Po cestě | |
2003 | |
| 25.12.2003 | Sedím v posteli a píšu. Je jedna hodina ráno po Štědrém večeru. Právě jsme dohráli hru, kterou jsme si s Táňou společně dali k Vánocům – jen podotýkám že je to hra stolní, „hrát si“ s počítačema mi stačí těch osm hodin v práci. Jmenuje se Tikal a je o archeologických týmech, které v guatemalské džungli odkrývají mayské poklady a pyramidy. A jak jsme se ty dvě hodiny prodírali džungli a objevovali posvátný Tikal, dalo se nejspíš i moje podvědomí hrou naplno pohltit a začalo odkrývat svoje „poklady“. Z jeho vlastní džungle se mi totiž postupně zjevila podoba, jakou bude mít kniha o cestě kolem světa. Nápady se samy od sebe vynořovaly takovou rychlostí, že jsem je stěží stíhal zapisovat... Za vše zatím prozradím jen tolik, že jsem dal knize pracovní název „18“ – tohle číslo v ní hraje důležitou roli. |
| červen 2003 | Pořád se mě někdo ptá kdy už o téhle cestě napíšu knihu. Zatím jsem úspěšně odolával, ale můj „odpor“ postupně slábne. Teď už o tom začínám uvažovat i já. Někdy jsou lidi silnější :). |
2002 | |
| 28.11.2002 | Tištěný deník IV. díl: – „Jižní Amerikou“ Poslední část deníku vede z Chile do Bolívie a Peru. |
2001 | |
| 25.1.2001 | Tištěný deník III. díl: – „Austrálií a Oceánií“ Jak jsem viděl Austrálii, Francouzskou Polynésii a Velikonoční ostrov |
2000 | |
| 5.10.2000 | Tištěný deník II. díl: – „Jihovýchodní Asií“ Cesta Thajskem, Malajsií, Singapurem a Indonésií |
| 7.5.2000 | Tištěný deník I. díl: – „Na indický subkontinent“ S Bangladéší jsem zakončil první část CKS a dokončil tak první díl deníku pokrývající cestu Běloruskem, Ruskem, Kazakstánem, Čínou, Pákistánem, Indií, Nepálem a Bangladéší. Tady si ho můžete stáhnou, stejně jako přílohy deníku. |
1999 | |
| 1.8.1999 | Emailové zprávy z cesty: Deník z cesty kolem světa sice v elektronické podobě ještě zdaleka není, ale už teď si můžete stáhnout textový dokument se všemi internetovými zprávami jež jsem posílal do Čech během celé cesty. |
Cesta | |
| 9.7.1999 | Praha Cesta kolem světa skončila. Ve čtvrtek 8. 7. jsem se vrátil do Prahy, místa, ze kterého jsem 19. 7. 1998, před 324 dny vyjel. Konec ale nebyl tak hladký jak jsem si představoval. V Limě jsem se sice vešel do prvního letadla, ale v Atlantě na letišti mě málem zatkli, protože jsem neměl americký vízum (který Češi potřebujou i pro pouhý tranzit - napadlo by vás to?). Pak jsme kvůli bouři nad Atlantou na tři hodiny uvízli v koloně letadel čekajících na vzlet, čímž jsem.... |
| 6.7.1999 | Lima, Peru Tyden ubehl jako voda a ani jsme se nestacili zacit nudit. Centrum Limy jsme prolezli skrz naskrz a zname tady kazdou cmouhu na zdi a kazdou diru v chodniku. Parkrat jsme zabloudili i do vzdalenejsich ctvrti a presvedcili se, ze Lima ja jako stat ve state - kazda ctvrt, at chuda nebo bohata, si zije vlastnim zivotem jako si ziji jednotliva mesta v zemi. Jen proud smrdicich aut a autobusu je mezi nimi daleko hustsi nez doprva ana silnicich mezsi mesty, vlastne je nepretrzity. Opravdu poslední zpráva :-) |
| 1.7.1999 | Lima, Peru Peru jako by se nelibilo, ze uz chceme odletet, protoze na nas pouzilo dost ucinnou zdrzovaci techniku. Jako prostredek vyuzilo Taninu APEX letenku, u ktere jsme potrebovali posunout datum odletu o nekolik dni dopredu. Jelikoz penizky se tenci, tak jsme chteli zmenu provest samozrejme co nejdriv, aby Tana mohla odletet co nejdrivejsim spojenim. Do Limy jsme bohuzel prijeli prave na vikend, takze se zadna zmena nekonala. Nepovedlo se nam to ani v pondeli, protoze v utery byl statni svatek. Tahle veta muze znit trochu nelogicky, ale Peru neni jedina zeme na zemekouli, ktera kvuli tomu, aby si lidi "uzili" svatecniho klidu, prohlasi za svatek i dny do nejblizsiho vikendu, v nasem pripade prave pondeli. Tak vzniklo hluche obdobi 4 dni, behem nehoz jsme mohli jen sedet na zadku a cekat. Poslední zpráva |
| 27.6.1999 | Lima, Peru Konec cesty se priblizil rychleji, nez bych si pral, ale bohuzel se to neda zadrzet. Navic jsem se cele tri tydny, co jsme v Peru, snazil ze sveho uctu dostat zbyvajici dolary, ale nejak se zasekly, a tak mame penize uz jen na par dni v Lime. Prave zarizujeme zpatecni letenky a dokonce uz se rysuji data nasich priletu. Takze pokud se nic nezmeni (coz neni v Latinske Americe nikdy jiste :-)), Tana by mela priletet v patek 2. cervence vecer (Lufthansou z Frankfurtu) a ja v sobotu 3. cervence pred polednem (Swissairem z Curychu). Kazdopadne prilet upresnim jeste pred tim, nez se vydame na letiste, tj. ve ctvrtek nebo i driv. Ted jsme ale jeste v Lime a svoji posledni zpravu jsme skoncil v Cusku, takze se prenesme tam. Z Cusca do Limy |
| 13.6.1999 | Cusco, Peru Vetsine lidi se pri slove Amazonie asi vybavi Brazilie a hluboka dzungle, ktera pokryva prevaznou cast teto jihoamericke zeme. Amazonska dzungle se ale ve skutecnosti rozklada daleko za hranice Brazilie a pokryva nezanedbatelna uzemi Bolivie, Peru, Kolumbie a Venezuely. Jde pravdepodobne o "nejdzunglovatejsi" dzungli na svete, protoze i pres intenzivni tezbu dreva v ni stale jeste existuji mista, ktera jsou moderni civilizaci netknuta. Te predstave klidu a (po predchozich studenych tydnech i) tepla jsme neodolali a nechali se zlakat k nekolika dnum prave v bolivijske casti Amazonie. Dzungli a pampou |
| 29.5.1999 | Ciudad de Nuestra Senora de la Paz, Bolívie Jeste nez jsme nasedli na autobusu smerujiciho pres Andy do bolivijskeho Orura, zastavili jsme se na poslednim miste, jez pred stovkami let na uzemi dnesniho Chile vytvorili Indiani - Cerros Pintados. Na sve by si tady prisel kazdy, kdo slysel o geoglyfech (obrovskych obrazcich vytvorenych poskladanim nebo naopak vysbiranim kamenu) v peruanske Nazce. Geoglyfy v Nazce jsou sice proslulejsi, ale ke shlednuti tech v Pintados nemusite nasednout do letadla abyste se mohli pokochat tim, jakou fantazii tehdy Indiani meli. Na horskem uboci jich je pres 400, z nichz nektere nuti zapracovat lidskou fantazii, jine jsou ale docela "citelne". Fantaskni obrazce zacinaji opet u geometrickych tvaru a pokracuji pres lidske postavy, lamy az po neco, co by Daeniken urcite nazval navstevniky z vesmiru. Nam vsak spis pripadalo, ze jde o domorodce oblecene v kozesinach, ktere jsou pro preziti v Atacame nutne. Bolivie |
| 6.5.1999 | Santiago, Chile De ja vu! Urcite jste ho uz meli, ten pocit, ze se neco opakuje, ze jste neco zazili a ted se to deje znovu. Ja jsem ho mel x-krat, ale to co se mi stalo tentokrat, slo hodne za obycejny pocit. Mel jsem totiz moznost prozit dvakrat stejny den! Ze kecam? Tak schvalne posudte sami. V pondeli 19. dubna jsem se rozloucil s Australii a v 9.45 odletel z Melbourne smer Auckland. V Aucklandu jsem stastne presednul na dalsi letadlo a po par hodinach pristal v Papeete, hlavnim meste Francouzske Polynesie. Pristali jsme ve 23.54, coz by samozrejme nebylo nic zvlastniho. Zvlastni ale bylo datum - nedele 18. dubna! Tam uz jsem ale jednou byl! V nedeli 18. dubna vecer jsem se prece balil v Melbourne a chystal se na pondelni let a zaroven ve stejny den jsem tady v Papeete, vystupuju z letadla, vitaji nas Tahitani hrajici na kytary a kazdy dostava malou kyticku. To je teda for. Pres Tahiti do Chile |
| 18.4.1999 | Melbourne, Austrálie Canberra a cela Australie ale nezije jen prichazejicim podzimem, nybrz i tim, co se deje v Evrope. Nekteri se dokonce smerem k nasemu kontinentu divaji trochu postrasene. No neni divu, kdyz noviny chrli clanky s titulky od diplomaticky mirneho "Evropa vstupuje do sveho nejvetsiho konfliktu od 2. svetove valky" az po mrazive prime "Valka v Evrope". Jako vzdy v minulosti, kdyz se Evropa dostala do problemu, zareagovala australska vlada vic nez vstricne. Rozhodla se prijmout 4000 albanskych uprchliku z Kosova. Pak ale uznala, ze odvest je tak daleko od domova by bylo jen napomahani Milosevicovu planu "vyalbanstit" Kosovo. Australani me timhle fascinuji. Nejen ze jsou to prijemni pohodari, ale v klidku by nasadili krk, aby pomohli urovnat problemy, ktery jsme si v Evrope vyrobili. Posledni zprava z Australie |
| 6.4.1999 | Sydney, Austrálie Predstavte si uzemi 20x vetsi nez nase mala zemicka uprostred Evropy, kde ale zije min lidi nez treba v Brne; uzemi cervenych pisecnych dun a cervenych skal; uzemi, kde se svobodne prohaneji klokani a poust krizuji divoci velbloudi; uzemi odlehlych farem a mestecek vzdalenych hodiny a hodiny cesty od dalsich stejne odlehlych farem a mestecek; uzemi desitky tisic let starych skalnich maleb vytvorenych Aboriginals; uzemi posvatnych jeskyni, ktere smeji spatrit jen zasveceni. To je Northern Territory (NT), byvala soucast statu South Australia (Northern Territory of South Australia), dnes nezavisly clen Australskeho svazu. Australie - pokračování |
| 21.3.1999 | Darwin, Austrálie Touzeny obrat v pocasi se v Australii nekonal. Darwin je stejne vlhky (a v tomhle rocnim obdobi i destivy) jako Indonesie. Prozil jsem dalsi mensi kulturni sok - z lidi. Ocekaval jsem, ze Australani budou stejne uzavreni brucouni jako my v Evrope, ale vsichni od imigracnich uredniku pres prodavace v obchodech az po obycejne lidi na ulici jsou uplne jini - usmevavi, prijemni a otevreni. Teprve uvidim, jestli je to jen vlastnost lidi v Darwinu, nebo obecny rys Australanu. Musim si zacit zvykat na novy jazyk - australskou anglictinu. Australani mluvi hodne rychle a polykaji konce slov. Nekdy to jde az do takoveho extremu, ze si pripadam jako bych z kazdeho slova slysel jen prvni slabiku. Napinam usi jak muzu a snazim se rychle si na tenhle jejich zvlastni prizvuk zvyknout. Az se mi to povede, budu se muset poprat s dalsi odlisnosti - slovni zasobou. Nektere australske vyrazy jsem pochytil uz doma - napr. Aussie (australsky), Oz (Australie), kiwi (Novozelandan/ka), G'day ('bry den), jine az tady - barbie (grilovani), arvo (odpoledne), smoko (prestavka). Z Indonesie do Australie |
| 8.3.1999 | Ubud, Indonésie Byt v Indonesii Cinanem je dnes tezsi nez kdy jindy. Z Jakarty jsem odjizdel prave v obdobi cinskeho noveho roku, ale presto ze ma nezanedbatelnou cinskou populaci, zadne oslavy jsem nezaznamenal. Cinani vetsinou slavili doma bez velke verejne pompy jako treba v Singapuru nebo Malajsii. Indonesie proste neni Singapur, kde Cinani tvori vyraznou vetsinu, ale bohuzel ani Malajsie, kde se sice na sve cinske spoluobcany divaji trochu skrz prsty, ale o otevrene diskriminaci (tak bezne v Indonesii) nemuze byt ani rec. Zazitek ze vstupu do Indonesie, kdy jsem musel na imigracni karte odpovidat na otazky typu "Vezete nejake cinske tiskoviny, cinskou medicinu apod?", protoze podobne veci jsou v Indonesii zakazane, byl jen tou mirnejsi podobou. Indonésie - pokračování |
| 16.2.1999 | Jakarta, Indonésie "Vitejte v Zemi destu" melo stat v sumaterskem pristavu Belawan misto obligatniho "Vitejte v Indonesii". Za ty 2 tydny, co jsem tady, totiz zatim skoro neprestalo prset - je obdobi destu. Alespon ze jsem mel stesti pri imigracni kontrole. Chteli sice videt zpatecni letenku i penize (povinnych 1000 dolaru), ale kdyz jsem jim nejdriv ukazal penize, uspokojilo je to a letenka je uz nezajimala. Nevim, co by nastalo, kdyby zjistili, ze ji nemam. Asi bych ted nesedel v Jakarte a nepsal tenhle dopis. Diky za drzeni palcu - pomohlo to. Štastně v Indonésii |
| 1.2.1999 | Georgetown, Malajsie Buddha by mozna plakal nad smerem, kterym se Malajsie riti, ale urcite by se zaradoval z viry, jakou se Malajsijci snazi dostat svou zemi dopredu. Hlavne diky ni je dnes cestovani po Malajsii pohodlne a prijemne, skoro vsude jezdi klimatizovane autobusy (se spoustou mista na nohy :-)), standard ubytovani je vysoky a uroven hygieny nesrovnatelne vyssi nez v oblasti od Turecka az po Banglades. Clovek se pak ale nesmi divit, ze si nekdy pripada vic jak v Evrope nez v Asii. Obzvlast patrne je to v Melace a Kuala Lumpur (zkracovano na KL a kazdym lezerne vyslovovano [Kej eL]), kam jsem prijel po tydnu stravenem ve vaticce Singapuru...Malajsie |
| 18.1.1999 | Singapur Ach ta thajska kuchyne! Zruinuje moji penezenku jak pres zaludek tak pres fotak. Nejvic jsem si ji uzil behem svych odpocinkovych dni v Hua Hin a na mysu Laem Phra Nanag v Krabi. To uz ale trochu predbiham. V Hua Hin jsem stravil tri dni. Ne ze bych chtel, ale na jih do Krabi jezdi jen vecerni spoje, tak jsem nemel na vybranou. Ostatne jsem si nemel nac stezovat - alespon jsem skoro dohnal zpozdeni, ktere mam v psani deniku, zaplaval si v mori a zazil thajskeho Silvestra.V Singapuru |
1998 | |
| 31.12.1998 | Hua Hin, Thajsko Krungthep mahanakhon bowon rattanakosin mahintara ayuthaya mahadilok popnopparat ratchathani burirom udomratchaniwet mahasathan amonpiman avatansathir sakkathatitya visnukamprasit. Ne, to neni neuspesny pokus :-) o psani na thajske klavesnici, ale oficialni nazev thajskeho hlavniho mesta. Thajci sami si jej zkracuji na Krungthep (Mesto andelu) a pro nas farangy (tak Thajci rikaji belochum - jde o zkraceninu jejich oznaceni pro Francouze a cesky bych to prelozil asi jako "Frantik") je to proste Bangkok. Vetsina lidi se snazi z Bangkoku co nejdriv vypadnout. Prohlidnou si hlavni pamatky a zmizi z tohohle mesta hluku, smogu a hrichu.Thajsko - pokracovani... |
| 15.12.1998 | Bangkok, Thajsko Moje rozlouceni s Bangladesi, potazmo i s celym indickym subkontinentem, neprobehlo zrovna v nejvetsim klidku. Trochu to rozepisu, protoze jsem se pri tom opravdu nenudil. Na posledni den pobytu v Kathmandu jsem si nechal tu nejvetsi lahudku - Himalaje. Nesel jsem na zadnou turu (to by me stalo prilis penez), ale vypujcil jsem si kolo a odjel na nejblizsi kopec za Kathmandu, odkud jsou Himalaje videt. No, nic moc. Zrovna bylo blbe pocasi, takze jsem toho moc nevidel. Nastesti jsem si to ale mohl vynahradit hned dalsi den. Cestou autobusem z Kathmandu dolu na planiny jsme vyjeli tak vysoko do kopcu, ze jsme mohli videl Himalaje jako na dlani - od Annapuren az po Mt. Everest. Ten byl jen takova mala tecka na obzoru. Jeste ze jsem mel dalekohled. Z Bangladese do Thajska |
| 25.11.1998 | Kathmandu, Nepál Pred nekolika dny jsem (na strese autobusu) prijel do Kathmandu, pozitri uz z Kathmandu odjizdim. Nez jsem se ale na tu strechu dostal, musel jsem se z Bombeje, mista odkud jsem posilal posledni zpravu, proplahocit temer pres pulku Indie a pulku Nepalu. Stalo se toho hodne, vsak posudte sami. Kathmandu |
| 5.11.1998 | Bombaj, Indie V dopisech se me casto ptate, jak je to ve svete s pristupem k Internetu. Pred cestou jsem byl taky hrozne zvedavy a musim rict, ze jsem zatim celkem mile prekvapeny. Kdyz ma clovek dost penez, muze "skocit"na Internet v kazdem vetsim meste. Bombaj ale neni jen prijemne centrum. Bombaj jsou i nekonecne slumy, ktere jsou videt pri ceste primestskym vlakem do nektereho ze severnich predmesti. Pohled je to opravdu zdrcujici. Pry tak zije polovina "bombajcanu", tj asi 7 milionu lidi! V Indii jsou proste paradoxy az na samou hranici. Bombaj |
| 10.10.1998 | Dillí, Indie Jsme v "zemi cistych", jak zni preklad jmena "Pak-i-stan", ale zatim jsem si toho nestacil vsimnout. Stejne jako pri navsteve pred tremi lety i ted mi to pripada trochu jako vtip. Odjezd z Pakistanu do Indie byl pro nas v jistem slova smyslu vysvobozenim. Peknou teckou ilustrujici nase pocity byl mensi incident na hranici, kdy nam byla zabavena nase lahev s whisky. Indie |
| 23.9.1998 | Rawalpindi/Islamabad, Pákistán Prejezd do Pakistanu trval dva dny, ale bohuzel neznam dost krasnych slov, abych popsal to, co jsme videli. Cesta skrz ruznobarevne, zasnezene, nekdy az 7,5 kilometru vysoke hory po uzkych silnickach je proste neapomenutelna.Pákistán |
| 8.9.1998
| Urumči, Čína Tu tridenni cestu vlakem z Moskvy do Almaty jsme prezili celkem bez uhony, na konci uz se z nas skoro stali "vlakovi" lide, kterym uz pripadalo chozeni po zemi jako neprirozeny zpusob dopravy. Za opravdovy zacatek cesty tak trochu povazuju teprve Cinu. Puvodne jsme tady chteli byt jen nekolik dni, ale uz jsme tady tyden a mozna jeste 4-5 dni pobudeme. Kazakstán a Čína |
| 25.8.1998 | Moskva, Rusko Cesta vlakem do Moskvy byla temer luxusni, takove vagony jsem jeste nevidel. Kupe bylo sice trochu klaustrofobni, ale s vypolstrovanymi sedackami, lampickami pro kazdeho a ze stolku u okna se sklopenim stalo umyvadlo!!! Prvni zprava z cesty... |
| 19.8.1998 | Praha Ve středu 19. 8. odjíždím. Čekají mě desítky tisíc kilometrů střední Asií, indickým subkontinentem, jihovýchodní Asií, Austrálií, Oceánií a jižní Amerikou na cestě kolem světa. První část cesty vede... |
Přípravy | |
| 17.8.1998 | Mám mezinárodní certifikát o AIDS testu (samozřejmě negativní :-)). |
| 13.8.1998 | Zařizuju si mezinárodní řidičský průkaz. |
| 13.8.1998 | Kupuju jízdenky na vlak 19. 8. do Moskvy. |
| 5.8.1998 | Po nákupu a zpětném prodeji dvou letenek do Pekingu (čínské velvyslanectví pro udělení víza vyžaduje zpáteční letenku) máme víza do Číny. Táňa zároveň získala tranzitní vízum do Kazakstánu. Našemu odjezdu podle původního plánu ve středu 19. 8. směr Moskva tak už nic nebrání. |
| 31.7.1998 | Třetí očkování proti vzteklině, a zároveň poslední očkování před cestou. |
| 27.7.1998 | Pořizuju si druhý "zaznamenávač" zážitků - malý foťák Olympus mju: II. |
| 24.7.1998 | Mám rezervace na vlak 19. 8. do Moskvy. |
| 24.7.1998 | Mám australské vízum. |
| 17.7.1998 | Po třech hodinách strávených čekáním na kazakstánském velvyslanectví (ano, Kazakstán má v Praze nové velvyslanectví!) a po rozhovoru s konzulem (mluví perfektně česky) je už jasné, že do Kazakstánu nepotřebuju vízum. Pokud nemám pozvání, můžu přes něj jen tranzitovat, tj. povolená doba pobytu jsou 3 dny. Táňa, jelikož je Slovenka, ale bohužel potřebuje tranzitní vízum, které bude platné taky jen 3 dny. (Snad) by ho měla dostat za 10 dní. Cesta do Indie přes Kazakstán se nám tedy zase otevírá. Už jen to čínské vízum... |
| 17.7.1998 | Druhé očkování proti vzteklině. |
| 10.7.1998 | První očkování proti vzteklině. |
| 8.7.1998 | Žádám o vízum do Íránu. |
| 8.7.1998 | Mám pákistánské vízum. |
| 3.7.1998 | Rýsuje se první hrozba pro CKS - hrozba částečné změny trasy. Důvodem je Kazakstán, země, která je na mojí trase z ČR do Indie. Máme s ním sice bezvízový styk, ale bohužel ne "bezpozvánkový" - pro cestu do Kazakstánu totiž potřebujeme pozvání. Jelikož ho pořád nějak nemůžu nikde vyštrachat, asi se do Indie vypravím přes Turecko, Írán a Pákistán. |
| 29.6.1998 | Žádám o vízum do Pákistánu. |
| 29.6.1998 | Mám indické vízum. |
| 26.6.1998 | Očkování proti žloutence A a břišnímu tyfu. |
| 25.6.1998 | Na serveru hotmail.com jsem si založil poštovní schránku |
| 22.6.1998 | Žádám o víza do Indie a Austrálie. |
| 19.6.1998 | Definitivní plán cesty a rozpočet jsou dokončeny. |
| 9.6.1998 | Očkování proti meningokokovým meningitidám A a C. |
| 25.5.1998 | Druhé očkování proti japonské B encefalitidě. |
| 11.5.1998 | První očkování proti japonské B encefalitidě. |
| 25.4.1998 | K mému současnému cestovnímu pasu přibyly dva nové. |
| 10.4.1998 | Pořizuju si první „zaznamenávač" zážitků - foťák Canon EOS 50 s objektivy 28−80 a 75−300 mm. |
| 9.4.1998 | Už je přede mnou jen jedna část itineráře: Austrálie. |
| 25.3.1998 | Po několikaměsíční přestávce se zase vracím ke knize o Rusku. Tentokrát už ale neplánuju cestu Pobaltím, jako před rokem, ale začlenění Ruska do itineráře CKS. |
| 23.3.1998 | Žádám o dva nové pasy. |
| 5.3.1998 | Rozpočet se pomalu ale jistě přehupuje přes stanovenou částku - musím začít přemýšlet o "zeštíhlení" cesty. |
| 1.3.1998 | Jako dárek jsem dostal knihu o střední Asii - začínám sestavovat itinerář cesty střední Asií. |
1997 | |
| 15.11.1997 | Ta kniha o Jižní Americe je tak strašně tlustá!!! Já ji ale musím přečíst! |
| 20.9.1997 | Začínám se konečně vážně zabývat rozpočtem. |
| 10.9.1997 | Pod vlivem cesty po Pobaltí a Rusku začínám (v dychtivém očekávání cesty bývalou sovětskou střední Asii) přemýšlet o změně první část cesty. S největší pravděpodobností nepovede Tureckem, Íránem a Pákistánem, ale přes Rusko, Kazakstán, Čínu a Pákistán. |
| 30.7.1997 | Začínám dávat dohromady trasu po Bangladéši. |
| 10.3.1997 | Teď je v přípravě itineráře na řadě Nepál. |
1996 | |
| 21.11.1996 | Svému zaměstnavateli jsem oznámil plány o CKS. |
| 8.10.1996 | Po Indii se vrhám na přípravu trasy jihovýchodní Asií. |
| 11.5.1996 | Začínám přípravovat itinerář - první jsem si vybral Indii. |
| květen 1996 | Dozrála hrubá podoba trasy CKS: povede na východ přes indický subkontinent, jihovýchodní Asii, Austrálii a Jižní Ameriku. |
1995 | |
| 10.10.1995 | Z prvního záblesku o CKS se stalo silné světlo: začínám šetřit - odložil jsem stranou první 2000 korun :-). |
| září 1995 | Po návratu ze Středního východu se objevil první záblesk myšlenky o cestě kolem světa (CKS). |
Zprávy z příprav a cesty
- Základní údaje
- Napsal David Kučera
- Zobrazení: 9898