Jak se rodí Hanuman (20. 9. 2008)
A je tu dovolená, což pro nás znamená na čas opustit Hua Hin a vydat se na cestu – tentokrát na jih Thajska, hlavně si užít moře. Cestou na jih jsme se zastavili v Ranongu, pohraničním městě u hranice s Barmou – příjemné, byť typicky thajsky roztahané město s malou čínskou čtvrtí. Její sino-portugalská koloniální architektura plus četné nápisy v barmštině mu dodávají zajímavou atmosféru. Ranong je často navštěvován bělochy, kteří si chtějí prodloužit thajské vízum. Přeplaví se do Barmy na druhé straně zálivu a cestou zpět dostanou nové thajské vízum. I z toho důvodu je tu jakási mini-Khaosan Road se západními hotýlky, bary, obchody.
Můj zoborožec Sam 2 – Jaew-waew a Tarzanová chyše (19. 8. 2008)
Od poslední zprávy se událo nejvíce hlavně kolem projektu. Proběhly všechny kampaně, z poslední u vodopádu Sai Yok Noi jsem se vrátil včera. Thajští spolupracovníci si dali na provedení vystav záležet a potvrdili, že Thajci jsou hraví a dokáží mít i smysl pro estetiku – schválně, jestli na fotografiích mezi záplavou živých květin a palem najdete malou kunu, opičky nebo leoparda :). Kampaně se nesly pod heslem „Walk the Nature Trail” (Projděte se po naučné stezce) a výstavy fotek byly příznačně uspořádány do naučné stezky lemované květinami, trávou, listy, kameny, dřevy a... zvířaty. Projekt ještě pokračuje, připravuju plán ekoturistiky pro Západní pralesní komplex a dokumentaci k celému projektu.
Můj zoborožec Sam (1. 7. 2008)
V posledních dvou týdnech jsem dokončil hlavní focení pro kampaně a většinu července asi strávím za počítačem přípravou fotek, aktualizací webu projektu a dolaďování podoby kampaní. Kromě malé kampaně v Sangkhlaburi, městečku u samotných hranic s Barmou, která už proběhla, jsou naplánovány kampaně v Bangkoku, Kanchanaburi a jednám o kampani u vodopádu Sai Yok Noi. Kampaň v Sangkhlaburi proběhla u příležitosti Aiyara party pro slony, karenské slavnosti, kdy jsou vyslovovány díky slonům za práci v uplynulém roce. Ozdobení sloni odkráčejí v průvodu na louku, kde je jim požehnáno a za odměnu si dají „dort".
I když je vzkříšení této slavnosti z části motivováno zvednutím turistického ruchu, pro místní Kareny je to záležitost, kterou berou velmi vážně. Pečlivě se připravují, oblečou si nejlepší šaty a chtějí se nejen ukázat, ale i pobavit. Před slony jde průvod žen s obětinami a mužská kapela. Na konci slavnosti se v krytém přístřešku koná divadelní představení, které hrají děti nalíčené a oblečené do tradičních kostýmů.
Pekelný oheň a ďábelská voda (20. 6. 2008)
Nejprve krátké info pro zájemce: spustil jsem web http://www.westernforest.org, kde najdete podrobnosti nejen o projektu, na kterém tu pracuju, ale hlavně o Západním pralesním komplexu, o nějž v projektu běží − v angličtině, češtině a thajštině.
Jinak podle kalendáře nám začalo období dešťů, i když tento rok příroda kalendář ignoruje, jede si podle sebe a prší nám tu s přestávkami od února. Tehdy byly deště skrovné a nestačily na změnu zaběhaného cyklu, takže Thajsko zůstávalo z velké části vyprahlé. Teď už není. Výheň z pekla spolu s vodou z nebe, byť padá skoro vždy jen tak půl hodiny denně, z něj udělaly nekontrolovaně bující krajinu často s magickým vzezřením.
Miki mezi tygry (19. 5. 2008)
Jednou z atrakcí provincie Kanchanaburi, a to atrakcí kontroverzní, je lesní klášter Wat Pa Luangta Bua Yannasampanno, mezi turisty známý prostě jako Tiger Temple. Mniši v něm chovají 10 tygrů, které našli opuštěné v džungli. Kontroverzní proto, že za možnost vyfotit se s tygry vybírají poměrně velké peníze. V areálu kláštera sice staví pro tygry malou „džungli" a nově narozené tygry plánují vypouštět do džungle, ale není jisté, jestli je tento příjem spíše nemotivuje k tomu, aby si obstarali další tygry.
TESCO na břehu Mekongu (16. 4. 2008)
Tento text jsem chtěl napsat už před více než měsícem, kdy jsme se vrátili z Isanu – nejchudší oblasti Thajska. Události pak ale nabraly rychlý spád a skoro celý následující měsíc jsem nebyl v Hua Hin. Vměstnám sem proto daleko víc, než jen náš pobyt u Mekongu.
Trochu provokativní název článku vychází jednak z obrovské komercionalizace Thajska a jednak ze skutečnosti, že TESCO na břehu Mekongu skutečně stojí. Tedy ne úplně na břehu, nýbrž asi 1,5 km daleko, ale to je vlastně na břehu. Provokativní tím spíše, že stojí ve městě Mukdahan, odkud se z nábřeží díváte přes Mekong na laoský Savanakhet. A chudý Laos a TESCO, to už mi vůbec zní absurdně. Dnes. Zítra to může být jinak.
Thajský král je canonista! (14. 2. 2008)
Prvního února 2008, neboli roku 2551 thajského kalendáře, jsem se ocitl na letišti v Bangkoku, hlavního města království s nejdéle sloužícím panovníkem na světě, obdivovaným devátým pokračovatelem dynastie Čakri, králem Rámou IX, Bhumibolem Adulyadejem. Tentokrát jsem nepřiletěl z Bangladéše, jako před devíti lety a mým cílem není soukromé cestování po Thajsku. Přiletěl jsem z Evropy a za prací.