu: Wat Arun (Chrám úsvitu). Přes řeku přejíždíme přívozem (16 THB za všechny). Spolu s Wat Pho je Wat Arun facinujícím příkladem píle a pečlivosti, kterou dávají Thajci do výstavby a údržby svých chrámu. Co zpovzdálí vypadá jako elegantní stavba, se zblízka ukazuje jako geniální mozaika umně pokrývající celičký povrch chrámu. Na rozdíl od barevných mozaiek Wat Pho na Wat Arun převládá bílá doplněná vzory barevných kachlíků. Z vyvýšeného ochozu Wat Arun je dobrý výhled na řeku.

Dnešek a včerejšek je lodní – kolem řeky je opravdu velké množství zajímavých míst. Kdybychom stále byli na Sukhumvith, znamenalo by to alespoň 1,5 hodiny cesty zpět do hotelu, navíc za daleko vyšší cenu než Chaopraya Express (loď zpět 60 THB za všechny).

17:20 se vracíme do hotelu. Chvíli jsme naloženi v bazénu a pak na večeři do Villa cha-cha (už jsme zde jedli, ale vracíme se, protože podle kluků tady mají nejlepší tom kha kai (+ yellow curry, tom yam kung).

Dnes je náš předposlední večer, takže se procházíme a hledáme inspiraci co bychom tak koupili domů. Kluci se opět zastavují u tuk tuků z plechovek od soft drinks. Chlápci co je vyrábí sedí přímo na ulici, takže je můžeme vidět přímo v akci a vidět co vše k výrobě potřebují.
Mango Lagoon Place • Bangkok • 1650 THB / 1232 Kč  
     
Chrámu Smaragdového buddhy a tuk tuk • Bangkok
     
Den 62 • pátek 15. 3. 2019 • Bangkok foto UBYTOVÁNÍ  
Poslední den, takže je čas na dárky a suvenýry. Dobrý výběr mají v MBK, kam kluci stejně znovu chtěli kvůli doplňkům k mobilům, elektronice apod. Jedeme opět busem. Ještě neskončila ranní špička, takže jedeme 35 minut (8:57-9:32). I tak je to výborný čas.

Naproti obchoďáku Siam Discovery je velké 7-Eleven s překvapivě širokým výběrem tradičních thajských výrobků, nezvykle spojené s jiným obchodem v patře, kde výběr pokračuje. Kupujeme zde téměř vše, co jsme si předsevzali, že přivezeme – pochutiny z brouků, sušené ovoce, kyselé fuji plums a další.

V MBK jsme celé dopoledne, včetně obědy ve food court. Bus zpět 13:58-14:25.

Odpoledne už jen obcházíme naposledy Rambutri a díváme se co jsme ještě zapomněli koupit. Máme víc věcí, než když jsme přijeli, takže kupujeme novou tašku.

Na poslední večeři si sedáme do restaurace Aquatini na břehu Chaopraya. Moc pěkné místo a dobré jídlo (zelené kari, tom kha kai, ovocné smoothies), i když ne o tolik lepší, aby bylo 3x dražší, než v běžné jídelně.

Ještě před odjezdem na letiště se vydáváme na poslední nákupy, kluci zůstávají v hotelu. Oba si kupujeme domácí kalhoty a Loni domlouvá s recepční v našem hotelu, že nám za pár bahtů prodají kafír lime listy z kuchyně. Doufali jsme, že je koupíme v supermarketu, jako v Malajsii, ale nikde jsme je nanašli a na obyčejný fresh market jsme zde nenarazili.

21:15-22:05 taxi na letiště.
Mango Lagoon Place • Bangkok • 1650 THB / 1232 Kč  
     
V tropech nelze pouličnímu osvěžení moc odolat, i když je barvené bůhvíčím • Bangkok
     
Den 63 • sobota 16. 3. 2019 • Bangkok • THAJSKO ►►► Praha   DOPRAVA
V 0:05 jsme u brány. Let do Dubaje trvá 6,5 hodiny (1:17 bangkokského času – 4:40 dubajského času). Letíme A-380, kde je v economy více prostoru než v jiných letadlech, a kluci si užívají výběr her a filmů na svých obrazovkách (na což se samozřejmě z celého letu úplně nejvíc těšili).

V Dubaji využíváme MasterCard salónek. I na tohle se kluci těšili (líbilo se jim v salonku v Praze před doletem do Dubaje). V klidu si můžeme sednout, dát si pití, občerstvení (hlavně arabské předkrmy, ale i ovoce, sendviče) a na chvíli se natáhnout.

A letem (9:44 dubajského času – 16:02) do Prahy, opět A-380, naše dobrodružství končí.
  1:17-4:40 • let Emirates EK 385: Bangkok – Dubaj (6:23 h)
9:44-16:02 • let Emirates EK 139: Dubaj – Praha (9:18 h)
     

 

 

Joomla SEF URLs by Artio