INDONÉSIE – Prambanan, hinduistické chrámy v moří islámu
- Podrobnosti
- Vytvořeno 1. 9. 2000 •
- Aktualizováno 17. 11. 2015
- Autor David Kučera
- Zobrazeno 4417×
Hodně zajímavý je ale Brahmův chrám, hlavně proto, že na zeměkouli není příliš mnoho chrámů zasvěcených tomuto nejvyššímu z hinduistických bohů. Zvláštní je, že sochy v těchto hinduistických chrámech stojí vždycky na podstavcích tvaru lotosu, symbolech buddhismu...
Den 190, čtvrtek 25. 2.
Je půl pátý ráno. Vím to přesně, stejně jako jsem to věděl v minulých dnech. Z mešity, která je snad jen 5 cm od mýho ucha, se totiž začíná ozývat „Allááááááh je velký, allááááááh je velký!“ a muezzín tak svolává věrné k první dnešní modlitbě. Já se modlit nehodlám, takže po konci volání zase usínám.
Znovu se probouzím v 6, kdy už je čas vstávat. Zase se chci dostat brzo (i když ne tak brzo jako včera) mimo město, dnes k hinduistickým chrámům v Prambananu.
Snídám během jízdy v buse do Prambananu, která trvá jen tři čtvrtě hodiny. Zase je zataženo, takže ani dnes mi počasí moc nepřeje.
 |
| Prambananský komplex hinduistických chrámů |
Prambanan je malebné městečko, jehož okolí je přímo poseto pozůstatky z dob kdy v téhle oblasti vládly hinduismus a buddhismus. Nejvýznamnější z nich – tzv. Prambananský komplex plus ještě několik dalších chrámů – jsou oploceny a spolu s rozlehlým parkem á la Borobudur tvoří jeden celek. Před vstupní branou jsou už předpokládané hordy prodejců všeho možného. Kupuju si lístek a vstupuju dovnitř.
Je teprve 8 hodin a hlavní komplex je ještě zatím úplně opuštěný. Alespoň se můžu kochat pohledem na těch šest impozantních chrámů stojících společně na jedné plošině. Tři chrámy jsou velké (Brahmův, Šivův a Višnův) a tři malé (Garudův, Nandův a Angsy). Ty 3 malé chrámy jsou zasvěcené nosičům příslušných bohů naproti jejichž chrámu stojí: Brahma – Angsa, Šiva – Nandi, Višnu – Garuda.
Všechny chrámy jsou postaveny ve stejném stylu a připomínají daleko víc indické hinduistické chrámy než jejich bratříčci na planině Dieng. Byly postaveny asi 50 let po Borobuduru.
Hlavní z nich – chrám Šívův – ční do výše 47 metrů a všechny ostatní tak převyšuje. Vlastní chrámová věž je postavena na vysokém podstavci s ochozem, na nějž se dá vystoupat jednou ze čtyř bran. Ochoz vede kolem celého chrámu a podél něj jsou zasazeny kamenné panely s vytesaným příběhem. Jde o hinduistickou epopej Rámajánu, v Indonésii velice populární. Všechny panely jsou zachovalé a kdo je alespoň trochu znalý tohoto slavného příběhu, snadno rozezná co se na jednotlivých panelech děje. Na Šivově chrámu není příběh dovyprávěn celý, zbytek se objevuje i na chrámu Brahmově.
V Šivově chrámu je několik velkých soch: Šiva, jeho družka Parvati a jejich syn Ganéš. Z ochozu chrámu je pěkný pohled na chrámy další. Všechny si jsou podobné a liší se jen detailností zdobení.
 |
| Pohled z ochozu Garudova chrámu na nádvoří Prambananského komplexu |
Hodně zajímavý je ale Brahmův chrám, hlavně proto, že na zeměkouli není příliš mnoho chrámů zasvěcených tomuto nejvyššímu z hinduistických bohů. Zvláštní je, že sochy v těchto hinduistických chrámech stojí vždycky na podstavcích tvaru lotosu, symbolech buddhismu.
Okolí komplexu je poseto zdánlivě náhodnými kupami kamení. Jsou to pozůstatky 244 malých chrámů, jež dříve stály kolem komplexu. Zatímco hlavní chrámy už jsou po dlouhé a drahé rekonstrukci, malé chrámy se teprve začínají restaurovat.
Procházím se mezi chrámy asi hodinu, během které se už stačí zaplnit turisty (opět většinou Indonésany, jako v Borobuduru). Mezitím už mírně vysvitlo slunce, takže můžu dělat o chlup lepší fotky než včera.
Severním východem z plošiny komplexu se vydávám po kamenné cestičce k dalším chrámům v rámci parku. Sluníčko začíná pražit a já se začínám drsně potit.
Nejsevernější z chrámů v parku je chrám Sewu. Není to chrám hinduistický, nýbrž buddhistický. Postaven byl zhruba ve stejné době jako Prambananský komplex, což možná částečně vysvětluje jejich podobu. Obojí jsou chrámy stojící na plošině obklopené 244 malými strážnými chrámy. Tady už v případě strážných chrámu restaurace docela pokročily a změt kamenů je o trochu přehlednější než u Prambananského komplexu.
Cestou zpět k Prambananskému komplexu procházím kolem dalších dvou menších hinduistických chrámů. Jak na nich, tak na buddhistickém Sewu si všímám stejné tváře s velkýma očima a zvláštním tlustým knírem. Tenhle motiv je asi hodně oblíbený, protože stejný jsem viděl na hinduistických chrámech planiny Dieng.
 |
| Kamenné obložení Šivova chrámu vypráví příběh Rámy, kterému v jeho cestou za unesenou manželkou vydatně pomáhala opičí armáda |
I tady věnuju pár minut muzeu. Jsou tu fotky z rekonstrukce a i repliky nejvýznamnějších místních nálezů. Chtěl jsem ještě obejít nějaké chrámy v okolí Prambananu, ale fotky z muzea mi úplně stačí k tomu, abych si udělal představu že jsou prakticky stejné jako ty co jsem už viděl.
Před vchodem do komplexu si dávám oběd ve včerejším stylu: bakso (nudlová polévka s masovými knedlíčky), osvěžující es dawet a pak celý kokos připravený jako nápoj, tj. useknutý vršek, do kokosového mléka přidaný led, šťáva a cukr, který se pije brčkem. Při placení se mě bohužel zase snaží ošidit, ale mají smůlu, že jsem ve škole nechyběl při hodinách sčítání.
Zpět do Yogyi se vracím v bemo, které mě nevysazuje na hlavním terminálu v Umbulhardžu, ale někde na severu města. Jezdí tudy bus č. 4 stavící na Jalan Maliobor, tak do něj nasedám.
