Chcete-li zažít indiány v jejich přirozeném prostředí, jeďte do Bolívie. Nebudete muset do žádné rezervace ani na žádnou umělou túru za kmeny do pralesa. Stačí se jen procházet, dívat se a mít radost spolu s Bolívijci. Bolívie vám k tomu poskytne prostoru více než dost – celý milión kilometrů čtverečních...
Pisiga | ||
|
Poslední indiánská země
Indiánské kultury jsou dnes na jihoamerickém kontinentě již jen stínem svého původního rozšíření, vpád „pokrokové“ evropské civilizace udělala své. Některé kultury vůbec nepřežily konverzi na „vyspělejší“ křesťanství. Ty přeživší jsou dnes rozpolceným rozhraním dvou světů, jako všechny ostatní kultury, jež jsme vyrušili z jejich klidu a vnutili jim naše hodnoty. Mezi kultury, které přežily patří i Kečuánci (potomci Inků) a Aymarové v dnešní Bolívii. Bolívie je jedinou zemi Jižní Ameriky, kde je většina obyvatelstva indiánského původu.
Že je Bolívie stále zemí indiánskou poznáte na každém kroku, v každé vesničce, městečku či městu. Pokud v chilském Santiagu spatříte indiány maximálně na reklamách a v peruánské Limě si všimnete, že lidé mají indiánské rysy, ač jsou jinak oblečeni zcela evropsky, pak v bolívijském La Pazu se ocitnete přímo uprostřed kečuánsko-aymarské kultury. Indiánky v buřinkách nebo kloboucích pobíhají se svými pestrobarevnými vaky po ulicích, prodávají lamí či alpačí svetry a obchodní „transakce“ jim každou chvíli posvětí zvuk zampoňi (Panova flétna) přicházející zpoza nejbližšího rohu... V tom je Bolívie jedinečná.
Drsný život na Altiplanu
Můžeme se zeptat čím to, že právě Bolívie si uchovala mnoho se své indiánské kultury. Odpovědí by mohl být letmý pohled na mapu dnešního území Bolívie. Velkou část zabírá náhorní planina Altiplano, jejíž obydlená nadmořská výška se pohybuje od 2500 do 5000 m. n. m. Tato krásná, avšak málo úrodná planina je po staletí domovem lidí, kteří se pro přežití museli přizpůsobit nepříznivým přírodním podmínkám – nízké teploty, nižší hustota vzduchu, silné slunce. Proto je nezlomil ani vpád Španělů, jež velkou měrou přispěli k bouřlivosti post-kolumbovské historie této části Jižní Ameriky.
Život na Altiplanu je opravdu drsný, jak jsme se přesvědčili například ve vesničkách té nejodlehlejší části Bolívie sevřené na jihozápadě mezi Chile a Argentinou. Hlavní obživou jsou stáda lam, pro své mnohostranné využití Bolívijci velmi ceněné. Čarokrásné laguny, zasněžené vrcholky hor, kaňony, kamenné hrady jsou pro nás jedinečnou, pro ně však tou nejvšednější podívanou. Na rozdíl od nás, kteří za pár dní tato místa opustíme, v nich musí přežít celý život.
Na Altiplanu najdete nejvýše položené město světa – Potosí, 4090 m. n. m – a také nejvýše položené hlavní město světa – La Paz, 4000 m. n. m. Samotný La Paz je „roztažen“ od nadmořské výšky 3600, kde je vlastní centrum, až po 4000 metrů okrajové čtvrti El Alto. Podle horolezeckých příruček bychom cestu z centra do El Alto správně měli absolvovat postupně a aklimatizovat se. Bolívijci však jezdí sem a tam a pokud by znali ony evropské příručky, asi by je považovali jen za podařený chiste (vtip). A jen tak mimochodem se dívají na 6402 metrů vysoký vrchol Illimani, tyčící se na horizontu za městem.
Amazonie
Na opačném konci stupnice extrémů, jež můžete v Bolívii zažít, se nachází Amazonie. Horká, vlhká, živá, blátivá, zkrátka nespoutaná a ne méně náročná na život než Altiplano.
Už jen přechod mezi těmito dvěma oblastmi může být extrémní, jak jsme se přesvědčili při cestě z 4000metrového La Pazu na Altiplanu přes Coroico do amazonského Rurrenabaque v nadmořské výšce jen nějakých 250 m. Silnice (jak honosný to název pro tuhle zablácenou „spáru“ z hor do džungle, zhusta častovanou titulem nejnebezpečnější na světě) se nejprve klikatí po okraji chladem rozpukaných skalních převisů, desítky metrů vysoko nad divokými údolími, aby postupně sestoupila do vlhké náruče bahnivé Amazonie. Nikdo vám nemusí říkat, že klesáte. To poznáte sami, jak jste nuceni postupně odkládat všechny ty vrstvy oblečení, jež vás v La Pazu chránili před zimou, až se najednou ocitnete jen v tričku a stále je vám vedro.
V Amazonii plyne život jinak než na Altiplanu. Lidé jakoby roztáli. Zdají se přívětivější a otevřenější. Přeci jen nemusí čelit až tak extrémním podmínkám, i když i Amazonie si žádá své. Stále je však možné vypomáhat si tím, co přináší džungle. Vodní liána uňa de gato zažene žízeň, šťáva ze stromu bako nahradí mléko, chininovník pomůže proti malárii, propolis ze stromů mumure zahojí rány, palmové listy (dnes už však spíše plech) a tvrdé dřevo stromu copa poslouží k obydlí.
Největším problémem se dnes zdá všudypřítomná těžba dřeva a také necitlivé chování samotných domorodců. Ti dnes mají jen velmi omezené možnosti obživy. Proto dávají, zcela přirozeně, přednost svým životům (prostřednictvím malých políček) před přežitím džungle (její vypalování právě pro vznik políček).
Dědictví Inků a jejich předků
Nesmazatelné stopy zanechali v dějinách dnešní Bolívie Inkové, velmi schopní vládcové And. Ke snadné porážce Španěly v 16. století paradoxně přispěla jejich vyspělá hierarchická společnost. Španělům stačilo odstranit nejdůležitější články této hierarchie a celá říše, dosud zvyklá plnit příkazy Inky, zosobnění boha na zemi, se rozpadla.
Co dnes zbylo po Incích? Především jazyk. V Bolívii se sice domluvíte španělsky (anglicky ani slovo, jak je v Jižní Americe zvykem), avšak velká část Bolívijců mluví kečuánsky, jenž byl oficiálním jazykem Inků, a také aymarsky, předinckým jazykem Aymarů.
Centrum Inků bylo město Cusco v dnešním Peru. Území dnešní Bolívie bylo jakousi okrajovou zónou jejich rozlehlé říše Tahuantisuyo. Incké pozůstatky lze spatřit především v okolí jezera Titicaca, kde se podle indiánských legend narodilo samotné slunce, nejvyšší z božských entit této oblasti. K průzkumu inckých ruin je jako stvořen Sluneční ostrov (Isla del Sol) v jezeře, přímo na hranici s Peru.
Když už se zmiňuji předkolumbovské architektonické památky, není možné vynechat tajemné Tiwanaku, snad město, snad rituální sídlo, jehož sláva trvala od 5. století př. n. l. až do 12. století n. l. Dnes leží zhruba na polovině cesty mezi La Pazem a jezerem Titicaca, původně však jezero sahalo až k jeho branám.
Pokud budete v Bolívii alespoň měsíc, máte velkou šanci setkat se s indiánským dědictví v podobě nějaké velké slavnosti. Nejznámější je fantaskních masek plná Diablada v městě Oruro, ale podobných fiest (oslav) jsou po celé Bolívii každoročně desítky.
Přirozený domov indiánů
Chcete-li zažít indiány v jejich přirozeném prostředí, jeďte do Bolívie. Nebudete muset do žádné rezervace ani na žádnou umělou túru za kmeny do pralesa. Stačí se jen procházet, dívat se a mít radost spolu s Bolívijci. Bolívie vám k tomu poskytne prostoru více než dost – celý milión kilometrů čtverečních.
PS: V průvodcích se dočtete, že se v Bolívii hodně krade. Na rozdíl od sousedního Peru to není pravda, alespoň pokud nepatříte mezi turisty, kteří dávají okatě na odiv svou ekonomickou převahu (takoví mají ale problémy všude, i u nás). Peruánci o Bolívijcích dokonce říkají, že jsou naivní. Možná. Určitě jsou ale srdeční a snaží se být nápomocní. Strávili jsme desítky hodin cestováním, kdy byl náš batoh na střeše busu, mimo naše oči a kontrolu, spoustu nocí v levných ubytovnách a nic. Tedy... o nic jsme nepřišli.
Zajímavá místa
Klikací mapa |
Více se o Bolívii můžete dozvědět z deníku a fotografií z mé cesty kolem světa 1998-9:
- Oruro – vstupní brána na Altiplano
- Uyuni – studené městečko uprostřed Altiplana
- jihozápadní Altiplano – pustá, drsná, ale nádherná poušť ve výšce 3500 až 5000 m. n. m – Salar de Uyuni, Isla de Pescadores, laguny s plameňáky, sopky, kamenná údolí
- Potosí – „stříbrné“ město, jež kdysi plnilo pokladnice celé španělské říše, nejvýše položené velkoměsto světa
- Sucre – hlavní město Bolívie (spolu s La Pazem), také jedno z nejhezčích měst Bolívie
- Tarabuco – živý indiánský trh, asi nejbarevnější (a nejspíš i nejturističtější) v Bolívii
- La Paz – hlavní město Bolívie (spolu se Sucre), nejvýše položené hlavní město světa, nejvíce indiánské hlavní město Jižní Ameriky
- Tiwanaku – tajemné opuštěné město, které dříve stálo na břehu jezera Titicaca
- silnice La Paz - Rurrenabaque – ač jde o „pouhou“ pozemní komunikaci, je sama o sobě zážitkem, snad nejkrkolomnější silnice, po jaké jsem kdy jel
- Rurrenabaque– vesnička v amazonské džungli, základna pro túry do džungle
- Amazonská džungle – vlhká, blátivá, ale nádherná - vhodná spíše pro poznávání úžasně rozmanité amazonské flóry
- Amazonská pampa – stejně vlhká a blátivá jako džungle, jen v ní uvidíte víc zvířat (krokodýli, želvy, pirani, opice, lenochodi atd.)
- jezero Titicaca – posvátné jezero Aymarů a Kečuánců, správní městečko Copacabana, ostrov Isla del Sol s ruinami starých inckých paláců
Finance
Další bolívijská platidla |
Náklady na cestování po Bolívii v USD (27denní pobyt v roce 1999)
Položka | Celkem | Za den | Pozn. |
Doprava | 205 | ||
Strava | 71 | 2,7 | |
Ubytování | 58 | 2,2 | |
Internet | 1/hod |
Viz též náklady na CKS.
Příklady cen v USD
Položka | Cena |
levné ubytování | 2,5-3,5 |
jídlo v levné jídelně nebo na ulici | 0,75-1 |
vstup do Tiwanaku | 2,6 |
vstup do Casa Moneda v Potosí | 3,5 |
bus Uyuni-Potosí | 4,4 |
bus Potosí-Sucre | 2,6 |
bus Sucre-La Paz | 8,8 |
bus La Paz-Rurre | 8,8 |
4denní túra džípem po poušti jihozápadního Altiplana (vše v ceně) | 70 |
5denní túra v džungli ($20/den) a pampě ($25/den) | 115 |
lamí svetr | 10 |
diapozitivní film Fuji 100/36 | 8 |
CD s tradiční hudbou | 15 |
Cestovní formality
S platností od 1. 10. 2003 zrušila Bolívie vízovou povinnost pro turisty z ČR. Délka bezvízového pobytu nesmí přesáhnout 90 dní a při vstupu musí být pas platný ještě alespoň 6 měsíců. Před tímto krokem chtěli Bolívijci, jako snad všechny země Jižní Ameriky, vidět při udělování víza zpáteční letenku. Sehnat vízum bylo jednodušší přímo na jihoamerickém kontinentě, např. v chilském Santiagu jsem jej dostal za 30 minut, bez jediného dalšího požadavku (kromě USD 35). Další informace, včetně kontaktů na nejbližší bolívijský konzulát (Vídeň), viz internetové stránky MZV ČR v odkazech.
Odkazy
český Internet
- Bolivia 2004 – fotografie
- Bolívie, Peru a Brazílie – jednoduchý, ale pěkně udělaný cestopis s fotografiemi
- Epes Rádec – Peru a Bolívie 2012 – deník plus tipy na cestování po Peru a Bolívii
- Fotoreportáž – Chile, Bolívie, Argentina
- Hasta la vista – třítýdenní cesta Peru a Bolívii 1999
- MZV ČR – konzulární informace Ministerstva zahraničních věci ČR.
- Peru, Bolívie 2001
- V Bolívii na kole – jak projet Bolívii na kole
světový Internet
- Bolivia.com – el portal para todos los bolivianos – portál se zprávami a odkazy o Bolívii
- Bolivia Web – bohatý rozcestník na všemožné stránky o Bolívii
- CIA World Factbook – podrobný přehled encyklopedických informací
- Lonely Planet – bolívijská stránka největšího nezávislého vydavatele cestovatelských průvodců
- Virtual Tourist – Bolivia – tematicky uspořádané odkazy na stránky o Bolívii