Pákistán

Základní údaje
Napsal David Kučera
Zobrazení: 15329

Pákistán je jedna ze tří zemí velkého politického šachování, jež se odehrálo těsně po druhé světové válce na území tehdejší Britské Indie. K pochopení mnoha souvislostí na indickém subkontinentu je třeba mít alespoň nejzákladnější znalosti této historické kapitoly...

Ráwalpindi
reklama

Kde začíná Asie

Mahmúd, Pákistánec, se kterým jsem se seznámil v Praze ještě před první cestou do Pákistánu, mi řekl: „Po Írán je to Evropa, Asie začíná až v Pákistánu.“ Moc jsem mu nevěřil, protože už v Turecku jsem se před tím přesvědčil, že jsem v Asii, tak jaký pak Írán a Evropa? Měl však pravdu. Ne sice doslova, ale v podstatě měl. Změna, kterou jsme pocítili při cestě z Čech do Íránu byla nic proti tomu, co nás čekalo při překročení íránsko-pákistánské hranice. Asie do nás udeřila plnou silou, bez varování a nemilosrdně. Z čistého Íránu jsme se ocitli ve špinavém Pákistánu (a to i přes jeho jméno, které znamená „Země čistých“), staly se z nás živé „terče“ pro všelijaká prodavače, podloudníky, rikši a žebráky, obklopily a sevřely nás chudoba a bezmoc.

Jednou vládne žena, pak zase armáda

Pákistán je muslimská země jako řemen. Na některých místech vůbec nevidíte ženy, protože jsou zavřené doma, aby si je chlapi na ulicích navzájem neočumovali, z mešit se pětkrát denně ozývá volání k modlitbě, minaretů je tam snad víc než stromů. Jedna věc je však v Pákistánu jinak: 1. prosince 1988 byla do křesla ministerského předsedy jako vůbec první žena v muslimském světě zvolena Benázir Bhutto. Její dvě vládní období trvala skoro pět a půl roku a obě skončila rozpuštěním a obviněním z korupce a nepotismu. Nutno podotknout, že nebyla a nebude první ani poslední kdo v Pákistánu čelil nebo čelí podobným obviněním. Její následovník Nawáz Šaríf dopadl navlas stejně.

V polovině října 1999 se totiž Pákistán opět dostal na stránky světových novin. Tentokrát ne kvůli svým pravidelným potyčkám s Indii o Kašmír, ale z důvodu ryze vnitřního: armáda provedla stání převrat, protože už se údajně nemohla dívat na zkorumpovanou vládu Náwaze Šarífa. Překvapivý to tah, jejž ale provedl nepřekvapivý subjekt. Armáda má totiž v Pákistánu silný vliv a dalo by se říct, že v řadě oblastí tahá za nitky a hlavní představitelé výkonné se musí chovat tak, aby si ji příliš nerozházeli. Toto pravidlo nejspíš Šaríf porušil a skončil na dlažbě.

Pákistánci

Přestože je Pákistán vojenský stát, pro turisty to neznamená žádný důvod k panice. I když možná právě proto je pro většinu lidí přinejlepším tranzitní zemí na cestě do Indie, většinou ale jen flekem na mapě světa, kam se nikdy nepodívají. S bezpečností nejsou v Pákistánu problémy, výjimku tvoří jen pár oblastí v provincii Sind na trase Láhaur – Karáčí a v Jihozápadní hraniční provincii mezi Kvétou a Péšávarem. V nich není radno se pohybovat osamoceně, nejlépe vůbec ne, protože jsou ovládány leckdy krvavými etnickými spory a následnou kriminalitou. Pákistánská vláda na některých těchto místech nemá žádné slovo a nikdo by vás tam rozhodně nešel zachraňovat. Zbytek Pákistánu je ale pohodový a budete příjemně překvapeni vstřícností a srdečností vojáků, obzvlášť při příjezdu z Číny (jejíž vojáci určitě prochází nějakými školeními na strohost a úsečnost).

Chování vojáku je odrazem chování civilistů. Pákistánci jsou od přírody vstřícní a nápomocní, někdy až příliš, což může být pro nás, jako vyznávače individualismu, občas únavné. Nemyslí to špatně, ale když vás na ulici každý každičký den zastaví padesát lidí, kteří se s vámi chtějí dát do řeči, máte toho za čas plné zuby. Pozvání domů nejsou neobvyklá a turisti jsou všude středem pozornosti, protože do diktaturního Pákistánu se dostane jen velice málo informací o životě za hranicemi. Neuniknete nikde. Jednou nás dokonce „přepadla“ celá dívčí střída střední školy přímo v zahradách Šalimar, oáze klidu v jinak hektickém Láhauru.

Město islámu

V 50. létech 20. století se Pákistán zařadil do skupiny zemí, jež si na zelené louce postavili úplně nové hlavní město. Abuje v Nigérii, Brasilii v Brazílii, Canbeře v Austrálii a dalším tak přibyl bratříček v podobě pákistánského Islámábád – Města islámu. Známý pákistánský vtip ilustruje jakou má Islámábád v myslích Pákistánců pozici. Podle něj je na Islámábád nejlepší to, že je jen 15 kilometrů od Pákistánu. Toto relativně čisté a upravené město diplomatů a úředníků totiž leží jen 15 kilometrů od typicky pákistánsky živelného Ráwalpindi, jež působí jako jedno velké tržiště. Islámábád je opravdu tak trochu jako z jiného světa. Do Pákistánu se vůbec nehodí, ale vidět by ho asi měl každý, bez něj by už dnes obrázek o Pákistánu nebyl úplný.

Britská Indie

Pákistán je jedna ze tří zemí velkého politického šachování, jež se odehrálo těsně po druhé světové válce na území tehdejší Britské Indie. K pochopení mnoha souvislostí na indickém subkontinentu je třeba mít alespoň nejzákladnější znalosti této historické kapitoly. Na počátku byla koloniální Britská Indie, na konci vypadly tři nezávislé státy, rozděleny podle náboženského klíče: největší hinduistická Indie, nejchudší muslimský Bangladéš a Pákistán, taktéž muslimský. Nestalo se tak přes noc, dělení a krvavé doprovodné události se táhly celých 25 let a dodnes slyšíme jeho dozvuky v podobě indických a pákistánských kulek a bomb občas vypálených na druhou stranu jejich společné hranice. Výsledkem je, že se všechny tři země navzájem nenávidí a této nenávisti není vidět konec. Pokud je něco, co by mohlo hodně pohnout životní úrovní Pákistánu (a i jeho dvou bývalých souputníků) směrem k vyspělým zemím, pak je to určitě konečné dořešení dělení. Těch 25 % pákistánského státního rozpočtu, co jde dnes na zbrojní výdaje, by jistě našlo lepší uplatnění.

Zajímavá místa

Klikací mapa
Pákistán Kvéta (Quetta) Mingora a okolí Passu Karimabád a okolí Gilgit a okolí Rawalpindi Islámábád Taxila Láhaur Péšávár Bahawálpúr Uč Šaríf (Uch Sharif) Multan AFGHÁNISTÁN ČÍNA INDIE ÍRÁN

Více se o Pákistánu můžete dozvědět z deníku a fotografií z těchto cest:

Střední východ 1995

  • pouštní Balúčistán a jeho administrativní centrum Kvéta (Quetta)
  • kontrastní Láhaur (Lahore), město úžasné mogulské architektury na jedné straně a jednoho z nejšpinavějších Starých měst v Asii na straně druhé
  • bizarní dvojměsto Islámábád/Ráwalpindi
  • horský Gilgit
  • příhorská Mingora a okolí
  • starobylý Péšávar, ovlivněný přítomností afghánských uprchlíků a obchodem se zbraněmi pro blízký Afghánistán

Cesta kolem světa 1998-9

Afghánistán 2004

Finance

Další pákistánská platidla

Náklady na cestování po Pákistánu v USD (14denní pobyt v roce 1998)

Položka Celkem Za den Pozn.
Doprava 15    
Strava 32 2,3  
Ubytování 23 1,7  
Vstupy 5    
Internet     0,7/hod

Viz též náklady na CKS a náklady na cestu Afghánistán 2004.

Příklady cen v USD

Položka Cena
levné ubytování 1,5-2
levné jídlo 0,7-1
vstupenka do baltitské pevnosti (několikanásobně dražší než je v Pákistánu běžné) 3,7
vstupenka do Badšahiho mešity (Láhaur) 0,2
MHD v Láhauru 0,2
diapozitivní Fuji Sensia 36/100 5,5
CD s tradiční hudbou 3,3

Cestovní formality

Pro cestu do Pákistánu je třeba vízum. Požádat o něj je možné na pákistánském velvyslanectví v Praze. Cena 25 EUR / 30 USD. Další informace viz internetové stránky MZV ČR v odkazech.

Odkazy

český Internet

  • Koktejl Trip č. 1 - Pákistán – Koktejl Trip znáte jako výbornou tištěnou přílohu magazínu Koktejl, zde je jeho elektronická verze věnovaná Pákistánu
  • MZV ČR – konzulární informace Ministerstva zahraničních věci ČR.

světový Internet