| DUBEN 2021 | | Mladý průvodce • Bámján • Afghánistán | | Bámján je známý sochami buddhů vytesanými do skály. Buddhové sice byli v roce 1999 zničeni Tálibánem, charisma Bámjanské údolí a jeho obyvatel však zůstalo (fotografie červen 2004). | | BŘEZEN 2020 | | Svatyně Khwaja Parsa • Balch • Afghánistán | | Svatyně postavena kolem roku 1598 v afghánském Balchu je podle místních obyvatel zasvěcena herátskému duchovnímu Khwaja Abu Nasr Parsovi. Jde o jednu z nejzachovalejší stavbu v Afghánistánu zdobených mozaikovým fajánsem (mosaic faience), stylem pocházejícím z Íránu, kdy jednotlivé kachličky jsou řezány a barveny samostatně podle potřeby konečného ornamentu (fotografie červen 2004). | | LISTOPAD 2018 | | Rozstřílení buddhové • Bámján • Afghánistán | | Příběh bámjanských buddhů začal ve 2. století, kdy v království pod Hindúkušem vládl kušanský král Kaniška. Buddhismus se časem dostal i do Bámjánu, kde byli v 6. století do skal vytesáni obrovští buddhové. O 15. století později po nich zbyly jen prázdné díry a prach – na jaře 2001 je vyhodili do vzduchu poblouzněný Táliban s odůvodněním, že islám zakazuje zobrazovat lidské bytosti (fotografie červen 2004). | | ČERVENEC 2018 | | Paštun • Mahmud-e Raki • Afghánistán | | Umělé barevné květiny, hrdá ozdoba kola tohoto Paštuna, jsou v Afghánistánu hitem (fotografie červen 2004). | | KVĚTEN 2017 | | Hazára • Bámjánské údolí • Afghánistán | | V sunitském Afghánistánu představují Hazárové menšinu, která byla otloukána během všech pohnutých událostí v posledních letech. Hazárove jsou navíc snadno rozeznatelní svými mongoloidními rysy. Hazáradžát měl tradičně odpor k ovládání z center afghánské moci. Avšak na konci 19. století došlo ke střetu s Laštiny, kteří do oblasti Bámjánu přitáhli pod vedením Amíra Abdéra Rahmana. Jejich kmenový systém byl silně narušen a část Hazárů rozprášena až do Íránu a Pákistánu. Hazárové opět povstali koncem 70. let. 20. století, kdy do Afghánistánu vtrhli Rusové. Jejich odpor byl poměrně úspěšný, a tak zůstal Hazaradžát na Rusech nezávislý i v průběhu celé války. V září 1998 byla Tálibánem dobita většina Hazáradžátu. V Hazáradžátu, včetně Bámjánu, se pak bojovalo praktický až do pádu Tálibánu v listopadu 2001 (fotografie červen 2004). | | ZÁŘÍ 2013 | | Mešita krále dvou mečů • Kábul • AFGHÁNISTÁN | | e dvoupatrová, žluto-bílá a svým oblým tvarem a antickými sloupy vypadá spíš jako divadlo. Ve 20. letech 20. století ji nechala postavit matka krále Amanulláha. Nazvala ji Šáh-do Šamšira Masdžíd (Shah-do Shamshira Masjid) – Mešita krále dvou mečů – na počest jednoho z muslimských velitelů, který padl v 7. století během bitvy mezi muslimy a hinduisty, i když odvážně bojoval s mečem v každé ruce (fotografie květen 2004). | | KVĚTEN 2013 | | Zdobený chleba • Aybak • AFGHÁNISTÁN | | Chleba na severu Afghánistánu mi sice nepřišel tak lahodný, jako kábulský (viz fotografie měsíce 12/2005), zato je ale zdobený – kábulské chlebové „plachty" jsou ty tam, severu vládnou kulaté „koláče" s promáčknutým středem, dozdobeným tečkami (foto červen 2004). | | PROSINEC 2012 | | Skalní obydlí • Bámján • AFGHÁNISTÁN | | Ve skalním útesu kolem bámjánských buddhů se nachází asi 3000 jeskyní. Po vyhnání Tálibánu jsou desitky z nich opět obydlené rodinami, které nemají kam jít (foto červen 2004). | | DUBEN 2012 | | Rozbřesk • Mazár-e Šaríf • AFGHÁNISTÁN | | Afghánci začínají den časně. Po ranní modlitbě v mešitě kupci pomalu otevírají své obchody, prodejci nakládají na vozíky zboží, které pojedou prodávat na trh, a ostatní se chystají na nákupy (fotografie červen 2004). | | LEDEN 2011 | | Rahman • Istalif • AFGHÁNISTÁN | | Rahman funguje ve vesničce nejenom jako učitel biologie a lékárník, ale i jako doktor. Ať už k tomu má vzdělání nebo ne, je člověkem, který tu nejvíc rozumí lidskému tělu, tak ho i opravuje (foto červen 2004). | | PROSINEC 2010 | | Oběd • Do Abi • AFGHÁNISTÁN | | Prostý a přesto rozmanitý - oběd v obyčejné vesnické čajovně u cesty (foto červen 2004). | | ČERVEN 2010 | | Alího stoupenec • Band-e Amír • AFGHÁNISTÁN | | Před svatyní Kadamdžoj Šáh-e Aulia (Qadamjoy Shah-e Aulia) – Místo, kde stál Král svatých – u jezera Band-e Hajbat. Jde o jedno ze šesti jezer tvořících Band-e Amír, neboli Královu přehradu. Ač jsme uprostřed pustiny, je svatyně hojně navštěvovaná, koneckonců Král svatých je jedno z mnoha jmen, jímž bývá titulován Alí, bratranec proroka Muhammada, od nějž se datuje rozdělení muslimů na šíty a sunity (foto červen 2004). | | KVĚTEN 2007 | | Údolí draka • Darja Adždahar (Darya Ajdahar) • AFGHÁNISTÁN | Půl hodiny cesty od Bámjánu, v údolí dnes nazývaném Darja Adždahar (Darya Ajdahar) – Údolí draka, žil podle legendy bámjánský drak. Legendu pěkne popisuje Nancy Hatch Dupree ve svém průvodci An Historical Guide to Afghanistan (Kábul 1977):
„Legenda říká, že před mnoha léty se v tomto krásném údolí usadil drak, který začal terorizovat obyvatele vesnice Bámján. Ničil okolí tak dlouho, dokud s ním král neuzavřel dohodu, že mu každý den dá jednu pannu, dva živé velbloudy a 600 liber jídla, pokud nechá Bámján na pokoji. Tak se stalo.
Jedno ráno, po mnoha letech, se drak opět vynořil ze svého doupěte, aby si pochutnal na své pravidelné snídani. Ke svému překvapení však zjistil, že před ním stojí mladý bojovník a chrání svým tělem bezbrannou pannu-snídani. Drak se samozřejmě naštval a vychrlil na mladíka oheň. Ten však opsal svým mečem ve vzduchu kruh a plameny padly na zem proměněné v neškodné červené tulipány. Drak zařval, ale jeho síla už byla vyčerpána. Mladík ještě jednou máchnul mečem a rozpůlil draka podélně vedví.
Mladá dívka utekla do Bámjánu, aby rozšířila radostnou novinu, že Hazrat Alí draka zabil. Všichni obyvatelé se vydali zpět do údolí poděkovat zachránci. Alí se však mezitím vypařil v sedle svého věrného koně Doldola.
Mohutná masa drakova těla však zablokovala přístup do údolí, krev mu stékala z hlavy a slzy lítosti se koulely po tvářích. A tak to i zůstalo – minerální prameny dodnes navozují iluzi drakových slz, 300metrů dlouhá trhlina na hřebenu masívu je stopou po Alího meči a když k ní člověk přiloží ucho, uslyší bublání pramenů, jež je podle místní tradice dračím sténáním.” (foto červen 2004) | | PROSINEC 2006 | | Dlouhý, široký a bystrozraký • Mazár-e Šaríf • AFGHÁNISTÁN | | Probíraje fotky z Afghánistánu jsem narazil na tento snímek. Není na něm zachyceno nic zvláštního – pouze tři kráčející muži. Přesto na mě působí příznačně a zosobňuje vše, z čeho nám při vyslovení jména Afghánistán mrazí v zádech. Moskvič – symbol deseti let utrpení Afghánců a svým způsobem i Rusů. Drsné výrazy mužů a zdání konfrontačního chování – symbol afghánské nespoutanosti a nevypočitatelnosti. Hora věcí na střeše dodávky – symbol chaosu, uprchlíků a chudoby (foto červen 2004). | | LISTOPAD 2006 | | Zvědavost • Band-e Amír • AFGHÁNISTÁN | | Při návštěvě jezera Band-e Amír jsem chtěl fotit ženy, které přišly do svatyně na břehu jezera. Náš přítel Pajkar mi doporučil, abych to pro jistotu nedělal. Ale pomohl mi jiným způsobem – sám se chopil foťáku (foto Pajkar • červen 2004). | | ÚNOR 2006 | | Koh-i-Šer Darváza • Kábul • AFGHÁNISTÁN | | Prašnost Kábulu je možné vidět na každém kroku. Pohled na úpatí vrchu Šer Darváza ukazuje proč – hliněné domky z vepřovic dominují tomuto dvoumiliónovému městu jako žádnému jinému. Kábulská tepna Asmayi Wat, směřující podél úpatí na jih města, není zavátá prachem z jediného důvodu – v letech od pádu Tálibánu došlo k takovému nárůstu dopravy, že je v rušných hodinách obtížné přejít na druhou stranu (foto červen 2004). | | PROSINEC 2005 | | Chleba je třeba • Kábul • AFGHÁNISTÁN | | Nejlepší chleba na světě – tvrdí o svých dlouhých plackách ve tvaru loďky Afghánci. A já se k nim přidávám. Nevím jaká kouzla při jeho pečení používají, ale tak lahodnou směs mouky, soli, vody a sezamových semínek jsem opravdu nikde jinde nejedl. Peče se v tandooru – hliněné peci, na jejíž vnitřní stěnu se syrová chlebová placka přilepí a musí se vyjmout právě včas, aby už byla pečená, ale ještě se nestačila | | ÚNOR 2005 | | Útěk • Do Abi Ghorband • AFGHÁNISTÁN | | Ve vesničce Do Abi Ghorband jsme se zastavili na cestě z Bamjánu do Kábulu. Ty děcka kolem mně nadšeně tancovaly (tak, jak to uměj jen děcka v Asii) a jakmile jsem zvednul foťák, daly se na „útěk” – přesně vycítily co chci vyfotil a pomohly mi v tom (foto červen 2004). | |
