Austrálie

Život Austrálců byl po staletí založen na nedestruktivním soužití s přírodou, od které si brali jen tolik co potřebovali a zpět dávali vše co nepotřebovali. Vždy když něco přírodě vzali, ať už pro svou obživu, zábavu, či čistý zájem, poděkovali jí za to a pokud to bylo možné, po použití ji zase vše vrátili...


Sydney
reklama

Mezi Asií a Evropou

Austrálie leží mezi Asií a Evropu. Že je to nesmysl? Zeměpisně možná ano, ale kulturně se mi toto tvrzení osobně zdá celkem výstižná. Alespoň co se týká Austrálie moderní, Austrálie bělošské. Austrálie domorodá je kulturně trochu jinde. Vlastně je úplně jinde než zbytek světa...

Ukradená Austrálie

Tzv. moderní dějiny Austrálie začínají počátkem 17. století s prvními zprávami evropských mořeplavců o „nové“ zemi na jihu (odtud latinský název Terra Australis). Tato nová země je nejprve použita jako pravděpodobně největší věznice na světě, kam jsou vyváženi zločince a jiní odsouzenci. Teprve později je shledána jako obyvatelná a stává se z ní kolonie britské koruny. Je jaksi jedno, že už je po staletí obydlená, je jedno, že je vlastně ukradena původním obyvatelů. O to se nikdo nezajímá. Evropané jsou ekonomicky vyspělejší a silově mocnější, než zdánlivě primitivní a snadno se poddávající domorodci. Začíná konflikt, který se v Austrálii táhne až do dnešních dnů.

Běloši, doživotní návštěvníci

Po přistání v Darwinu jsem od Australanů očekával přivítání v evropsky chladném, odosobněném stylu. Vždyť nejsou nic jiného, než jen trochu izolovaní Evropané, říkal jsem si. Jaký to však byl omyl! Čím Australané překvapili? Srdečností, otevřeností, pohodou, zájmem. Nejde o žádné studené čumáky jako jsme my v Evropě, ale veselé, možná i trochu bezstarostné lidičky, kteří si svou zemi udržují čistou, zelenou a upravenou.

Svět a svou roli v něm však berou vážně a často jsou ochotni zapojit se i do řešení problému, které jsou od nich daleko a nemají s nimi nic společného. Oni si to však nemyslí, o čemž svědčí například jejich účast v obou světových válkách, rozpoutaných ve vzdálené Evropě, kde umírali za naši hloupost a naši aroganci.

Každá strana má však dvě mince, což se týká i bělochů na australském kontinentě. Víte-li o jejich mezinárodní solidaritě, hodně vás překvapí, možná i šokují, historická fakta o jejich vztahu k domorodému obyvatelstvu. Ještě v polovině 20. století bylo běžnou praxí oddělování domorodých dětí od rodin, jejich sterilizace a převýchova, aby se domorodé, tzv. primitivní, obyvatelstvo příliš nemnožilo, ba naopak co nejvíce se přibližovalo obrazu jejich pánů bílé kůže.

Tato praxe je dnes již minulostí, vztahy mezi oběma etniky jsou však vážně narušeny. Australské vlády se snaží konání svých předků odčinit vracením půdy domorodcům a vytvářením vhodných podmínek pro rozvíjení domorodé kultury, ze strany australských občanů se však jejich iniciativy nesetkávají s kladnou odezvou. Proč? Proč běžný Australan necítí potřebu vyrovnat se se svou minulostí? Především proto, že si nechce přiznat, že je vlastně vetřelec, a že někdo, kdo se dnes povaluje po australských ulicích, opíjí alkoholem a páchá kriminální činy, jak jsou domorodci většinou vnímáni, má také právo na svůj vlastní život a svou vlastní kulturu.

Domorodci jsou pro bíle Australany jen poflakující se lenoši, kteří cucají peníze ze státní podpory. Na první pohled je to opravdu tak. Pokud uvidíte v ulicích australských měst domorodce, s velkou pravděpodobností se s názory bílých Australanů ztotožníte. Je to ale opravdu tak? Mají bílí Australane vůbec zájem zjistit kořeny chování domorodců? A co by zjistili, kdyby se o to pokusili?

Austrálci, domorodí Australané

Zjistili by, že existují dvě skupiny domorodců. Jedna kterou potkávají na ulicích a druhá, kterou pravděpodobně nikdy nepotkají. Jedna, která se nachází na rozhraní dvou světů, tápe, ale nedokáže najít své místo a druhá, která žije tradičním životem daleko od vlivu svých bílých spoluobčanů. Jedna, která už ztratila schopnosti a zapomněla hodnoty své kultury a druhá, která si tyto hodnoty chrání, protože ví, že bílý člověk by je ve svém tažení za rozšíření jediného „správného“ způsobu života bez respektu převálcoval silou.

Život Austrálců byl po staletí založen na nedestruktivním soužití s přírodou, od které si brali jen tolik co potřebovali a zpět dávali vše co nepotřebovali. Vždy když něco přírodě vzali, ať už pro svou obživu, zábavu, či čistý zájem, poděkovali jí za to a pokud to bylo možné, po použití ji zase vše vrátili. Věřili, že jejich životy nejsou náhodné, ale každá bytost, ba i rostlina, má své poslání, po jehož splnění opustí své dočasné tělo a nalezne si tělo nové. Systém dosti blízký koloběhu znovuzrození v buddhismu nebo hinduismu.

Dnes stále ještě žijí Austrálci, kteří tyto tradice udržují, ale s velkou pravděpodobností mezi ně nepatří ti, co už nahlédli do „bílého“ světa, zjistili že mu nerozumí a on nerozumí jim, ale nebyli dostatečně silní, aby se od něj dokázali odpoutat a uvědomit si svou přirozenost a své místo pod sluncem. Mezi tyto opravdové Austrálce ale nemáme moc šancí se dostat. Nedůvěřují nám. Právem. Nedůvěřují těm, kteří je po staletí přesvědčovali, že jejich kultura je primitivní a zavrženíhodná, čímž zcela podlomili identitu a hrdost většiny domorodců na svůj původ. Dnes už i bílí Australané zjišťují, že domorodá kultura není primitivní, ale jen hodně odlišná. Zatím sice jen v rovině komerční využitelnosti, protože svět začíná fascinující kulturu Austrálců pomalu objevovat. Snad je to předzvěst pochopení hlubšího.

Rozmanitost země Oz

V Austrálii si často budete připadat jako v zemi Oz. Toto jméno sice nemá původ v Alenčině kouzelné zemi Oz, nýbrž v anglické výslovnosti jména Austrálie [ostrelija], ale dokonale vystihuje jak Austrálie na cizince působí. Cesta napříč zemí Oz vás dovede z tropického severu přes horký, ale suchý střed až na mírný, evropský jih.

Tropické pralesy severního Queenslandu a Northern Territory, plné rozmanité flóry a fauny z vás dostanou i tu poslední kapku potu.

V pouštích Rudého středu a Západní Austrálie se nevyhnete oblakům rudého prachu a bude vás fascinovat opuštěnost, klidnost a krása pouštní krajiny, protkané skalami, pohořími a kaňony. Právě v této oblasti se nachází většina půdy navrácené domorodcům. Nám se může zdát, že tím australské vlády Austrálcům prokázaly medvědí službu. Opak je pravdou: odlehlé oblasti jsou pro domorodce přirozeným útočištěm a někde v těchto nekonečných končinách putují pouští praví Austrálci.

V nejhustěji obydlené oblasti Austrálie, jihovýchodních státech New South Wales a Victoria se budete občas cítit jako doma. Vinice ve vlnité krajině, listnaté lesy, evropská města, opuštěná pobřeží připomínající pobřeží britské či irské. Jen vzdálenosti jsou daleko větší a hustota zalidnění přeci jen menší.

To vše vám nabídne kouzelná země Oz. Stačí jen mít otevřené oči a srdce, dostat se za „povinné“ atrakce a snažit se proniknout pod povrch. Na Austrálii je fascinující to, že u i jen tento povrch je nezapomenutelný. Co se skrývá hlouběji však už objevíte pouze sami.

Zajímavá místa

Klikací mapa
Austrálie Darwin NP Kakadu Alice Springs NP Uluru a Kata Tjuta NP Watarrka Coober Pedy a okolí Adelaide Sydney Canberra Echuca Ballarat NP Grampians Melbourne

Více se o Austrálii dozvíte z deníku a fotografií z mé cesty kolem světa 1998-9:

Northern Territory

South Australia

New South Wales

ACT (Australian Capital Territory)

Victoria

Finance

Další australská platidla

Náklady na cestování po Austrálii v USD (33denní pobyt v roce 1999)

Položka Celkem Za den Pozn.
Doprava 679    
Strava 97 2,3  
Ubytování 299 7  
Vstupy 68    
Internet     1,3-5/hod

Viz též náklady na CKS.

Příklady cen v USD

Položka Cena
levné ubytování (noclehárna) 7,5-12
strava ze supermarketu 2,5/den
vstup do NP Uluru-Kata Tjuta 9,5
vstup do NP Kakadu 9,5
vstup do telegrafní stanice v Alice Springs 2,5
vstup na Sydney Harbor Bridge 1,3
vstup na Stadium Australia 6,3
vstup do historického přístavu v Echuce + projížďka lodí 9
vstup do skanzenu Sovereign Hill v Ballaratu 11
Greyhound Aussi Pass na 7000 km autobusem 295
trajekt Sydney Circular Quai - Manly 2,5
jízda metrem v rámci centra Sydney 1
diapozitivní film Fuji 36/100 5,7
baterie do fotoaparátu (zrcadlovka) 15,8
noviny 0,65
7 kg balík do Čech 59
CD s tradiční hudbou 18,5

Cestovní formality

Češi potřebují do Austrálie vízum. Od 1. 7. 2004 zavedla Austrálie pro občany ČR možnost žádat o víza elektronickou cestou. Více informací najdete na stránce australského Department of Immigration and Multicultural and Indigenous Affairs.

Stále je však možné žádat klasickou cestou u australského velvyslanectví ve Vídni. Austrálie, jako ekonomicky vyspělá země, má propracované imigrační zákony a procedury a kromě obligátního pasu budete k získání víza potřebovat potvrzení o výši platu, potvrzení, že na cestu do Austrálie dostáváte dovolenou a zaměstnavatel vás po návratu zaměstná, výpis z účtu a v neposlední musíte vyplnit obsáhlý dotazník. Ani tak však není udělení víza zdaleka jisté, v úspěšnosti kandidátů na vízum jsem nevypozoroval žádné zákonitosti. Sám však musím říct, že mám s australským velvyslanectvím jen dobré zkušenosti a po splnění všech výše uvedených podmínek jsem vízum z Vídně dostal během asi tří týdnů a ještě jsem si na dálku vykorespondoval jeho změnu. Více informací na http://www.australian-embassy.at.

Další informace viz internetové stránky MZV ČR v odkazech.

Odkazy

český Internet

světový Internet