Peru

  • Vytisknout
Sacsayhuaman
reklama

Peru, země Inků

V očích Evropanů je Peru spojeno s odkazem Inků, s jejich hlavním městech Cuzkem, mytickým obřadním centrem Machu Picchu, či s tajemnými obrazci kultury Nazca. Peru ale také známe jako rodiště neblaze proslulé levicové teroristické organizace Sendero Luminoso (Světlá stezka), jež v 80. letech 20. století způsobila odliv turistů. Dnes jsou turisté zpět ve vysokých počtech, avšak Peru již pověst nebezpečné země pod Andami zůstala. Jak je to doopravdy?

Indiánské kultury

Peruánské pobřeží obývalo mnoho indiánských kultur. Některé z nich nám o sobě zanechaly hmotné vzpomínky (jihoperuánské Nazca a Paracas, severoperuánské Moche, Chavín a další), žádná však nedosáhla věhlasu, jaký získala poslední z nich, původně malý kmen Inků z peruánských And.

V době největšího rozkvětu sice incká říše sahala od jižní Kolumbie, přes Ekvádor, Peru a Bolívii až do středního Chile, ale její původ je právě v okolí peruánského Cuzka, kde zhruba od 13. století kmen Inků vládl. Tahuantinsuyo (Čtyři rohy), jak svou říši nazvali, se postupně stala nejmocnějším státním útvarem Jižní Ameriky.

Tahuantinsuyo se vyznačovala vyspělou hierarchií řízení, rozsáhlou sítí komunikací, spojujících jednotlivé méně, či více odlehlé končiny říše, ale především uctíváním nejvyššího vládce Inky, jako zástupce božského slunce na zemi. Z té doby pochází hlavní incké město Cuzco, obřadní centrum Machu Picchu, řada kamenných pevností, měst a silnic roztroušených v horách. Vyspělost říše se později paradoxně stala jednou z příčin jejího rychlého zhroucení po vpádu španělských dobyvatelů v průběhu 16. století.

Los Peruanos

Ač jsou Peru a Bolívie sousedé, jež sdílejí nejen kus hranice a posvátné jezero Titicaca, ale spojuje je i společný původ dnešního domorodého obyvatelstva – Kečuů a Aymarů, přeci jen jde o dosti rozdílné země. Chudší Bolívie se s Peru nemůže ekonomicky rovnat. Vše však doženou sami Bolivijci, kteří hlavně utvářejí cestovatelův dojem o zemi. Jak Bolíiijci, tak Peruánci jsou příjemní, i když v drsných a studených horách a na Altiplanu přeci méně vřelí, než v Amazonii, neřkuli v porovnání s Asiaty.

Důvody jsou jasné – těžké životní podmínky se s nikým nemazlí, proto se nikdo nemazlí se svým životem a ani s ostatními (nehledě na indiánské tradice, kde hrdost a důstojnost hraje hlavní roli). Z nějakého důvodu mi však Bolivijci přišli vstřícnější, otevřenější, upřímnější. Příčinou může částečně být jiné etnické složení, ale také skutečnost, že Peru celkem úspěšně naskočilo do vlaku zvaného turizmus, kdežto Bolívie pro ten vlak zatím ještě ani nepostavila koleje. Pokud je tedy Bolívie poloprázdná, Peru je plné turistů. A tomu se Peruánci samozřejmě přizpůsobili. Vyšší ceny pro turisty, jsou jasným příkladem.

Samozřejmostí je, že v Peru se nedomluvíte jinak než španělsky. Bez její znalosti se cestovat dá, ale je to stejné jako cestovat hluchý a němý. S nikým si nepopovídáte, pokud ovšem nebudete vyhledávat anglicky mluvící průvodce, jež za své služby nasadí patřičné ceny.

Horami, džunglí a pouští

Velkou část dnešního Peru zabírají vysoké Andy. Tam měli své základny Inkové a tam dnes směřuje většina turistů. Peru je však více než jen hory, stejně jako je více než jen Inkové. Horské štíty na východě prudce spadají do nížiny, kde začíná největší deštný prales zeměkoule – Amazonská džungle. Amazonie je dostupnější z Bolívie, kde je to i levnější, avšak pokud chcete sledovat tok Amazonky a doplout po ní až do Atlantického oceánu, musíte svou plavbu začít v Peru. Amazonka totiž pramení v horách nad Cuzkem, kde se ještě jako řeka Urubamba řítí střídavě úzkými kaňony i širokými údolími.

Na druhé straně hor se rozkládá vyprahlá pobřežní poušť, tu a tam „okořeněná“ kopci či údolími. Zde žili předincké civilizace, jež dodnes hýbou mozkovými závity řady antropologů, geologů a historiků. Prim pravděpodobně drží kultura Nazca, jejíž tajemné obrazce nakreslené v poušti už po desetiletí tříbí fantazii badatelů. Architekty zase udivuje jedinečný, částečně stále funkční desítky kilometrů dlouhý podzemní akvadukt, jež do vyprahlého okolí Nazky přivádí z hor tolik potřebnou vodu. Ve spojení s důmyslným systémem čistících „oken“ poukazuje na neobyčejnou vynalézavost tvůrců.

A co bezpečnost?

Musím přiznat, že když jsme překračovali (velmi klidnou) hranici mezi Bolívií a Peru u jezera Titicaca sám jsem pocítil ony nakažlivé obavy z nebezpečného neznáma,. Příběhů o okradení a přepadení jsme slyšeli bezpočet. Stejně tak jsme ale podobné příběhy slyšeli o Bolívii a koneckonců i o Indonésii, Indii, Turecku... S Peru to však bylo trochu jiné. Partyzánská Kolumbie nadosah, nepřístupných pralesů až hanba, hrdých indiánů nemálo. Jednoduše ideální země pro vzpurné tipy. Skutečnost se nakonec zjevila jako něco mezi onou děsivou šeptandou a naprostou idylkou. Podle toho kde jsme se nacházeli.

S bezpečností při cestování, na ulicích či v ubytovnách jsme žádné problémy neměli. Tedy téměř žádné. „Téměř“ píšu kvůli dvěma případům, které však náš pobyt spíš okořenily než ohrozily. První příhoda se udála v Cuzku, kde jsem měl během večerní procházky dojem, že se na nás někdo chystá. Předešel jsme tomu tak, že jsem sám zaútočil. Reakce podezřelých můj pocit potvrdila. Přišli ale o moment překvapení, proto raději zmizeli za snadnější obětí. Naše blbost, neměli jsme se po městě co potloukat, když jsme věděli, že to večer není nejbezpečnější. Druhý případ byl méně zřejmý, během přesunu mezi autobusy jsem v horách přišel o peněženku a objektiv k foťáku. To však jen kvůli své blbosti, protože jsem ve zdánlivě idylickém městečku za ranního rozbřesku vypnul své hlídací reflexy.

Když to shrnu: ano, v Peru se může stát leccos, ale pokud budete 24 hodin denně ostražití, pravděpodobně se to nestane vám. Zloději si vybírají snadné cíle, kterých je v Peru dostatek. Většinou jsou to turisti a západní batůžkáři, kteří se na Peruánce často dívají seshora a ukazují svou ekonomickou převahu. Buďte tedy ostražití a vyvarujte se „vytahování“ nad Peruánci. Pak zjistíte, že pro toho, kdo ví jak se tam pohybovat bude Peru skvělou zemí.

Zajímavá místa

Klikací mapa
Peru Puno Los Uros Sillustani Cusco Pisac Camino Inca Machu Picchu Ayacucho Pisco Nazca Lima BOLÍVIE CHILE CHILE

Více se o Peru můžete dozvědět z deníku a fotografií z mé cesty kolem světa 1998-9:

  • město Puno, vstupní brána na jezero Titicaca
  • plovoucí ostrovy Los Uros v jezeře Titicaca
  • bizarní pohřební věže v Sillustani
  • hlavní město Inků Cusco
  • živý trh a stará pevnost v Pisacu
  • Camino Inka (Incká stezka), horami spojující řadu inckých měst a pevnosti s Machu Picchu
  • mystické obřadní centrum Machu Picchu
  • rituální místa nad Cuzkem Sacsayhuaman a Qenko
  • horské město Ayacucho, rodiště neblaze proslulé teroristické organizace Sendero Luminoso (Světlá stezka)
  • Pisco a Islas Ballestas s roztodivnou mořskou faunou
  • tajemné obrazce v poušti u městečka Nasca
  • hlavní město Lima
 

Finance

Další peruánská platidla

Náklady na cestování po Peru v USD (28denní pobyt v roce 1999)

Položka Celkem Za den Pozn.
Doprava 67    
Strava 55 2  
Ubytování 69 2,5  
Internet     0,75/hod

Viz též náklady na CKS.

Příklady cen v USD

Položka Cena
levné ubytování 2,5-4
jídlo v jídelně, na ulici 0,5-1
bus Puno-Cuzco (8 hodin) 4
bus Cuzco-Pisco (1,5 dne) 11
bus Nazca-Lima (4 hodiny) 4,5
let nad geoglyfy v Nazce 35
vstup na Camino Inka 50 (my jsme však ještě platili starých 17)
vstup do Santo Domingo v Cuzku 0,8
boleto turístico (10 míst v Cusku a okolí) 10
dia-film Fuji 100/36 5,2

Cestovní formality

S platností od 9. 10. 2003 zrušilo Peru vízovou povinnost pro turisty z ČR. Délka bezvízového pobytu nesmí přesáhnout 90 dní a při vstupu musí být pas platný ještě alespoň 6 měsíců. Před tímto krokem byla k udělení požadována zpáteční letenka (jak je zvykem u jihoamerických zemí). Při žádostech v samotné Jižní Americe však byla procedury přímější, v chilském Santiagu jsem peruánské vízum získal do druhého dne po zaplacení poplatku v bance. Další informace viz internetové stránky MZV ČR v odkazech.

Odkazy

český Internet

  • Bolívie, Peru a Brazílie – jednoduchý, ale pěkně udělaný cestopis s fotografiemi
  • Epes Rádec – Peru a Bolívie 2012 – deník plus tipy na cestování po Peru a Bolívii
  • Hasta la vista – třítýdenní cesta Peru a Bolívii 1999
  • iCesty - Peru 2000 – deník, obsáhlé a užitečné rady, mapy, zajímavosti a česko-španělský a česko-kečuánsky minislovníček. Přes 60 fotografí. Lima, Arequipa, Puno, ostrovy Amantaní a Taquile, Sillustani, Cuzco, Pisac, Ollantaytambo, Inka trailem na Machu Picchu.
  • MZV ČR – konzulární informace Ministerstva zahraničních věci ČR.
  • Peru, Bolívie 2001
  • Perú není jenom Machu Picchu – cestovní deník z cesty po Peru (s navštěvou Bolívie). Množství fotografií, zážitky, typy a zajímavosti.
  • Pračka 2000 – když Peru, tak v Pračce... Info o 6-ti týdenním toulání po Peru.

světový Internet

Joomla SEF URLs by Artio