Jordánsko

Ano, pouště si opravdu užijete. Ať se v Jordánsku vrtnete kamkoliv, téměř vždy na vás odněkud vykoukne. S výjimkou Ammánu jsou jordánská města malá, takže před ní prostě neutečete. A ani to nemá smysl, protože Jordánskou je poušť a poušť je Jordánsko...

Další fotografie

reklama

Při pohledu na mapu je oblast Jordánska zoufale prázdná. Nebo také plná, podle toho kam ve svém životě zařadíte písečné pláně, duny, skály, hory a vádí – vyschlá koryta řek. Ač je v porovnání se svými sousedy poměrně stabilní a prosperující zemí, turisté se mu v posledních letech vyhýbají. Příčinou jsou právě sousední země. I když ty jsou po, pravdě řečeno, až na druhém místě. Na prvním místě v odhánění návštěvníků se umístila hysterická media, která pro zvýšení sledovanosti udělají velblouda z každého uprdnutí dřív, než si jordánský trhovec dvakrát potáhne z vodní dýmky. Přestože v sousední Sýrii vládne těžká diktatura a Izrael, Palestinská území a Irák se zmítají v těžko řešitelných problémech, Jordánsko je tím vším dotčeno jen zprostředkovaně. Co je špatná zpráva pro Jordánce, je dobrá zpráva pro milovníky tichých zemí bez turistů. Jeďte do Jordánska teď, dokud je téměř prázdné. Až se situace na Blízkém východě zlepší – a věřím, že to bude co nejdříve –, začne turistů rychle přibývat, protože jeho pohostinní obyvatelé nedají našim srdcím moc velkou šanci se bránit…

Beduíni

Jordánsko je beduínská země, na první pohled to však nepoznáte. Spousta Beduínů se již zapojila do nekočovného městského života a do pouště se příliš nevracejí. Na cestě Jordánskem proto potkáte daleko víc Beduínu než budete sto poznat. Beduíni jsou velmi pohostinní, což je ostatně vlastnost daná všem lidem z Arábie. V oblasti vádí Ram jsme navštívili beduínskou rodinu, která sice ještě kočuje, ale vlastní už džíp, jenž používají jednak pro přesuny a také pro prodej a nákup základních potřeb. Na rozdíl od mnoha dalších ještě odolávají a zůstávají v poušti. Ani se jim nedivím, protože „poušť je milión hvězdičkový hotel“, jak nám řekl jiný Beduín – Ibrahím –, jenž vozí lidi na velbloudech po skalním městě Petra.

Petra

Ibrahím názorně předvedl beduínskou pohostinnost – pozval nás na čaj, přestože jsme si od něj velblouda nevzali. Možná tiše doufal, že další den už názor změníme, ale o tom nemá smysl spekulovat. Snaze jeho a jeho kamarádů se ani nelze příliš divit – počet turistů v Petře po září 2001 poklesl na pouhých deset procent. A to je Petra jednoznačně jordánskou atrakcí číslo jedna!

Kdo jednou prošel sikem – vstupním kaňonem vedoucím z obyčejného světa do světa pohádkových skalních chrámů –, zůstane už navždy poznamenán. A možná se i znovu vrátí jako já. Oranžové, žluté, červené, bílé, šedé a dokonce i duhové skály se nedají zapomenout samy o sobě, natož když z nich bylo vytesáno tak monumentální město jakým dodnes Petra je. A to se odhaduje, že dnešním návštěvníkům je odkryto maximálně 20 % rozlohy Petry z dob největšího rozkvětu. Pro dechberoucí pocity by však stačilo daleko méně. Třeba jen samotná Pokladnice, nebo samotný Klášter, nebo samotná Urnová hrobka, nebo samotná… mohl bych ještě dlouho pokračovat. V Petře si každý najde svoje místečko ať už je to na hřbetu velblouda, nesoucího se přes vyschlé koryto vádí Músá nebo posezení na vrcholu u oltáře Vysokého obětního místa. S trochou patosu by se dalo říct, že kdo jednou do Petry přišel, už nikdy neodejde, protože tam navždy zanechá kousek sebe sama.

Tak tedy ta poušť

Ano, pouště si opravdu užijete. Ať se v Jordánsku vrtnete kamkoliv, téměř vždy na vás odněkud vykoukne. S výjimkou Ammánu jsou jordánská města malá, takže před ní prostě neutečete. A ani to nemá smysl, protože Jordánskou je poušť a poušť je Jordánsko. Užijte si ji, když ji doma nemáme. Třeba zrovna kouzelnou oblast Vádí Ram, kde jsme jednou večer se Zidanem, našim beduínským průvodcem, hráli měsíčku na jednostrunný rabab a zpívali přitom střídavě arabsky a střídavě anglicky.

Za pouští však nemusíte jezdit až do Ramu na jihu země, stačí popojet kousek po hlavní silnic spojující Jordánsko se Saudskou Arábií a Irákem a ocitnete se uprostřed stejně autentických žhavých živlů. Jen možná trochu víc vyrušených lidskými vlivy, ať už to jsou atraktivní pouštní hrady zbudované v průběhu minulých staletí, nebo elektrárny postavené celkem nedávno. Elektrárny vás asi moc neuchvátí (ale ani to nevylučuju), za to pouštní hrady jsou jiné kafe. Relativní jordánská prosperita prospěla i jim. Ze státního rozpočtu byly pěkně opraveny a teď už jen zbývá, aby se, nejspíš také za peníze z jordánského státního rozpočtu, přišlo na to, k čemu vlastně sloužily. Spekuluje se o letních sídlech, pavilonech pro setkávání kmenových vůdců, či odpočívárnách, ale konečné slovo ještě nezaznělo. No, možná to koneckonců ani není tak důležité, hlavně, že se zachovaly.

Doprava

Cestovat po Jordánsku je na jednu stranu jednoduché, na druhou složité. Pokud cestujete na trase Ammán – <jakékoliv jiné místo>, dopravu najdete skoro vždy. Pokud však chcete jet z bodu A do bodu B, z nichž ani A ani B není Ammán, může to být očistec. No, ne takový jako třeba v Indii, protože jordánská doprava je pohodlná a silnice kvalitní, ale přeci jen očistec. Na některá místa se navíc nelze veřejnou dopravou dostat vůbec, takže je třeba stopovat. Dobrá zpráva však je, že stopování je celkem jednoduché – díky al-láhovi za to, že pohostinnost Jordánců nekončí u dveří jejich domů, ale že si ji berou sebou i na cesty do aut.

A možná právě v tom spočívá celé kouzlo Jordánska. I když je na naše poměry chudou zemí, která se navíc potýká jak s nepřízní přírodních živlů – v podobě dezerifikace, nedostatku vody a obdělávatelné půdy –, tak s problematickou geopolitickou polohou, na lidech to nepoznáte. Ještě dnes mi zní v uších všudypřítomné „Salám alejkum“, na které jsme poslušně odpovídali „Va alejkum salám“. Ano – mír s tebou, Jordánsko!

Zajímavá místa

Klikací mapa

Více se o Jordánsku dozvíte z deníku a fotografií z cesty Blízký východ 2002:

• dvě tisíciletí starý Džeraš (Jerash)
• Ammán, hlavní město postavené na 19 vrších
• nabatejské skalní město Petra (al-Batra)
• fascinující pouštní scenérie Vádí Ram (Wadi Rum)
• biblická Madaba s přehršlí mozaiek
• opuštěné pouštní hrady (Amra, Charana, Azrak)
• bizarní Mrtvé moře (al-Bár al-Majit), s nadmořskou „výškou“ -409 m nejhlubší proláklina světa

Finance

Další jordánská platidla

Náklady na cestování po Jordánsku v USD (9denní pobyt v roce 2002)

Viz též náklady Blízký východ 2002.

Příklady cen v USD

Cestovní formality

Jordánsko je vůči turistům vstřícné. Sice ne tak, že by pro ně zrušilo víza, ale rutinně je vydává na hranicích, takže není třeba si je zajišťovat předem. Na hranicích je možné vízový poplatek (pro Čechy a Slováky 10 JD, tj asi 14 USD) platit pouze v dinárech. Ty však není třeba mít předem – bez problému je směníte ve směnárně přímo na hranici. Další informace viz internetové stránky MZV ČR v odkazech.

Odkazy

český Internet

• MZV ČR – konzulární informace Ministerstva zahraničních věci ČR

světový Internet

• CIA World Factbook – podrobný přehled encyklopedických informací
• Governments on the Web: Jordan – bohatý zdroj odkazů na jordánské instituce a jiné zdroje informací o Jordánsku
• Jordan Tourism Board – informativní a velmi pěkně zpracovaná stránka Jordánské turistické komise
• A Living Tribute to the Legacy of King Hussein I – stránka o životě zesnulého krále Husseina, otce dnešního jordánského krále Abdulláha, dobrá především pro získání přehledu o dějinách Hašemitů a Jordánska
• National Information System – jordánská stránka s odkazy na všemožné sféry života v Jordánsku
• Lonely Planet – jordánská stránka největšího nezávislého vydavatele cestovních průvodců
• Virtual Tourist – Jordan – tematicky uspořádané odkazy na stránky o Jordánsku