Rusko

  • Vytisknout
Moskva
reklama

Do Ruska!?!? ‘Ses zbláznil, ne?

Není divu, že pro většinu české populace je Rusko na samém chvostu cestovatelských zájmů. V Čechách tolik oblíbené zjednodušování totiž v tomto případě funguje více než stoprocentně – Rusko pro nás bylo po několik desetiletí synonymem slova okupant, z čehož po změně režimu ihned vyplynulo, že co je ruské to je špatné a proč bychom tedy dobrovolně jezdili do země které máme plné zuby. Docela tenhle postoj chápu ale to ještě neznamená že ho nepovažuju za chybný. Jednak je velký rozdíl mezi ruskými lidmi a ruskými politiky (stejně jako u nás byl, je a bude velký rozdíl mezi lidmi a politiky) a navíc se Rusko od začátku perestrojkových let (1985) hodně, někdy až drasticky změnilo. V Rusku jsem zatím strávil jen dva týdny – v Petrohradě a okolí a Moskvě, jeho vzdálenější končiny na mě ale stále ještě čekají.

Ruština

Kdo umí rusky má v Rusku obrovskou výhodu. Nejen že v téhle, kdysi tak „pokrokové”, zemi nikdo neumí jinak než rusky, ale i kdyby uměl, bylo by to asi na nic, protože Rusko je možné pochopit jen v ruštině. Vidět a slyšet obyčejné lidi kolem, dohadovat se s prodavačkama, poslouchat průvodce v muzeích (většinou válečné veterány) nebo třeba jen číst reklamy v metru či na ulicích. Pokud člověk navíc má ten spráný ruský přízvuk (a je k tomu správně rusky oblečen), má šanci dostat ruské ceny. Na řadě míst totiž oficiálně platí systém dvojích cen: jedny pro občany SNS, druhé pro zbytek světa. Samotnému se mi toho několikrát podařilo dosáhnout, ale na většině míst byla moje snaha prohlédnuta a mírně opovržlivě komentována slovem „Innostraněc!”. Měl jsem pak pocit že tím, jak jsem se odvážil odporovat jejich spravedlivému komunistickému nápadu, spáchal jsem v jejich očích ten největší zločin.

Kriminalita

Snad každý kdo věděl že jedu do Ruska nebo že jsem se odtamtud právě vrátil se zhrozil a vypravil ze sebe komentář jako „Rusko! A to se nebojíš že tě mafie zastřelí”, nebo „Vem’ si s sebou chleba, tam prý lidi umírají hlady”. Podobné příběhy jsem taky slyšel a četl, ale teď se toho říká a píše tolik, že je lepší nevěřit a místo toho ověřit. Proto jsem jel ověřit. Na jednu stranu musím přiznat, že Rusko je první země kde mi něco ukradli (foťák v Petrohradě). Na druhou stranu za to ale mohla jen a jen moje nepozornost a s kriminalitou jsem se jinak nesetkal. Ostatně co se týká obav z mafie a organizovaného zločinu vůbec, nemusí se obyčejný turista moc vzrušovat (samozřejmě pokud nejede do Čečenska nebo Dagestánu, kde jsou turisti oblíbeným zbožím za než se dá získat tučné výkupné). Organizovaný zločin totiž jede ve velkém a nějaký jednotlivec je pro ně absolutně nezajímavý.

Jídlo

Rusko je relativně drahá země, ale sehnat se tam dnes dá už skoro všechno a rozhodně tedy neplatí že tam není co jíst. Jen je to pro ně hodně drahé. Začínají se otevírat supermarkety západního stylu, i když v menších městech existují stále jen socialistické samoobsluhy, případně tržnice. Většina těchto potravinářských obchodů však má společné dvě věci: prodávají v nich otrávené prodavačky a nepřirozeně vysoké procento zboží tvoří alkohol, hlavně samozřejmě ruské vodky-samohonky.

Církev

Kromě vodky je pro mě symbolem Ruska pravoslavná církev. Přestože v Rusku bylo 70 let hleděno na církve (a náboženství vůbec) s nehraným opovržením, patří dnes kostely, chrámy a kláštery k nejlépe udržovaným a nejlépe vypadajícím budovám. Nezadají si s křesťanskými svatostánky kdekoliv ve světě, ba je v lecčems ještě převyšují. Nádherné ikonové oltáře, baňaté bašně, dřevěné kostelíky a vousatí popové na mě působí stejně tajemně jako egyptské pyramidy nebo incké pevnosti. Asi je to tím, že to že přežily 70 let budování komunismu je tak trochu malý zázrak. Nebo mi to alespoň jako zázrak připadá.

Lidé

Přesto že se v Rusku leccos změnilo, jedno zůstává stále stejné – lidé. Na jednu stranu je to dobře, protože jejich dobromyslná povaha je skvělá a Rusové se k cizincům vůbec nechovají nepřátelsky, jak by se dalo usuzovat z naší historické zkušenosti. Taky je to ale špatně, protože dokud zůstane v lidech jejich představa že se o ně celý život bude někdo starat, že každý úspěch je už z principu podezřelý (všichni přece mají mít stejně, ne?) a že kdo nekrade okrádá svoji rodinu, Rusko se nikam nepohne ani přes sebevětší záchranné programy a podpůrné iniciativy. Hm, přeci jen máme s Ruskem něco společného: to stejné totiž platí i o naší maličké zemičce...

Zajímavá místa

Klikací mapa
Rusko Petrohrad Petrodvorec Puškin Novgorod Moskva BĚLORUSKO

Více se o Rusku můžete dozvědět z deníků a fotografií z těchto cest:

Pobaltí 1997

Cesta kolem světa 1998-9

  • Moskva se všemi svými místy jež po 70 let formovala podobu celého světa
 

Finance

Další ruská platidla

Náklady na cestování po Rusku v USD (7denní pobyt v roce 1997 a 6denní pobyt v roce 1998)

Položka Celkem Za den Pozn.
Doprava 147   vlaky Petrohrad-Praha, po okolí Petrohradu a MHD v Petrohradě
Strava 44,5 6,4  
Ubytování 66 9,4  
Vstupy 35    

Viz též náklady na CKS.

Příklady cen v USD

Položka Cena
žeton na MHD 0,3
levný hotel 8-10
vstupenka do Treťjakovské galerie 6
vstupenka do Kremlu 0,30
vstupenka do jednotlivých objektů v Kremlu 6-20
vstupenka do Erimitáže 10
vlak Moskva-Almaty 115
vlak Petrohrad-Novgorod 2
vlak Petrohrad-Tallin 10
chleba 0,5
pivo 0,8
kvas (ruský, mírně alkoholický blivajs) 0,3

 

Cestovní formality

Měl jsem to štěstí, že jsem ještě stihnul éru bezvízového styku ČR a Ruska. Teď už je však všechno jinak, protože 29. 5. 2000 byl bezvízový styk oboustranně zrušen a dostali jsme se tak na úroveň Zápaďáků. Bojovat s postsovětskou byrokracií je otrava, pokud ale budete vízum chtít, v drtivé většině případu si budete muset předplatit zájezd nebo mít pozvání. Další informace viz internetové stránky MZV ČR v odkazech.

Odkazy

český Internet

světový Internet

Joomla SEF URLs by Artio