| | | | | Den 1 • neděle 25. 7. 2021 • ČR ►►► Plitvice • CHORVATSKO | UBYTOVÁNÍ | DOPRAVA | Vstáváme 4:30, všichni bez problémů, motivace dovolené u moře dělá divy. Připravujeme svačinu, poslední dobalení a v 6:20 odjíždíme. Kluci se hned zakoukají do seriálů na iPadech.
O trase cesty do Chorvatska existují desítky diskusí. Přes Rakousko a kterou trasou? Nebo přes Maďarsko? My jsme prostě jednu vybrali.
V 9:15 dotankování v Dolním Dvořišti plus koupě 10denní rakouská dálniční známky. Naše trasa vede kolem Lince, napříč rakouskými horami (krásné pohledy, na skalách je ještě sníh), kolem Graze na slovinskou hranici před Mariborem. Na dálnici A9 platíme mýtné za dva tunely. Na poslední benzínce před Slovinskem (Shell) dotankováváme benzín, což se ukazuje jako pitomost, benzín je zde dražší než ve Slovinsku, a kupujeme slovinská měsíční dálniční známku.
Na přechodu Slovinsko-Chorvatsko je podle dálničních cedulí 2hodinová fronta. Waze na to zareagoval a svádí nás na objízdnou trasu přes malý přechod Rogatec, která nám ušetří hodinu.
Slovinský venkov, z dálnice neviditelný, je upravený, malebný, kopcovitý, horské louky posekané, okresky kvalitní. Přechod jsou dvě budky ve městě Rogatec rozděleném mezi obě země. Zastavím u budky, policajt za budkou mi pokyne, abych, popojel ještě metr až k němu (přece ke mně nebude chodit :). Požádá o pasy, prohlédne si je a to je vše. Žádná kontrola covid certifikátů, ubytování apod.
Chorvatský venkov už není tak spořádáný – silnice jsou děravé, louky neposekané. Chorvatsko nemá dálniční známky a je nechvalně proslulé svými mýtnicemi, kde se v létě může docela čekat. Nájezd na A2 u městečka Đurmanec je ok, nájezd z A2 na A1 u Zábřehu už ne – dlouhé fronty, auta se musí ze 6 pruhů vměstnat do tří, a ještě jim nefungují automaty na vydávání lístků, takže u mýtnice stojí chlapík a každému řidiči dává lístek. Dálnice jsou ale dobré.
Z A1 sjíždíme u Karlovasu, kde se vaří populární chorvatské pivo Karlovačko (čili Karlovacké). Stavíme v Kauflandu, abychom nakupili nějaké jídlo na zítřejší výšlap po Plitvicích a na přivítání s Chorvatskem si dáváme nanuk (sladoled) Macho s nugátem pod čokoládou zmrzlinou – super. V obchodech se nosí jen roušky.
Od Karlovace je to na Plitvice 1,5 h jízdy. Na silnicích je hodně Čechů, Němců, Rakušanů, Holanďanů, také Švédi a Angličani. V 18:20 jsme na místě – i se zastávkami nám cesta trvala 12 hodin.
Naše ubytování, Pansion Winnetou, je 9 km od Plitvických jezer. Vlastní jej Chorvat, který během občanské války v 90. letch odešel do Německa, a po válce se vrátil. V penzionu bychom podle cedule na dveřích měli nosit roušky, al ejediný kdo zde má roušku je dřevěná socha indiánu na recepci.
Náš pokoj je velký, rozdělený na dvě části, s terasou, kde máme příjemné posezení, a dokonce s vířivkou (něco pro kluky). Je přímo u silnice, což je trochu škoda – doprava je slyšet i přes zavřená okna. | Pansion Winnetou • Jezerce • 2005 Kč | 0. km • 6:20 • odjezd Benátky n. J.
243. km • 9:30 • tankování ČR • 31,90 Kč/l (N95)
638. km • 14:18 • tankování Rakousko • 35,04 Kč/l (N95)
850. km • 18:19 Plitvická jezera, Chorvatsko
| | | | |  | | Lávka mezi jezery Kaluđerovac a Novakovića brod • NP Plitvická jezera | | | | | | | Den 2 • pondělí 26. 7. 2021 • NP Plitvická jezera foto | UBYTOVÁNÍ | | Plitvická jezera jsou jedním z největších taháků Chorvatska, proto je vhodné zajistit si vstupenky předem na jejich webu. Vstupenky platí pro vstup na určitou hodinu a jsou pekelně drahé (jednodenní vstupné pro dva dospělé a dvě děti za 1900 Kč). Ale budiž, když už tu tedy byl i ten Vinnetou...
Park je otevřen od sedmi ráno, doporučuje se začít co nejdřív, později se na některých populárních místech můžou tvořit davy (což potvrzuji). My máme vstup na 9. hodinu jižním vchodem číslo 2 (vchod číslo 1 je o několik kilometrů severněji).
U obou vchodů jsou velká parkoviště přelévající se do okolního lesa. Od auta je to několik minut chůze ke kase a pak dalších 10 minut k zastávce vláčku.
Trasy (popis a mapy zde) jsou označené písmeny podle vchodu kde začínáte a jak daleko chcete jít. Nejdelší trasa měří 18,3 km, krátké trasy mají 2-5 kilometry. My chceme vidět vše podstatné, ale nechceme ujít celých 18 km. Od vchodu 2 je to trasa H (8,9 km), jež kombinuje chůzi s jízdou vláčkem a plavbou po jezeře (stejná trasa, ale začínající u vchodu 1 a vedoucí opačným směrem, je označená C).
Trasa H začíná vláčkem u vchodu 1, pak se jde pěšky kolem horních jezer až k molu u jezera Kozjak a lodí přes jezero Kozjak. Odsud trasa pokračuje kolem dolních jezer ke vchodu 2, odkud nás vláček zaveze zpět ke vchodu 1.
Vláček jezdí každou půl hodinu a právě se chystá na odjezd. Nasazujeme roušky, nasedáme a vyrážíme ve stopách Vinnetoua.
Vezeme se 20 minut k nejjižnějšímu jezeru Prošćansko, které je součástí 12 horních jezer. Dřevěná lávka bez zábradlí vede nejprve podél jezera, později přímo po jezeře podél jeho okraje. Překračujeme malý vodopád, který teče přímo vedle lávka a za 15 minut jsme u jezera Ciginovac. První větší vodopád míjíme u sousedního jezera Okrugljak, a pak přímo pod stezkou kouzelná malá kaskáda v lese teče do Velkého jezera (Veliko).
Voda mezi jezery Veliko a Batinovac protéka potůčky, někdy přímo pod stezkou, jindy podél ní. Za Batinovac odpočíváme na rozcestí tras H a E, kde se připojují lidé z krátké trasy E.
Jezero Galovac je první s tyrkysovou vodou, sureální pohled je na kmeny potopené přímo u stezky. Lávka vede dál opět částečně nad vodou.
U jezera Gradinsko se silně zahušťuje provoz. Na jezeře je atraktivní vodopád Veliki Prštavac (28 m), kde jsou davy lidí a každý se chce před vodopádem vyfotit. Na takové davy je stezka moc úzká, a na víc vede nad vodou, takže je snadné do ní spadnout. Následuje Mali Prštavac se stejným davy lidí. Voda je tu naprosto průzračna!
Spolu s davem se hrneme podél jezera Burgeti až k molu P2 na zdejším největším jezeře Kozjak. Molo je úplně plné. V lodích se nesmí stát a musíme mít roušky. Plavba k molu P3 na druhém konci jezera trvá asi půl hodiny.
U mola P3 je otevřené prostranství s mnoha občerstvovacími stánky – jídlo, pití, zmrzlina, hodně stolů, na slunci i ve stínu. Asi hodinu zde odpočíváme, dáváme si svačinu, pití a nanuky. Pak vyrážíme dál po trase H, která se zde, u dolních jezer, kryje s krátkou trasou B.
Z jezera Kozjak teče voda přes malý vodopád Milanovački slap přímo u cesty, a vodopádem Sastavci padá do jezera Milanovac (první z dolních jezerú). Milanovac je krásně tyrkysové a opět opět průzračně čísté. Stezka po břehu jezera vede přímo pod příkrou skalní stěnou, kde je i kamenná deska věnovaná akademikovi Gustavu Janečkovi „rodom Čeh, životom i djelom Hrvat“, jak deska praví.
Na Milanovac navazuje jezero Gavanovac se stejně tyrkysovou vodou. K dalšímu jezeru – Kaluđerovac – se setupuje po dřevěných schodech pod nimiž teče voda po kamenné kaskáde mezi oběma jezery.
Nad hladinou jezera Kaluđerovac se táhne obloukem stezka od jeskyně Šupljara, kde byl v májovce „Poklad na Stříbrném jezeře“ schován poklad. Skrz jeskyni se dá vylézt na stezku nad ní, a zkrátit si tak cestu. My ale po prohlídce jeskyně pokračujeme po obloukové stezce dál k jezeru Novakovića brod. Stezka pak pokračuje dál, s úchvatným výhledem do hloubky kaňonu řeku Korana, až k největšímu vodopádu Veliki skap (78 m) jenž padá z řeky Plitvica. Jsme uprostřed léta, takže proud vodopádu není nijak mohutný, i přesto je ale majestátní.
Od Velikeho slapu se vracíme ke Kaluđerovac, a pak serpentýnami na skálu nad jezerom. Stezka pak pokračuje po skalním útesu podél jezera, jeskyně Šupljara, několika vyhlídek na Kaluđerovac až k severnímu vchodu číslo 1. Chvíli čekáme a pak nasedáme na vláček (opět roušky), kterým se vracíme ke vchodu 2. Ve zdejším vedru byla celá trasa, byť jen 9 km, poměrně náročná.
Cestou do penzionu se stavujeme ve vesnici Mukinje, kde je obchod s potravinami. Večeři si dáváme v penzionu – kluci těstoviny s kuřetem, já čevapi (byť to není chorvatské jídlo, ale bosenské, tak se skvěle hodilo k chorvatskému pivu Ožujsko, které se vaří v Záhřebu). | Pansion Winnetou • Jezerce • 2005 Kč | | | | | |  | | 78metrový vodopád Veliki slap (velikost lidí viz stezka uprostřed snímku) • NP Plitvická jezera | | |
Cestopisy 
