Náklady

Původní rozpočet byl nějakých $6470, ve skutečnosti jsem utratil $7495. To jsem se moc netrefil, že? No jak se to vezme. Na jednu stranu jsem utratil hrozně moc, ale na druhou zase až překvapivě málo. Pokud jste sledovali moje zprávy z cesty možná jste si všimli, že jsem do tabulky s náklady...

„Kolik asi tak stojí taková cesta kolem světa?“

jsem se ptal před několika lety, když jsem začal plánovat svoji cestu kolem světa. Odpověď jsem však neznal ani těsně před odjezdem, i když jsem měl celkem podrobný předběžný rozpočet. Zpracoval jsem jej sice na základě obrovského množství informací, ty však byly různě staré, takže jsem se mohl stejně tak skvěle trefit jako být úplně vedle.

Jak jsem dopadl?

Střih, přenesli jsme se o rok dopředu a cesta kolem světa už je za mnou. Moje vnitřní nejistota z neznáma je pryč – už vím jak všechno dopadlo a že nemůžu nic zkazit, ale zároveň ani vylepšit. V mysli mám obraz světa tak jak vypadal v uplynulém roce, i když v tomto okamžiku už může být všechno úplně jinak. Vyvstalo přede mnou mnohem více otázek než jsem našel odpovědí, ale alespoň na jednu už odpověď znám: „Kolik asi tak stojí taková cesta kolem světa?“. Odpověď:

$7495 (při tehdejším kursu 34 Kč za dolar je to asi 255 000 Kč)

Podrobná tabulka (v dolarech) vypadá takto:

Poznámky v tabulce:
[1] včetně letenky Dhaka-Bangkok ($271)
[2] včetně lodního lístku Georgetown-Medan ($26)
[3] včetně letenky Kupang-Darwin ($180)
[4] bez letenky Melbourne-Papeete
[5] včetně letenky Melbourne-Papeete-Santiago ($873)
[6] včetně letenky Lima-Praha ($271)
[7] dopočet do 324 dní (celková délka cest) tvoří dny strávené na cestě z Prahy do Moskvy a z Limy do Prahy

Srovnáním této tabulky a tabulek poslaných z cesty zjistíte, že některá čísla nesedí. Ano, je to tak – nesedí o 134 dolarů, což je částka o kterou mi odlehčilo vyvolání některých filmů přímo na cestě (abych je mohl bezpečně poslat poštou). Mezi cestovní náklady je samozřejmě započítávat nebudu, protože to bych pak musel připočítat i těch dalších několik desítek tisíc které ještě budu muset vydat na vyvolání a zarámečkování diapozitivů a udělání těch nejlepších fotek na papír.

Z čeho se skládal můj rozpočet?

Původní rozpočet byl nějakých $6470, ve skutečnosti jsem utratil $7495. To jsem se moc netrefil, že? No jak se to vezme. Na jednu stranu jsem utratil hrozně moc, ale na druhou zase až překvapivě málo. Pokud jste sledovali moje zprávy z cesty možná jste si všimli, že jsem do tabulky s náklady vždycky zamontoval nějaký podivný sloupeček MEZISOUČET (stejný je i v tabulce nahoře). Jeho účel je jediný: oddělit nezbytné náklady od zbytných. K nezbytným nákladům samozřejmě patří takové maličkosti jako doprava, ubytování, strava, ale taky vstupy (když už někde jsem, tak se přece nevrátím aniž bych viděl to za čím jsem přijel). K nákladům zbytným (tedy těm jejichž výše silně závisí na individuálních zájmech cestovatele) jsem přiřadil suvenýry, vybavení (opravy věcí, filmy apod.) a ostatní (Internet, poštovné, telefony apod.). Nezbytným nákladům se nikdo nevyhne (s možnými odchylkami na téma jak dobře budu bydlet, jak luxusně cestovat a co budu jist), zato výše zbytných nákladů může u někoho teoreticky být i nulová a přesto ten člověk v pohodě přežije a přiveze si spoustu zážitků.

Když přestanu teoretizovat a vrátím se zpátky k mým nákladů, uvidím, že

• „nezbytně“ jsem utratil    $5140 (asi 174 900 Kč)
• „zbytně“ jsem utratil    $2355 (asi 80 100 Kč)
• celkem jsem tedy utratil    $7495 (asi 255 000 Kč)

Do původního rozpočtu jsem zahrnul jen náklady které jsem dokázal alespoň předběžně odhadnout, tj. právě dopravu, ubytko, jídlo a taky vstupné (vstupné jsem sice předtím dal do jedné kolonky se suvenýry, ty ale v době mého odjezdu přispívaly nula korunami, protože jsem samozřejmě neměl ponětí kde, co a za kolik koupím, takže jsem nakonec suvenýry úplně oddělil), zkrátka právě jen nezbytné náklady. To co leželo někde v mlze neurčitelna byly všechno náklady zbytné – filmy, Internetem, případné dovybavování opotřebovaných věcí, poštovné atd.

Utratil jsem hodně nebo málo?

Konečná částka $7495 vypadá že jsme utratil více než plánovaných $6470. Je to pravda, avšak se dvěma „ale“:

• celý původní rozpočet $6470 bylo určen jen na nezbytné náklady, za které jsem ale ve skutečnosti utratil jen $5140
• cesta měla trvat 285 dní, ale vrátil jsem se až po 324 dnech, což by (zjednodušeně řečeno) mělo znamenat i proporcionálně vyšší náklady, tedy $7355

Nejlevnějším světadílem byla bezesporu Asie a v ní zase indický subkontinent a i části Indonésie. Levné země jsou příjemné na peněženku, ale ta výhoda není „zadarmo“ a přirozeně se musí někde vykompenzovat. V tomto případ je to úroveň služeb. V Indii je sice úžasně levná doprava, ale taky dost nepohodlná a pro ty co na ni nejsou zvyklý asi i hrůzostrašná (člověk samozřejmě může jet pohodlněji, to už ale není tak levné). V Bangladéši je zase snad nejlevnější jídlo na světě, ale hygienická úroveň je často na úrovni kupy hnoje. Tak bych mohl pokračovat dál a dál (a v deníku i pokračuju)...

Trochu mě překvapila Jižní Amerika, kterou jsem si představoval levnější. Pokud beru cenovou úroveň v Asii, tak Chile je hodně drahé (dražší než u nás), ale úroveň služeb je docela dobrá. Bolívie je celkem levná, ale to co člověk dostane (např. většinou studenou sprchu, v zemi, kde velká část je 3-4000 metrů nad mořem a teploty v noci jsou kolem 0 stupňů) je dražší než co za stejný bordel zaplatí ve většině Asie. Peru je o trochu dražší než Bolívie, ale člověk se musí připravit na případné vedlejší náklady – to když mu nějaký zloděj odlehčí od vybavení. Zlodějů je v Peru opravdu hodně a mě tímhle způsobem úspěšně „zvedly“ náklady asi o 7000 korun, když mi ukradli peněženku a jeden z objektivů od foťáku.

Co z toho vyplývá?

Hlavní zpráva je jasná: silně jsem podcenil zbytné náklady, které se nakonec na celkových nákladech podíleli skoro třetinou (přes 31 %)!

• hodně jsem přecenil trvanlivost svého vybavení. Deset měsíců je přeci jen deset měsíců a za tu dobu zůstal bez opravy jen můj velký batoh. Řadu věcí jsem musel úplně vyhodit a pořídit si nové (trička, košile, kalhoty) a zbytek alespoň opravit (malý batůžek, boty). Přesně jsem to zatím nevyčísli, ale určitě to bylo několik desítek dolarů.
• před odjezdem se mi zdála neodhadnutelná částka kterou utratím za filmy. Co jsem měl udělat (a příště už to udělám) bylo určit si kolik jich vyfotím třeba za měsíc a z toho vycházet. Nejspíš bych se i stejně dostal přes, ale ten rozdíl by nebyl tak propastný jako teď – celých $620, které jsem utratil za 141 filmů.
• úplně mimo byly výdaje na Internet. Tam jsem nemohl určit vůbec nic, ale jelikož jsem chtěl udržovat kontakt jak nejvíc to jen šlo, nemohl jsem se moc omezovat. Nakonec mě Internet stál $204.
• myslím si že nepatřím mezi „nakupující“ turisty, jenže když člověk projede 15 nebo 16 zemí, tak i pokud si z každé chce přivézt jen jednu věc na památku, je to půlka batohu. Věci se mi začaly hromadit a nešlo už jinak než je poslat. Netroufám si odhadnout jak bych býval dopadl kdybych to neudělal, protože ty 4 balíky měly dohromady asi 18 kilo (můj batoh před odletem z Limy kolem 20). Přišly na $178.

Co z toho všeho vyplývá? Že kdybych býval nefotil, „neinternetil“ a „nebalíkoval“, měl bych na cestu o $1000 víc. Pak bych přijel zpátky a za rok bych si pamatoval už jen polovinu, za dva roky čtvrtinu a za pět let nula celá nic. Takhle i když řadu věcí zapomenu, nemusím se bát že by se ztratily, protože mám deník, zprávy z cesty a tisíce fotek. A to za ten rozdíl stojí, ne?