Kuldīga
- Podrobnosti
- Vytvořeno 15. 8. 1998 •
- Aktualizováno 18. 11. 2015
- Autor David Kučera
- Zobrazeno 3083×
Asi po kilometru přicházíme na mítinu, kde polní cesta končí. Mítina je kulatá, z jedné třetiny obklopena hlíněným valem porostlým stromy – nedá se vůbec odlišit od okolního lesa. Asi už jsme u pevnosti, ale nejsme si jisti, protože vlastně nevíme, co jsme měli očekávat...
Den 10, pondělí 11. 8.
Na dnešek jsme si naplánovali výlet do Kuldīgy, města na západě Lotyšska. Autobus tam má jet 3,5 hodiny, takže na místě budeme asi v 11.30. Na nádraží si kupuju belaši, což je piroh plněný masem a zelím. Je moc dobrý a viděl jsem ho v Rize na víc místech, takže to možná bude nějaké jejich oblíbené jídlo.
Hned za Rigou najíždíme na dálnici, která je sice zatím krátká, ale docela dobrá. Kolem nás ubíhají velké reklamní desky jako u nás.
Projíždíme shlukem letovisek, který se jmenuje Jurmala. Je to vlastně několik vesnic, které se k sobě ve svém růstu přiblížily tak, že už se jedna od druhé nedají skoro odlišit. Proto se nejvíce používá jejich společné jméno – Jurmala. Leží na pobřeží Rižského zálivu západně od Rigy. Určitě to bude oblíbené místo, protože je tu spousta malebných dřevěných domků a všude upravené parky nebo lesy.
Krajina po cestě je trochu míň zalesněná, než na co jsme si tady zvykli. Většinou samá pole a podél polí velké množství jabloní.
Kuldīga
Kuldīga vypadá jako celkem příjemné a klidné město, i když je trochu víc obnošené a ekologii tady taky moc nedávají – přímo u autobusového nádraží kouří dva komíny hustý, černý dým. Na druhou stranu je to ale vlastně v Pobaltí první podobná zkušenost.
Jak v Rize tak i tady lidi sice mluví rusky, ale zdá se mi, že míň než v Litvě. I tak se rusky v pohodě domluvíme, i když mám podivný pocit, že mluvím pro ně „okupantským” jazykem. Zatím jim to ale nevadí, takže se v ruštině postupně zdokonaluju, aby se pak ze mě v Petrohradě za pár dní stal Rus.
 |
| Venkovský dům střední třídy |
Nejdřív zběžně procházíme město a kupujeme oběd. V obchodech mají mléko na rozlívání do bandasek, velké kvádry másla (ze kterých ukrajují kolik kdo chce), vážené sušenky a další věci. Všude visí lotyšské vlajky – asi mají nějaký významný den.
Jdeme se podívat na zbytky kurské pevnosti, které mají být asi 2,5 kilometru za městem. Procházíme městem a několikrát se ptáme na cestu. Domy tady jsou horší než v Rize, ale rozhodně lepší, než v Kaliningradě. I na venkově můžou být rádi, že jsou nezávislí na svém bývalém „ochránci".
Vycházíme z města a polní cestou jdeme podél ohbí řeky, která tu vytvořila vysoký podemletý útes, ze kterého je výhled na krajinu na druhém břehu. Jdeme, jdeme a pořád nevidíme žádný kopec, kde mají zbytky pevnosti být. Táňa se ptá nějakého domorodce. Má to být ještě asi půl kilometru. Odbočujeme od řeky.
Asi po kilometru přicházíme na mýtinu, kde polní cesta končí. Mýtina je kulatá, z jedné třetiny obklopena hliněným valem porostlým stromy – nedá se vůbec odlišit od okolního lesa. Asi už jsme u pevnosti, ale nejsme si jisti, protože vlastně nevíme, co jsme měli očekávat. Pokud je to opravdu ono, tak z té pevnosti moc nezbylo, maximálně ten val.
Odpočíváme a posloucháme okolní ticho. Je to pohoda.
Za další hodinu jsme zpět ve městě. Mezitím se přiřítil letní liják. Teď už jen poprchává. Město je pěkné. Nejstarší dům je z roku 1672. I tady vidíme pár cihlových „německých” domů s dřevěnou kostrou. Kostel svaté Kateřiny je hned vedle vodního mlýnu. Za mlýnem je přes řeku vysoký cihlový most. Asi 100 m od mostu se přes celou její šířku táhne 1 až 2 metry vysoký vodopád, na kterém rybáři loví ryby. Dalo by se po něm přejít na druhou stranu – řeka je dost mírná.
Nad řekou je malý atraktivní altánek – bar s výhledem na vodopád. Podle počtu mladých lidí, kteří tady popíjí je to asi oblíbené místo. Kousek od baru je zahrada soch.
Postupně jdeme zpátky na autobusové nádraží, před šestou nám jede autobus zpět do Rigy.
Na zpáteční cestě jsem si v jednom městečku, kde jsem viděl rozkopanou silnici, uvědomil, že jsem v celém Pobaltí (snad jen s výjimkou Vilnijusu) až do teď žádnou rozkopanou silnici neviděl! Není to tím, že by už měli všechno spravené, ale spíš na opravy ještě nemají peníze. V každém případě je všude překvapivý pořádek.
