Mrtvé moře a okolí
- Podrobnosti
- Vytvořeno 20. 2. 1998 •
- Aktualizováno 1. 11. 2015
- Autor David Kučera
- Zobrazeno 6314×
Cesta z Tel Avivu přes Jeruzalém k Mrtvému moři vede nejprve kolem pomerančovníkových plantáží a za Jeruzalémem, jak se dostáváme na Západní břeh, se začíná měnit v kamenitou poušť. Jeruzalém leží asi 800 metrů nad mořem a Mrtvé moře leží ve výšce -406 m nad úrovní moře. Při klesání z Jeruzaléma k Mrtvému moři tak míjíme kámen s nápisem Sea Level. Upozorňuje nás asi abychom se nadechli a zadrželi dech, protože se dostáváme pod úroveň moře...
Cesta z Tel Avivu přes Jeruzalém k Mrtvému moři vede nejprve kolem pomerančovníkových plantáží a za Jeruzalémem, jak se dostáváme na Západní břeh, se začíná měnit v kamenitou poušť. Jeruzalém leží asi 800 metrů nad mořem a Mrtvé moře leží ve výšce -406 m nad úrovní moře (takže vlastně v „hloubce“ 406 m pod úrovní – je to nejhlubší proláklina na světě). Při klesání z Jeruzaléma k Mrtvému moři tak míjíme kámen s nápisem Sea Level. Upozorňuje nás asi abychom se nadechli a zadrželi dech, protože se dostáváme pod úroveň moře.
 |
| Patník označující úroveň moře na silnici mezi Jeruzalémem a Mrtvým mořem |
U severního cípu Mrtvého moře jsou známe Kumránské jeskyně, ve kterých byly v roce 1947 objeveny hliněné nádoby se svitky biblických textu.
Zastavujeme na břehu Mrtvého moře v oáze Ein Gedi. Hned se chceme vrhnout do vody, ale skoro to vypadá, jakoby nás izraelští AIESECáři nejdřív chtěli psychicky připravit. Zážitek je to opravdu zvláštní. Všude kolem je cítit sůl (Mrtvé moře taky vlastně není nic jiného než 40% roztok soli).
Už po prvních krocích ve vodě je cítit její silný odpor, což je důsledkem její hustoty. Jde s v ní dost těžce, jako bych za sebou vláčel kouli přivázanou k noze. Navíc ještě nemám zhojené rány z koupání u Akry, takže teď se mi drastickým způsobem „hojí“ (v té soli spíš vypalují). Voda je jako olej a nedá se v ní potopit ani plavat, spíš se jen tak neohrabaně plácat. Pokud se člověk nehýbe a jen leží, voda ho nadnáší, takže vůbec plavat nemusí. Je to přesně naopak než v normální vodě – když nechci ležet, ale „stát“, musím šlapat vodu, jinak bych měl nohy zase hned na hladině. Nikdo by se tady asi neutopil, spíš udusil, protože voda je hodně agresivní. Nedoporučuje se ani potápění, natož otevírání očí pod vodou.
Čteme si ve vodě Jerusalem Post, které jsem si včera koupil. Vůbec to není problém. Prostě jen ležím na hladině a čtu si noviny. Pak si zase loupu pomeranč. Je to pohodlný a sranda.
 |
| Plaveme v Mrtvém moři |
Na břehu moře jsou ložiska léčivého bahna, ovzduší prý svědčí nemocným průduškám a úspěšně tady léčí lupénku. Hned se bahnem samozřejmě všichni musíme natřít. Po koupeli je třeba se vysprchovat, jinak by slaná voda na člověku začala usychat, sůl smršťovat, člověk by se začal zmenšovat a zmenšovat ... až by se stal nejmenším na světe :-)
Piknik na břehu přichází po koupeli jako na zavolanou, takže ochutnáváme izraelské olivy, pita chleba a zase humus (ten mi nějak začíná chutnat).
 |
| Letecký pohled na pevnost Massada |
Ještě než se vracíme do Tel Avivu, jedeme se podívat na Massadu – Herodovu náhorní pevnost. Tyčí se jen pár kilometrů od Mrtvého moře. Postavená v roce 35 př. n. l. byla dlouho nedobytná. Stojí na vysoké stolové hoře a její obyvatelé se snažili, aby byla pokud možno co nejvíce samostatná. Vybudovali proto v útrobách hory obrovská skladiště pro potraviny a do skály vytesali důmyslné nádrže k zachycení dešťové vodu. Pevnost byla posledním útočištěm, které odolávalo Římanům okupujícím Palestinu. Padla roku 66 n. l. Římani ji dobyli nasypáním obrovského valu, který pak použili jako šikmé plošiny pro výstup na horu (viz fotografie Massady – val na pravé straně hory). Většina obyvatel Massady ale ještě před tím stihla spáchat sebevraždu. Dnes je Massada symbolem moderního Státu Izrael s helsem „Massada již nikdy nepadne“.
