Sýrie

  • Vytisknout

Navzdory rozsáhlosti syrské pouště je Sýrie překvapivě rozmanitá. Vlhký pobřežní pás s tabu bourajícími přístavy Latakija a Tartus je vystřídán syrským pohořím Ansarija, které postupně přechází ve vyschlé planiny a pouště...


Palmýra
reklama

Kvůli své vládě je Sýrie v podobné situaci jako byl východní blok před pádem železné opony. Lidé jsou vstřícní a příjemní, avšak země je na „Západě“ vnímána jako jedno velké teroristické hnízdo. Podobně to bylo v minulosti s námi. Podle západní propagandy byl u nás nedostatek jídla, ale přebytek špiónů a ten, kdo se nás přeci jen odvážil navštívit, byl už předem počítán mezi mrtvé. Všichni se pak divili, když je po návratu přinutil úmrtnostní statistiku vrátit zpět. Možná proto mám k Syřanům tak blízko. Díky své zkušenosti občana v minulosti stoprocentně „zlého“ státu chápu jejich pocity. Jednou větou řečeno: zatím jsem na Blízkém východě nepoznal příjemnější zemi.

Změny za 10 let

Při přejezdu z Turecka, Libanonu nebo Jordánska si nelze nevšimnout změny v materiální vyspělosti. Sýrie je však dobrý příklad toho, že majetek a peníze nejsou všechno. Hned na hranici s Libanonem, po nasednutí do prvního mikrobusu, jsme dostali pozvání domů. To je v Sýrii běžnější než běžné. A Syřané opravdu více než vykompenzují materiální omšelost své země v porovnání se sousedy, obzvlášť ve srovnání s relativně vyspělým Jordánskem. Během těch 10 let, jež dělí moje dvě návštěvy Sýrie (1992 a 2002), však došlo k velkému pokroku i v materiální oblasti. Dříve zoufale rozhrkaný vozový park je obnovený a dnes už téměř na úrovni jordánského, hlavní silnice postrádají ozdoby v podobě děr, výmolů a louží. Obchodně je však Sýrie stále uzavřená, takže zapomeňte na kokta kolu, mekáče a podobné výdobytky západní civilizace, kterých si jak v sousedním Libanonu tak v Jordánsku užívají z plna hrdla. Avšak jakmile se hranice otevřou, a tohle všechno do Sýrie vtrhne, nemám iluze. Syřané, dlouho nesmyslně omezovaní v tom co mají dělat, si určitě nenechají ujít možnost okusit zatracované „satanovo” zboží. Jedinou otázkou zůstává kdy k nim ten satan vtrhne.

Mírní Syřané

Otevřenost a vstřícnost Syřanů může byt pro nás, uzavřené Evropany, někdy až nepříjemná. Chyba je však na našem přijímači. Jsme zvyklí žít ve své ulitě, do níž oni najednou začnou dloubat. Pozvání na čaj, pokec nebo přespání jsou běžná a Syřanům vůbec neomezuje, že neznají náš jazyk. Muslimská tradice ctít hosta je silnější než případný ostych.

Syřané jsou jakýmisi arabskými gastarbeitery Středního východu. Hospodářské potíže země nutí mnoho lidí odcházet za výdělkem do zahraničí, kde často vykonávají méně kvalifikované práce. Samostatným fenoménem jsou Syřané pracující v Libanonu. Jelikož Libanon je Sýrií fakticky okupován (a považován ze její součást), mohou Syřané do Libanonu volněji než Libanonci do Sýrie. Libanonci by do chudší Sýrie pracovat nešli (vydělali by míň než doma), kdežto Syřanům se práce v daleko vyspělejším Libanonu vyplatí. Samozřejmě že tím berou práci Libanoncům, kteří tak vedle přítomnosti syrské armády mají (podle svého názoru) další důvod proč nemít Syřany příliš v lásce. Muslim, nemuslim, příslušnost k domovské zemi je důležitější než panarabská jednota, takže zdaleka neplatí, že by všichni muslimové v oblasti drželi při sobě.

Mezi baťůžkáři je pověstná syrská láce. Platilo to před deseti a lety a platí to stále, snad s výjimkou vstupů na některá turistická atraktivní místa, jež podražila na standardních 6 dolarů (což jsou v Sýrii velké peníze). Navíc je zde ještě jeden příjemný fakt – Sýrie není turistickou zemi, takže se v ní příliš nerozvinul ten vlezlý druh lidí, kteří se za turisty táhnou jako ocásek ve víře, že turista přeci jen rezignuje a dá jim vydělat. Většina pozvání je míněna upřímně, bez postranních úmyslů cokoliv prodat.

Z pobřeží do pouště

Navzdory rozsáhlosti syrské pouště je Sýrie překvapivě rozmanitá. Vlhký pobřežní pás s tabu bourajícími přístavy Latakija a Tartus je vystřídán syrským pohořím Ansarija, které postupně přechází ve vyschlé planiny a pouště. Pohoří je poseto kamennými křižáckými hrady, z nichž mohutný Kala'at al-Hosn, Evropanům známý jako Krak des Chevaliers, je nejlépe zachovaným křižáckým hradem na světě.

Klenotem mezi klenoty je určitě město Hama a jeho okolí. Jedinečný zavlažovací systém, tzv. norie, jenž v minulosti rozváděl vodu na políčka kolem města, je dnes už jen historickou atrakcí, i když určitě přitažlivou. Antická města, nebo vesničky, kde se stále ještě žije v tradičních domech tvaru včelího úlu jsou dalším plusem proč Hamu zvolit jako základnu pro výlety do okolí.

Když už zmiňuju antická města, neměl bych vynechat ani zajímavý fenomén tzv. „mrtvých“ měst. Na planinách jižně od města Halab, se nachází kolem 600 opuštěných míst, od izolovaných staveb, až po celá města, která jsou na své stáří 1500 let až výjimečně dochovaná. Jejich náhlé vylidnění mohla způsobit změna karavanních tras, dokázáno to však není.

Pokud člověk neuvidí Eufrat, respektive jeho vliv na přežití v horké poušti, nebude jeho obrázek o Sýrii úplný. Kde je voda, je i život. Podél Eufratu je i jen několikametrová terénní nerovnost rozdílem mezi životem a smrtí. Nechali jsme se vysadit v poušti u zřícenin Dura Europos, čnících přímo na Eufratem, kde jsme boj vegetace o život mohli sledovat v „přímém“ přenosu.

Ve výčtu zajímavých míst bych mohl pokračovat dlouho. Nezmínil jsem například takové stálice na syrském turistickém nebi jako pouštní oáza Palmýra, Staré město v Damašku nebo jedinečný amfiteátr v Bosře, ale o těch si přečtete v kterémkoliv průvodci, nebo i v mém deníku ze Sýrie.

Respekt

Sýrie jako země, kde jsou stále velmi ctěny tradiční muslimské pořádky, je velmi citlivá na jakékoliv kulturní „boty“, jichž jsou turisté schopni udělat víc než je zdrávo. Samozřejmostí je neodhalovat ze svého těla víc než je zdrávo, což platí i pro muže. Že by ženy neměly nosit krátké sukně, mít odhalené ruce a nebýt iniciativní ve styku s muži (což neplatí, pokud cestují samy – to je ale trochu jiný případ) je prostě fakt. Bohužel mnoho nadutých Evropanů povyšuje naše mravy na mravy univerzální a respekt k tradičním hodnotám považují za směšné zpátečnictví. Nezapomeňme, že to my jsme hosty, kteří přijeli dobrovolně. Proto bychom to měli být mi, kdo se přizpůsobí. Pokud budete tato jednoduchá pravidla dodržovat, stanete se miláčky Syřanů. A oni si naopak snadno získají zase vaše srdce.

Zajímavá místa

Klikací mapa
Sýrie Hama Krak des Chevaliers S'rudž (Sarouj) Afamia (Apamea) Mrtvá města Aleppo (Halab) Deir ez-Zor Dura Europos (Tell Salhije) Palmýra (Tadmor) Damašek Bosra JORDÁNSKO LIBANON TURECKO

Více se o Sýrii dozvíte z deníku a fotografií z cesty Blízký východ 2002:

  • jedinečná zavlažovací kola v Hamě
  • Kala'at al-Hosn (Krak des Chevaliers), nejlépe zachovalý křižácký hrad světa
  • ve vesničce S'rudž (Sarouj) se stále ještě žije v tradičních „včelích úlech“
  • římská Afamia (Apamea)
  • Mrtvá města al-Bara a Serdžíla (Serjilla) byla opuštěna před 15 stoletími, ale dodnes jsou nezvykle zachována
  • Halab (Aleppo), nejevropštější syrské město
  • malebný Deir ez-Zor na řece Eufrat
  • Tell Salhije (Tell Sallhiye, Dura Europos), ruiny kdysi velkého města na útesu nad Eufratem
  • oáza Palmýra, ztracený klenot uprostřed syrské pouště
  • Damašek s inspirujícími trhy, uličkami, mešitami a dýmkárnami
  • Bosra hostí nejlépe zachovalý římský amfiteátr na světě
 

Finance

Další syrská platidla

Náklady na cestování po Sýrii v USD (14denní pobyt v roce 2002)

Položka Celkem Za den Pozn.
Doprava 19,5    
Strava 35 2,7  
Ubytování 25,5 2  
Vstupy 39    
Internet     1/hod

Viz též náklady Blízký východ 2002.

Příklady cen v USD

Položka Cena
levné ubytování (noclehárna) 2-3
faláfel 0,2
kofta, šawarma 0,6
čerstvý ovocný džus 0,1-0,2
mezze 2
láhev araku 3
vstup do Umajadské mešity (Damašek) 1
vstup do Azemského paláce (Damašek) 8
vstup do Belova chrámu 8
vstup do hammamu 3-10
bus Palmýra-Damašek 4
bus Halab-Deir ez-Zor 2,6
CD se syrskou hudbou 1-2
diafilm Fuji Sensia 36/100 6
galabíja (tradiční košile) 4
pohled 0,2

Cestovní formality

Turistické vízum do Sýrie podražilo za posledních 10 let skoro na trojnásobek. Dnes stojí jeden vstup 1100,– Kč a vízum dostanete na syrském velvyslanectví v Praze do několika dnů. Platí se hotově na přepážce velvyslanectví. Na rozdíl od minulosti není možné získat syrské vízum v jordánském Ammánu. Když tedy pojedete ze Sýrie do Jordánska a zpět do Sýrie, musíte mít vízum na dva vstupy (2200,– Kč). Syrské vízum není možné získat ani v Libanonu, jelikož Sýrie považuje Libanon za svou součást, pročež v něm nemá diplomatické zastoupení. Další informace viz internetové stránky MZV ČR v odkazech.

Odkazy

český Internet

  • MZV ČR – konzulární informace Ministerstva zahraničních věci ČR

světový Internet

Joomla SEF URLs by Artio